Praha – Pokud by Česká republika zavedla dvě snížené sazby daně z přidané hodnoty, nebylo by to v Evropské unii nic výjimečného. Tři sazby DPH používá nyní patnáct členských států. Nižší z obou snížených sazeb se zpravidla zdaňují knihy a léky. Podobně by tomu mělo být i v tuzemsku, na zavedení třetí sazby DPH na vybrané produkty se totiž včera dohodla vládní koalice. Dnes ji s určitými výhradami podpořil i prezident Miloš Zeman.
Česko by se k zemím užívajícím tři a více sazeb DPH, mezi které patří třeba Maďarsko, Polsko a Francie, mělo přidat od příštího roku. Koaliční rada navrhla zavedení třetí sazby DPH ve výši deseti procent na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. O snížení daně na dětské pleny nicméně bude muset vláda ještě jednat s Evropskou komisí.
Současné sazby 15 a 21 procent se měnit nebudou. „Pokud jde o jakékoli další změny v sazbách, ty nejsou součástí koaličního programu, nejsou dohodnuty v rámci koalice a měly by takové rozpočtové dopady, že si to ČR v tom nejbližším období těžko může dovolit,“ nechal se včera slyšet předseda vlády Bohuslav Sobotka.
SOUČASNÁ DPH V ČESKÉ REPUBLICE
- základní sazba 21 procent
- snížená sazba 15 procent
CO NAVRHUJE KOALICE?
- základní sazba 21 procent
- snížená sazba 15 procent
- druhá snížená sazba 10 procent (léky, knihy, dětské pleny, nenahraditelná dětská výživa)
(nová sazba by měla platit od 1. ledna 2015)
Podle dřívější studie České spořitelny patří tuzemská základní sazba DPH ve výši 21 procent v rámci Unie spíše k průměru. Naopak snížená sazba ve výši 15 procent se v osmadvacítce řadí k těm nejvyšším.
„Některé státy mají zavedenou ještě tzv. super sníženou sazbu DPH nižší než pět procent. V daném případě však jde o výjimku udělenou starým státům EU,“ upozornil Martin Diviš, odborník na nepřímé daně poradenské společnosti PwC ČR. Možnost mít super sníženou daň využívá Lucembursko, Francie, Irsko, Itálie a Španělsko.
DPH V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE
- základní sazba nesmí být nižší než 15 procent
- snížená sazba nesmí být nižší než 5 procent (lze uplatňovat max. dvě snížené sazby)
Nejvyšší základní sazbu DPH má v Evropské unii Maďarsko, a to 27 procent. Dvě sazby kromě České republiky využívají sousední státy, tedy Slovensko, Rakousko (10 procent a 20 procent) a Německo (7 a 19 procent). Polsko má dvě snížené sazby – osmiprocentní sazba platí pro vybrané potraviny, některé zdravotnické zboží či noviny, pětiprocentní sazba pro knihy a periodika kromě novin. Základní sazbu mají Poláci na 23 procentech.
Evropskou výjimkou je Dánsko, které uplatňuje jednotnou sazbu 25 procent, některé zboží však od daně osvobodilo zcela.
Opozice: Přinese to zmatek a daňové úniky
Proti úpravě sazeb DPH, kterou navrhla koaliční rada, se nicméně postavila opozice. „Třetí sazba DPH je krok zpátky, znamená to větší administrativní náklady a větší prostor daňovým únikům,“ myslí si místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Podnikatelé by za rozumný kompromis považovali zavedení původně plánované jednotné sazby DPH 17,5 procenta. Snížila by se tak podle nich administrativní zátěž spojená s účtováním více sazeb. Naopak zavedení další nové sazby administrativní zátěž zvýší.
Ani experti se na zavedení tří sazeb příliš netváří, daňový systém se podle nich stane nepřehledným (čtěte víc). Není jim také jasné, čím vláda nahradí několikamiliardový výpadek příjmů po zavedení druhé nižší sazby. Kabinet podle vyjádření mluvčího resortu financí spoléhá na to, že rozpočtu pomůže rychlejší růst ekonomiky.
JAK TŘETÍ SAZBU DPH HODNOTÍ PREZIDENT MILOŠ ZEMAN?
"Léky jednoznačně podporuji. Pokud jde o knihy, část knižního trhu si tuto daňovou výhodu nesporně nezaslouží. Já nechci býti cenzorem, ale jistě se mnou budete souhlasit, když například řeknu, že pornografie by neměla být daňově zvýhodněna. Prostředky by měly jít spíše do místních knihoven.
Co se týče dětské výživy a dětských plen, ano, samozřejmě, že to podporuji. Mám pouze obavu, že to narazí na konflikt s Evropskou unií. Závěrem bych pro novináře dodal jistě příjemnou zprávu, že jsem velmi potěšen, že snížení DPH se netýká tiskovin."
Podle daňového poradce ze společnosti Pro Factum Consulting Petra Frische zavedení třetí sazby nepovede ke snížení cen pro konečné spotřebitele. Na to je rozdíl v sazbách příliš malý. Jediný, kdo na této změně tratí, bude stát. „Odhadujeme, že zavedení třetí sazby povede k poklesu výnosu z DPH až o 20 miliard korun ročně, jež bude potřeba nahradit jinými daněmi,“ vyčíslil Frisch.
Na inflaci se podle analytiků zavedení třetí sazby DPH projeví jen nepatrně – cenová hladina poklesne o 0,1 procentního bodu. Ekonomové navíc podotýkají, že není vůbec jisté, zda se snížení daně projeví na cenách příslušných produktů. Prodejci by si místo toho totiž mohli zvýšit své ziskové marže. Ekonom Komerční banky Jiří Škop však doufá, že se tak nestane – položek v nejnižší sazbě totiž bude málo a jejich ceny bude možné detailně sledovat.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje zavedení třetí sazby DPH za nežádoucí. „Definování a kontrolování, co je lék a co potravinový doplněk, nebo která dětská výživa je nenahraditelná, zbytečně zaměstná desítky státních úředníků,“ obává se.
Nižší daň na léky by přinejmenším měla ulevit pojišťovnám a pacientům. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna spočítala, že by ročně ušetřila až 1,3 miliardy korun. Pacienti zase můžou počítat s příznivějšími cenami u léků hrazených z pojištění, u volně prodejných medikamentů ovšem úspora jistá není. Opět hrozí, že obchodníci nižší daň využijí ke zvýšení svých marží, a tedy i cen.
