Trump rozhodl o clu na čínské zboží, Peking chystá odvetu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump rozhodl o uvalení cel ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Peking bezprostředně poté oznámil, že chystá opatření obdobných rozměrů a intenzity. Pokud Čína zavede odvetná opatření, chystají se USA proti ní podniknout další finanční kroky.

Nová americká cla budou uplatněna na širokou škálu výrobků, od osobních vozů a vrtulníků k buldozerům a průmyslovým nástrojům. Cla na 818 produktových kategorií, jejichž import dosahuje ročně hodnoty 34 miliard dolarů, vstoupí v platnost 6. července.

Seznam dalších položek v hodnotě ročního dovozu 16 miliard dolarů je předmětem připomínkového řízení a cla budou zavedena později. V případě, že Peking podnikne odvetné kroky, Spojené státy chystají další opatření. Už dříve oznámily, že mají připraven další seznam čínského dovozu, jehož roční hodnota dosahuje 100 miliard dolarů.

Peking podle agentury Nová Čína v reakci na postup USA uvalí dodatečná cla ve výši 25 procent na 659 amerických produktů, jejichž dovoz do Číny dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů ročně. Cla na americký dovoz v roční hodnotě 34 miliard dolarů zahrnující zemědělské produkty a automobily vstoupí v platnost 6. července, tedy ve stejnou dobu jako americká cla na čínský dovoz stejné hodnoty.

Cla na další americké zboží budou představena později, uvedla agentura Nová Čína s odvoláním na celní komisi čínské Státní rady. 

Trump tvrdí, že cla jsou odvetou za postup Číny v oblasti duševního vlastnictví. Cla jsou podle něho „nezbytná, aby se zabránilo dalšímu nespravedlivému přesunu amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny a k ochraně pracovních míst“ ve Spojených státech a stanou se prvním krokem na cestě k dosažení rovnováhy obchodních vztahů mezi USA a Čínou. „Spojené státy nemohou už déle tolerovat ztrátu technologií a duševního vlastnictví prostřednictvím nekalých obchodních praktik“, prohlásil Donald Trump. 

Takzvaná obchodní válka, navíc poháněná odvetným zvyšováním cel, nebude mít vítěze. Obvykle totiž pozorujeme jen poražené, a to na obou stranách.
Christine Lagardeová
ředitelka Mezinárodního měnového fondu

Rozhodnutí o uvalení dalších cel na čínské zboží přichází po jednání mezi zástupci USA a Číny zaměřená na zvýšení nákupů amerických zemědělských a energetických komodit Pekingem a snížení obchodního deficitu s Čínou. Americký ministr obchodu Wilbur Ross se tento měsíc setkal s představiteli Číny, kteří mu předložili návrh na koupi dalších komodit a průmyslového zboží za zhruba 70 miliard USD. Podle zdrojů však Trump nabídku nepřijal.

„Trumpova administrativa tím směřuje k otevření další fronty v globální obchodní válce, která prudce nabírá na síle,“ uvedl pro Financial Times ekonom Eswar Prasad z Cornell University.

Čína nechce obchodní válku, ale čínská strana nemá jinou možnost, než aby se k tomu důrazně postavila, když krátkozraký postoj Spojených států poškozuje obě strany a narušuje světový obchodní řád.
Z prohlášení čínského ministerstva obchodu

Cla mohou komplikovat vývoj okolo KLDR

Obchodní politika Trumpa by se také mohla dostat do kolize se snahou zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Trump dlouho slibuje, že splní své předvolební sliby a zasáhne proti tomu, co označuje za nekalé čínské obchodní praktiky. Cla však mohou zkomplikovat jeho snahy zajistit si podporu Číny při jednáních se Severní Koreou.

Americká vláda také pracuje na návrhu omezení čínských investic, který by měl být hotov do konce června. Trump zatím nenaznačil, že by chtěl od tohoto záměru ustoupit.

Trump učinil ze snížení deficitu obchodu s Čínou jeden z klíčových bodů své předvolební kampaně. Čínu viní z nekalých obchodních praktik, mimo jiné z krádeží amerického duševního vlastnictví. Loni deficit obchodu USA s Čínou činil 336 miliard USD. Trump již dříve žádal Čínu, aby svůj obchodní přebytek s USA snížila až o 200 miliard USD.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat

Zavedením cel na dovoz oceli a hliníku popudil Trump řadu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie či Kanady. Některé země i EU v reakci na zavedení těchto cel rovněž rozhodly o zvýšení cla na některé výrobky, které na jejich území putují ze Spojených států. Opatření vůči USA by mohla začít platit od července.

  • Kanada
  • - Čokoláda
    - Whiskey
    - Javorový sirup
    - Pračky
    - Okurky
    - Plachetnice
    - Pražená káva 
  • Evropská unie
  • - Burákové máslo
    - Motocykly
    - Brusinková šťáva
    - Oblečení z džínoviny
    - Kukuřice
    - Trička, kalhoty a další textil
    - Rýže
    - Pomerančový džus
    - Bourbon a whiskey
    - Některé tabákové výrobky (např. doutníky, tabák do vodních dýmek, žvýkací tabák)
  • Mexiko
  • - Jablka
    - Borůvky
    - Hrušky
    - Klobásy
    - Vepřové
    - Svítidla
  • Čína
  • - Sójové boby
    - Automobily
    - Zmrazený pomerančový džus
    - Čerstvé hovězí maso
    - Mražené vykostěné hovězí a hovězí kotlety
    - Letadla
  • Turecko
  • - Tabák
    - Uhlí
    - Papír
    - Whiskey
    - Automobily
    - Strojírenská zařízení
    - Petrochemické produkty

Státy Evropské unie schválily zavedení cel na vybrané americké zboží jednomyslně. Zasáhnou třeba dovoz motocyklů, bourbonu nebo textilu. „Objem zboží, na které budou cla uvalena, je velmi malý, jedná se zhruba o 2 miliardy eur, což je ve srovnání s rozsahem ve Spojených státech opravdu velmi malé, v podstatě zanedbatelné. Jedná se tedy spíše o určité gesto,“ říká ekonomka Jana Steckerová.

Na nové celní podmínky ze strany EU se připravuje třeba americký výrobce motocyklů Harley-Davidson. Zvýšení nákladů na výrobu i dovoz motocyklů do Evropy se podle společnosti mohou promítnout i do cen strojů. Vedení Harley-Davidson v dubnu ve Spojených státech uvedlo, že americkou vládou zavedená cla na hliník a ocel letos firmě zvýší náklady o 15 milionů dolarů (332 milionů Kč) na celkem 20 milionů dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 10 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...