Realitní trh v Česku zažívá od loňského jara z pohledu počtu transakcí značný růst u všech typů nemovitostí. Prodeje u novostaveb v posledním čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly téměř dvojnásobně, u starších bytů to bylo o 49 procent a u rodinných domů o 45 procent. Podle dat České bankovní asociace a společnosti Dataligence nicméně trh předtím ve druhé polovině roku 2022 skokově propadl.
„Trh byl zejména ve druhé polovině roku 2023 již mnohem aktivnější než v předešlých čtyřech čtvrtletích. Postupně se tak blížíme k normálnímu chování mezi nabídkou a poptávkou, které zde bylo před válkou a před přehnaným boomem roku 2021,“ zmínil ředitel Dataligence Milan Roček. Nyní je totiž meziroční porovnání se čtvrtletími, ve kterých se prodalo nejméně bytů za dvacet let, upozornil. Lépe tak podle něj situaci vystihuje hodnocení, že v závěru roku 2023 byla obdobná aktivita jako na konci roku 2020.
Vývoj cen je třeba podle asociace hodnotit v kontextu různorodého vývoje v jednotlivých čtvrtletích posledních dvou let, kdy ceny klesaly zejména mezi třetím čtvrtletím 2022 až druhým čtvrtletím 2023 a naopak od třetího čtvrtletí 2023 již stagnovaly nebo mírně rostly. Ceny starších bytů se tak v loňském čtvrtém čtvrtletí proti poslednímu čtvrtletí roku 2022 snížily jen o 4,4 procenta, v průměru vycházel metr čtvereční na 60 tisíc korun.
Cihlové domy stály proti panelovým domům výrazně dráž, vyplývá z dat. Výraznější pokles cen u starších bytů byl podle nich v Praze, kde se propad pohyboval okolo 6,8 procenta, podobné to bylo i u novostaveb v hlavním městě.
Naopak na celorepublikové úrovni se ceny novostaveb během roku 2023 snížily pouze o 0,1 procenta.
Za rodinné domy lidé zaplatili o 5,5 procenta méně, v Praze ale o 0,5 procenta zdražily.
Vlastní bydlení je lehce dostupnější
Rozdíl mezi příjmy domácností a cenami nemovitostí se podle analytika bankovní asociace Jakuba Seidlera snížil. Česko si v mezinárodním srovnání mírně polepšilo, nicméně nerovnováha mezi tím, kolik nemovitostí stojí, a příjmy domácností přetrvává. Z pohledu vývoje cen nemovitostí v EU patří Česko z dlouhodobějšího pohledu mezi země s nejvyšší dynamikou růstu, a to i přes mírné zlevnění v loňském roce. Za posledních deset let stouply ceny nemovitostí v tuzemsku o 125 procent, unijní průměr přitom byl 55 procent.
Trh s bydlením by měl podle expertů směřovat k dalšímu oživení. U novostaveb Seidler předpokládá, že pokud dojde k růstu poptávky, dá se očekávat omezení marketingových pobídek ze strany developerů, které primárně stály za mírným zlevněním novostaveb v první polovině loňského roku. U starších bytů očekává, že stejně jako v minulosti vývoj ovlivní ceny novostaveb, a trendem roku bude mírné zdražení.
K dostupnosti bydlení mohou vedle státu přispět i města, ať už třeba výší nájmů ve vlastních objektech, nebo stavbou nových. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí Miroslava Žbánka (ANO) radnice dělají, co mohou. „Měli jsme velká očekávání kvůli silným slovům programového prohlášení vlády ohledně toho, že se v tomto volebním období podaří začít stavět čtyřicet až padesát tisíc bytů. Upozorňovali jsme, že jsou to naprosto nereálné cíle, a že stát žádné byty stavět nebude,“ podotkl.
Co je pro města a obce dle Žbánka důležité, je finanční podpora výstavby a legislativní či technické změny, které umožní zrychlit přípravu staveb. „A samozřejmě také čerpat případné národní nebo evropské dotace,“ doplnil. „Situace je momentálně ve fázi latentního čekání na to, jaká bude přijata legislativa, jaké se nastaví dotační tituly, jaké projekty budeme schopni realizovat. I zde začínáme narážet na stropy, které nám ukládá třeba Evropská komise z pohledu technických parametrů,“ říká Žbánek.
