Třetině lidí zkomplikovala krize bytovou situaci, uvádí průzkum

Třetině lidí v Česku zkomplikovala krize spojená s opatřeními proti šíření koronaviru situaci s bydlením. Nejčastěji mají strach, že budou mít problémy s placením nájmu nebo hypotéky. Aktuální problémy s placením uvedlo šest procent Čechů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Generali Investments. Na konci září se ho zúčastnilo 1084 ekonomicky aktivních lidí.

Téměř třetina respondentů zároveň uvedla, že kvůli zhoršení ekonomické situace, které zapříčinila koronavirová pandemie, slevili ze svých nároků na bydlení. Více než desetina je například ochotná bydlet v menším, zhruba deset procent by snížilo své požadavky na stav nemovitosti.

Tvrdý střet reality a představ

Podle průzkumu bydlí ve vlastním 68 procent dotázaných. V nájmu žije 27 procent, pět procent bydlí u příbuzných nebo kamarádů. Realita a představy se však výrazně liší. Ve vlastním bytě nebo domě by v budoucnosti chtělo bydlet 92 procent respondentů.

Téměř dvě třetiny z těch, kteří si vlastní byt nebo dům teprve chtějí pořizovat, ale mají strach, že kvůli koronaviru to pro ně bude ještě složitější než dříve. Každý dvacátý musel koupi odložit, dalších osm procent dotázaných odpovědělo, že nebudou schopni na vlastní bydlení šetřit.

Práce z domova změní poptávku po bydlení

Na konci září pracovala alespoň částečně z domova čtvrtina oslovených. V Praze to bylo 42 procent, ve Zlínském kraji pouze sedm procent. Lze však předpokládat, že po říjnové sérii zpřísňujících vládních opatření se situace změnila.

„Dá se očekávat, že výrazné rozšíření práce na takzvaný home office se podepíše nejen na trhu s kancelářskými prostory, ale právě i na poptávce po bydlení, protože lidé už nebudou tak vázáni každodenním dojížděním do práce,“ uvedl ředitel Real Estate Generali Investments Marek Bečička.

Přes čtvrtinu respondentů, kteří se chtějí výhledově stěhovat a kvůli koronaviru změnili způsob práce, v důsledku toho vybírá nové bydlení v lokalitě vzdálenější od centra nebo dokonce v jiné obci. Sedm procent z nich vybírá byt nebo dům, kde budou moci mít vyhrazený prostor pro práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 59 mminutami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 21 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled