Burzy s kryptoměnami hlásí rekordní obraty. Během ledna lidé už denně zobchodovali virtuální platidla v průměru za 46 miliard dolarů, tedy téměř 955 miliard korun. To je o polovinu víc než v prosinci.
Trh s kryptoměnami je v současnosti srovnatelný s newyorskou burzou. Tou v posledním měsíci minulého roku prošlo denně o šest miliard dolarů méně než na burzách kryptoměn, upozornil deník E15.
Burza kryptoměny prudce roste zejména díky pozornosti médií, veřejnosti i velkých finančních institucí. „Aktivum je to zajímavé, jeho cena roste, více se o něm píše v médiích. To tlačí také na to, aby ještě více lidí do toho investovalo. Zájem mají i hodně nezkušení investoři, kteří mají vidinu snadných peněz, což tak samozřejmě není,“ hodnotí růst trhu s kryptoměnami analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Obchodování s kryptoměnami se v celkovém objemu daří i přesto, že například bitcoin na přelomu roku hrozivě ztrácel. V polovině ledna se propadl pod hranici 10 000 dolarů, což byla ztráta poloviny jeho hodnoty v porovnání s prosincem.
Právě bitcoin je nejoblíbenější kryptoměnou. Jeho převody představují třetinu lednového denního obratu světových kryptoměnových burz. V současnosti na trhu existuje asi 1500 různých virtuálních platidel.
„Zhruba třetinu celého trhu s kryptoměnami představuje bitcoin. Jeho objem je větší než u dalších pěti kryptoměn hned za ním. V současnosti je dvojkou ethereum,“ shrnuje Dominik Stroukal z Liberálního institutu.
Menší kryptoměny představují větší podnikatelské riziko. „Je potřeba dívat se na to, jak se bude dařit celému tomu systému, které měny zůstanou těmi hlavními, tedy pro investory budou mít nějaký přínos. A naopak jestli se nestane, že bublina těch kryptoměn, které vznikají velmi rychle, do budoucna zanikne,“ radí senior sales manager Saxo Bank Roman Koděra.
Před rokem se přitom v kryptoměnách točil jen zlomek peněz. Podle portálu Coinmarketcap denní objem obchodů meziročně vzrostl až 720krát. Celková hodnota trhu s virtuálními měnami teď dosahuje v přepočtu bezmála 12 bilionů korun.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Loni zažil prudký růst, který vedl k obavám z cenové bubliny.
O emisi vlastní kryptoměny má nově zájem také švýcarský komoditní fond Tiberius. Krýt ji mají drahé i průmyslové kovy. Fond plánuje, že měnu představí letos v červenci.
- Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické rovnice – za úspěšné vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Tomuto procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, se pak říká těžaři či mineři.
- Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je tedy unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je ale dnes dost nákladné a už se od toho upouští, nebo skupina těžařů.
- Program pro těžbu je nastavený tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno pouze 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu někdy kolem roku 2140.
- Aktuálně je v oběhu již zhruba téměř 17 milionů mincí.
