Trump rozhodl o clu na čínské zboží, Peking chystá odvetu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump rozhodl o uvalení cel ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Peking bezprostředně poté oznámil, že chystá opatření obdobných rozměrů a intenzity. Pokud Čína zavede odvetná opatření, chystají se USA proti ní podniknout další finanční kroky.

Nová americká cla budou uplatněna na širokou škálu výrobků, od osobních vozů a vrtulníků k buldozerům a průmyslovým nástrojům. Cla na 818 produktových kategorií, jejichž import dosahuje ročně hodnoty 34 miliard dolarů, vstoupí v platnost 6. července.

Seznam dalších položek v hodnotě ročního dovozu 16 miliard dolarů je předmětem připomínkového řízení a cla budou zavedena později. V případě, že Peking podnikne odvetné kroky, Spojené státy chystají další opatření. Už dříve oznámily, že mají připraven další seznam čínského dovozu, jehož roční hodnota dosahuje 100 miliard dolarů.

Peking podle agentury Nová Čína v reakci na postup USA uvalí dodatečná cla ve výši 25 procent na 659 amerických produktů, jejichž dovoz do Číny dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů ročně. Cla na americký dovoz v roční hodnotě 34 miliard dolarů zahrnující zemědělské produkty a automobily vstoupí v platnost 6. července, tedy ve stejnou dobu jako americká cla na čínský dovoz stejné hodnoty.

Cla na další americké zboží budou představena později, uvedla agentura Nová Čína s odvoláním na celní komisi čínské Státní rady. 

Trump tvrdí, že cla jsou odvetou za postup Číny v oblasti duševního vlastnictví. Cla jsou podle něho „nezbytná, aby se zabránilo dalšímu nespravedlivému přesunu amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny a k ochraně pracovních míst“ ve Spojených státech a stanou se prvním krokem na cestě k dosažení rovnováhy obchodních vztahů mezi USA a Čínou. „Spojené státy nemohou už déle tolerovat ztrátu technologií a duševního vlastnictví prostřednictvím nekalých obchodních praktik“, prohlásil Donald Trump. 

Takzvaná obchodní válka, navíc poháněná odvetným zvyšováním cel, nebude mít vítěze. Obvykle totiž pozorujeme jen poražené, a to na obou stranách.
Christine Lagardeová
ředitelka Mezinárodního měnového fondu

Rozhodnutí o uvalení dalších cel na čínské zboží přichází po jednání mezi zástupci USA a Číny zaměřená na zvýšení nákupů amerických zemědělských a energetických komodit Pekingem a snížení obchodního deficitu s Čínou. Americký ministr obchodu Wilbur Ross se tento měsíc setkal s představiteli Číny, kteří mu předložili návrh na koupi dalších komodit a průmyslového zboží za zhruba 70 miliard USD. Podle zdrojů však Trump nabídku nepřijal.

„Trumpova administrativa tím směřuje k otevření další fronty v globální obchodní válce, která prudce nabírá na síle,“ uvedl pro Financial Times ekonom Eswar Prasad z Cornell University.

Čína nechce obchodní válku, ale čínská strana nemá jinou možnost, než aby se k tomu důrazně postavila, když krátkozraký postoj Spojených států poškozuje obě strany a narušuje světový obchodní řád.
Z prohlášení čínského ministerstva obchodu

Cla mohou komplikovat vývoj okolo KLDR

Obchodní politika Trumpa by se také mohla dostat do kolize se snahou zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Trump dlouho slibuje, že splní své předvolební sliby a zasáhne proti tomu, co označuje za nekalé čínské obchodní praktiky. Cla však mohou zkomplikovat jeho snahy zajistit si podporu Číny při jednáních se Severní Koreou.

Americká vláda také pracuje na návrhu omezení čínských investic, který by měl být hotov do konce června. Trump zatím nenaznačil, že by chtěl od tohoto záměru ustoupit.

Trump učinil ze snížení deficitu obchodu s Čínou jeden z klíčových bodů své předvolební kampaně. Čínu viní z nekalých obchodních praktik, mimo jiné z krádeží amerického duševního vlastnictví. Loni deficit obchodu USA s Čínou činil 336 miliard USD. Trump již dříve žádal Čínu, aby svůj obchodní přebytek s USA snížila až o 200 miliard USD.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat

Zavedením cel na dovoz oceli a hliníku popudil Trump řadu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie či Kanady. Některé země i EU v reakci na zavedení těchto cel rovněž rozhodly o zvýšení cla na některé výrobky, které na jejich území putují ze Spojených států. Opatření vůči USA by mohla začít platit od července.

  • Kanada
  • - Čokoláda
    - Whiskey
    - Javorový sirup
    - Pračky
    - Okurky
    - Plachetnice
    - Pražená káva 
  • Evropská unie
  • - Burákové máslo
    - Motocykly
    - Brusinková šťáva
    - Oblečení z džínoviny
    - Kukuřice
    - Trička, kalhoty a další textil
    - Rýže
    - Pomerančový džus
    - Bourbon a whiskey
    - Některé tabákové výrobky (např. doutníky, tabák do vodních dýmek, žvýkací tabák)
  • Mexiko
  • - Jablka
    - Borůvky
    - Hrušky
    - Klobásy
    - Vepřové
    - Svítidla
  • Čína
  • - Sójové boby
    - Automobily
    - Zmrazený pomerančový džus
    - Čerstvé hovězí maso
    - Mražené vykostěné hovězí a hovězí kotlety
    - Letadla
  • Turecko
  • - Tabák
    - Uhlí
    - Papír
    - Whiskey
    - Automobily
    - Strojírenská zařízení
    - Petrochemické produkty

Státy Evropské unie schválily zavedení cel na vybrané americké zboží jednomyslně. Zasáhnou třeba dovoz motocyklů, bourbonu nebo textilu. „Objem zboží, na které budou cla uvalena, je velmi malý, jedná se zhruba o 2 miliardy eur, což je ve srovnání s rozsahem ve Spojených státech opravdu velmi malé, v podstatě zanedbatelné. Jedná se tedy spíše o určité gesto,“ říká ekonomka Jana Steckerová.

Na nové celní podmínky ze strany EU se připravuje třeba americký výrobce motocyklů Harley-Davidson. Zvýšení nákladů na výrobu i dovoz motocyklů do Evropy se podle společnosti mohou promítnout i do cen strojů. Vedení Harley-Davidson v dubnu ve Spojených státech uvedlo, že americkou vládou zavedená cla na hliník a ocel letos firmě zvýší náklady o 15 milionů dolarů (332 milionů Kč) na celkem 20 milionů dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled