Dozorčí rady společností s více než pěti sty pracovníky nejspíš čekají změny. Novela o obchodních korporacích od poslanců ČSSD počítá s tím, že třetinu míst budou mít vyhrazenu zástupci zaměstnanců. Po poměrně ostré debatě k ní Senát nepřijal žádné stanovisko, takže míří k podpisu prezidentovi. Povinné zastoupení zaměstnanců bylo přitom zrušeno nedávno - k předloňskému lednu.
Senát nepřijal návrh na schválení normy ani na její zamítnutí. Následně nepodpořil pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, jenž by vyškrtl trest pro společnosti za to, že by novou povinnost nesplnily. Sankce spočívá v možnosti soudu firmu zrušit a nařídit její likvidaci.
„Nechápu, proč máme zákonem stanovovat soukromým společnostem, jak si mají organizovat své řízení,“ řekl v debatě Jiří Oberfalzer (ODS). Podle Jana Horníka (STAN) jde o socialistický návrh, který společnost vrací před rok 1989. Naopak předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil takové názory za laciné ideologické floskule. „Je to pomoc pro majitele, vlastníky, když znají názory zaměstnanců,“ řekl.
Podporovatelé předlohy poukazovali na to, že právo zaměstnanců na obsazování dozorčích rad bylo zrušeno teprve nedávno. „Zastupování zaměstnanců se vždy ukázalo jako rozumné,“ uvedl za předkladatele poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil.
Zazněly i konkrétní výtky. Zpravodaj hospodářského výboru František Bradáč (KDU-ČSL) označil na největší problém návrhu to, že není promítnut do dalších právních předpisů a může odporovat evropskému právu. Například také podle něho není jasný rozhodný okamžik, kdy má společnost 500 zaměstnanců. Novela navíc umožňuje zaměstnancům zvolit do dozorčí rady člověka, který s firmou nemá nic společného, poznamenal Bradáč.
Sněmovna návrh zmírnila
Obnovu práva zaměstnanců na zastoupení v dozorčích radách obchodních společností chtěli sociální demokraté původně pro firmy s více než 50 pracovníky. Sněmovna normu změkčila, hranici pro tuto povinnost posunula na 500 zaměstnanců. Zaměstnanci by měli mít podle novely právo obsadit třetinu míst v dozorčí radě. Zbylé dvě třetiny by volila valná hromada. Ve společnostech bez dozorčí rady by zaměstnanci měli být nově zastoupeni ve správních radách.
Proti normě vystupovali v dolní komoře zejména poslanci hnutí ANO, návrh na její zamítnutí ale neprosadili. Proti obnově zaměstnaneckého práva se postavila i Hospodářská komora, podle níž přinese podnikatelům další administrativní a finanční zátěž.
Povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách obchodních společností bylo zrušeno k předloňskému lednu. Zachováno je jen pro dozorčí rady státních podniků. Novela předpokládá, že společnosti, na které dopadne, budou muset upravit stanovy a složení dozorčí rady do dvou let od účinnosti normy.
