Tůma rezignoval na post guvernéra ČNB

Praha - Guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma dnes oznámil, že se k 30. červnu 2010 vzdává svého mandátu. Rezignační dopis předal prezidentu Václavu Klausovi už v úterý odpoledne. Šestiletý mandát měl Tůmovi původně skončit až 12. února 2011, stejně jako mandát většiny členů bankovní rady. Guvernér se ovšem domnívá, že časové oddělení obou obměn bude výhodnější pro stabilitu centrální banky.

„Moje dřívější odstoupení může přispět k plynulému předání vesla,“ uvedl Tůma.

12. února 2011 měly kromě Tůmy vypršet mandáty také viceguvernérovi Miroslavu Singerovi a dalším dvěma členům bankovní rady Pavlu Řežábkovi a Robertu Holmanovi. „I na základě podobné zkušenosti před šesti lety si uvědomuji, že pro Českou národní banku bude lépe, když období nejistoty spojené s obměnou bankovní rady bude co nejkratší,“ prohlásil Tůma. Oddělení obměny guvernéra od změn na postech ostatních členů bankovní rady by považoval za rozumné i do budoucna.

Tůma ke své rezignaci dodal, že k ní mohl přistoupit právě nyní také proto, že Česká národní banka aktuálně nečelí žádné krizové situaci. „Pro mě osobně to znamená, že mohu o několik měsíců dříve začít přemýšlet o svém dalším profesionálním působení,“ podotkl.

Zatím není jasné, kdo odstupujícího guvernéra ve funkci nahradí. Na jmenování jeho nástupce má prezident Klaus dva a půl měsíce. Pokud do té doby s novým jménem nepřijde, pověří Tůma při svém odchodu řízením ČNB jednoho z dua viceguvernérů - Miroslava Singera nebo Mojmíra Hampla.

Tůma by se mohl uchytit v zahraničí

Oznámení Tůmovy rezignace zavdalo spekulacím, že má políčeno na jiný lukrativní post. Jako guvernér má ve své smlouvě ovšem zanesenu konkurenční doložku, podle které nesmí po dobu šesti měsíců poté, co ve funkci skončí, vykonávat žádnou práci, jež by byla v konfliktu s činností ČNB. Bankovní sektor je tak pro něj po dobu šesti měsíců uzavřený.

Tůma ale bez práce určitě nezůstane, jeho bohaté zkušenosti z centrální banky i z jiných finančních institucí z něj dělají velmi kvalifikovaného odborníka. Uchytit by se mohl například v zahraničí. „Já si myslím, že pro člověka, který odchází z postu guvernéra národní banky, jsou asi všechny tuzemské instituce málo,“ míní analytička ČT Libuše Bautzová, podle které by Tůma mohl aspirovat například na funkci viceprezidenta v nějaké nadnárodní instituci.

„To oficiální zdůvodnění je velmi slabé a všichni se budou ptát, jestli se pan Tůma nechystá na nějaký jiný úřad, nebo jestli to není výraz nesouhlasu s nějakou tendencí v české finanční politice,“ podotkl politolog a ekonom Petr Robejšek.

Tůma stojí v čele ČNB téměř 10 let

Zdeněk Tůma vystudoval obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, kde po absolutoriu také nějaký čas pracoval. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV jako vědecký aspirant.

V letech 1993 až 1995 Tůma působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 byl hlavním ekonomem Patria Finance. Od 1. června 1998 do svého nástupu do ČNB počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.

Tůma do centrální banky nastoupil v roce 1999 nejprve jako viceguvernér. Do funkce guvernéra ho prezident Václav Havel jmenoval v prosinci 2000, což vyvolalo nevoli vládní ČSSD i opoziční ODS v čele s Václavem Klausem. V únoru 2005 již Klaus v roli hlavy státu ovšem mluvil jinak a Tůmovi prodloužil mandát na další šestileté období.

O tom, že by mohl Tůma skončit ve funkci guvernéra ČNB ještě před vypršením mandátu, se hovořilo už loni na podzim v souvislosti s výběrem vhodného kandidáta na post eurokomisaře. Do funkce v Evropské komisi byl Tůma favoritem Jana Fischera. Nakonec ale úřad eurokomisaře připadl Štefanovi Fülemu.

Česká národní banka vykonává dohled nad českým finančním trhem. Určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank.

  • Zdeněk Tůma s Janem Fischerem autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/962/96190.jpg
  • Zdeněk Tůma autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1579/157873.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...