Trump rozhodl o clu na čínské zboží, Peking chystá odvetu

Nahrávám video
Zprávy: Trump rozhodl o clech na čínské zboží
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump rozhodl o uvalení cel ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Peking bezprostředně poté oznámil, že chystá opatření obdobných rozměrů a intenzity. Pokud Čína zavede odvetná opatření, chystají se USA proti ní podniknout další finanční kroky.

Nová americká cla budou uplatněna na širokou škálu výrobků, od osobních vozů a vrtulníků k buldozerům a průmyslovým nástrojům. Cla na 818 produktových kategorií, jejichž import dosahuje ročně hodnoty 34 miliard dolarů, vstoupí v platnost 6. července.

Seznam dalších položek v hodnotě ročního dovozu 16 miliard dolarů je předmětem připomínkového řízení a cla budou zavedena později. V případě, že Peking podnikne odvetné kroky, Spojené státy chystají další opatření. Už dříve oznámily, že mají připraven další seznam čínského dovozu, jehož roční hodnota dosahuje 100 miliard dolarů.

Peking podle agentury Nová Čína v reakci na postup USA uvalí dodatečná cla ve výši 25 procent na 659 amerických produktů, jejichž dovoz do Číny dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů ročně. Cla na americký dovoz v roční hodnotě 34 miliard dolarů zahrnující zemědělské produkty a automobily vstoupí v platnost 6. července, tedy ve stejnou dobu jako americká cla na čínský dovoz stejné hodnoty.

Cla na další americké zboží budou představena později, uvedla agentura Nová Čína s odvoláním na celní komisi čínské Státní rady. 

Trump tvrdí, že cla jsou odvetou za postup Číny v oblasti duševního vlastnictví. Cla jsou podle něho „nezbytná, aby se zabránilo dalšímu nespravedlivému přesunu amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny a k ochraně pracovních míst“ ve Spojených státech a stanou se prvním krokem na cestě k dosažení rovnováhy obchodních vztahů mezi USA a Čínou. „Spojené státy nemohou už déle tolerovat ztrátu technologií a duševního vlastnictví prostřednictvím nekalých obchodních praktik“, prohlásil Donald Trump. 

Takzvaná obchodní válka, navíc poháněná odvetným zvyšováním cel, nebude mít vítěze. Obvykle totiž pozorujeme jen poražené, a to na obou stranách.
Christine Lagardeová
ředitelka Mezinárodního měnového fondu

Rozhodnutí o uvalení dalších cel na čínské zboží přichází po jednání mezi zástupci USA a Číny zaměřená na zvýšení nákupů amerických zemědělských a energetických komodit Pekingem a snížení obchodního deficitu s Čínou. Americký ministr obchodu Wilbur Ross se tento měsíc setkal s představiteli Číny, kteří mu předložili návrh na koupi dalších komodit a průmyslového zboží za zhruba 70 miliard USD. Podle zdrojů však Trump nabídku nepřijal.

„Trumpova administrativa tím směřuje k otevření další fronty v globální obchodní válce, která prudce nabírá na síle,“ uvedl pro Financial Times ekonom Eswar Prasad z Cornell University.

Čína nechce obchodní válku, ale čínská strana nemá jinou možnost, než aby se k tomu důrazně postavila, když krátkozraký postoj Spojených států poškozuje obě strany a narušuje světový obchodní řád.
Z prohlášení čínského ministerstva obchodu

Cla mohou komplikovat vývoj okolo KLDR

Obchodní politika Trumpa by se také mohla dostat do kolize se snahou zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Trump dlouho slibuje, že splní své předvolební sliby a zasáhne proti tomu, co označuje za nekalé čínské obchodní praktiky. Cla však mohou zkomplikovat jeho snahy zajistit si podporu Číny při jednáních se Severní Koreou.

Americká vláda také pracuje na návrhu omezení čínských investic, který by měl být hotov do konce června. Trump zatím nenaznačil, že by chtěl od tohoto záměru ustoupit.

Trump učinil ze snížení deficitu obchodu s Čínou jeden z klíčových bodů své předvolební kampaně. Čínu viní z nekalých obchodních praktik, mimo jiné z krádeží amerického duševního vlastnictví. Loni deficit obchodu USA s Čínou činil 336 miliard USD. Trump již dříve žádal Čínu, aby svůj obchodní přebytek s USA snížila až o 200 miliard USD.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat

Zavedením cel na dovoz oceli a hliníku popudil Trump řadu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie či Kanady. Některé země i EU v reakci na zavedení těchto cel rovněž rozhodly o zvýšení cla na některé výrobky, které na jejich území putují ze Spojených států. Opatření vůči USA by mohla začít platit od července.

  • Kanada
  • - Čokoláda
    - Whiskey
    - Javorový sirup
    - Pračky
    - Okurky
    - Plachetnice
    - Pražená káva 
  • Evropská unie
  • - Burákové máslo
    - Motocykly
    - Brusinková šťáva
    - Oblečení z džínoviny
    - Kukuřice
    - Trička, kalhoty a další textil
    - Rýže
    - Pomerančový džus
    - Bourbon a whiskey
    - Některé tabákové výrobky (např. doutníky, tabák do vodních dýmek, žvýkací tabák)
  • Mexiko
  • - Jablka
    - Borůvky
    - Hrušky
    - Klobásy
    - Vepřové
    - Svítidla
  • Čína
  • - Sójové boby
    - Automobily
    - Zmrazený pomerančový džus
    - Čerstvé hovězí maso
    - Mražené vykostěné hovězí a hovězí kotlety
    - Letadla
  • Turecko
  • - Tabák
    - Uhlí
    - Papír
    - Whiskey
    - Automobily
    - Strojírenská zařízení
    - Petrochemické produkty

Státy Evropské unie schválily zavedení cel na vybrané americké zboží jednomyslně. Zasáhnou třeba dovoz motocyklů, bourbonu nebo textilu. „Objem zboží, na které budou cla uvalena, je velmi malý, jedná se zhruba o 2 miliardy eur, což je ve srovnání s rozsahem ve Spojených státech opravdu velmi malé, v podstatě zanedbatelné. Jedná se tedy spíše o určité gesto,“ říká ekonomka Jana Steckerová.

Na nové celní podmínky ze strany EU se připravuje třeba americký výrobce motocyklů Harley-Davidson. Zvýšení nákladů na výrobu i dovoz motocyklů do Evropy se podle společnosti mohou promítnout i do cen strojů. Vedení Harley-Davidson v dubnu ve Spojených státech uvedlo, že americkou vládou zavedená cla na hliník a ocel letos firmě zvýší náklady o 15 milionů dolarů (332 milionů Kč) na celkem 20 milionů dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 21 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...