Topolánek: Opatření proti krizi přijdou rozpočet na 74 miliard

Praha - Veškerá opatření, která vláda připravila na boj s dopady krize, přijdou státní rozpočet na 74 miliard korun. Na druhou stranu však tyto peníze vytvoří stimul pro ekonomiku ve výši 180 miliard. Při oficiálním představení Národního protikrizového plánu to slíbil premiér Mirek Topolánek. Balíček nyní zamířil do Sněmovny, tam se však setkává s ostrou kritikou ze strany opozice.

Protikrizová opatření by Česko měla přijít na necelá dvě procenta hrubého domácího produktu, stimul tvoří 4,7 procenta HDP. Samotný protikrizový plán, jehož základní podobu načrtla nově vytvořená Národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, má z rozpočtu odčerpat 41,5 miliardy. Jeho přínos ekonomice by však měl být zhruba dvojnásobný, ve výši 80,1 miliardy korun.

Topolánek dnes upozornil, že se jedná už o druhou fázi vládní strategie představené v prosinci. První fáze, kterou kabinet realizoval od konce loňského října do začátku letošního roku, zahrnovala například snížení daní podnikům, využití peněz z rezervních fondů ministerstev nebo podporu podnikatelů v zemědělství.

Bouřlivá debata v parlamentu: ČSSD volá po sociálních úlevách

Národní protikrizový plán se dnes dostal na program jednání Poslanecké sněmovny. Tam však narazil na ostrou kritiku opozice. ČSSD před nedávnem přišla s vlastním souborem opatření, která se od těch vládních v mnohém liší.

Oba tábory se shodují například na návrzích rychlejších odpisů, garance úvěrů nebo větší podpory exportu. V sociálních otázkách ale společnou řeč nenacházejí. Zatímco ČSSD by se vydala cestou delší podpory v nezaměstnanosti a dalších přídavků pro rodiny s dětmi, koalice chce ulevovat hlavně zaměstnavatelům. „Snažíme se tímto opatřením přiblížit lidem práci, ne pracák,“ zdůraznil dnes premiér Mirek Topolánek.

Bohuslav Sobotka, stínový ministr financí:

„Je potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti, zejména tehdy, kdy ti nebohatší ještě víc zbohatnou a ti nejchudší bohužel ještě víc zchudnou.“

Vláda proto navrhuje především slevy na sociálním pojištění. Ty by měly snížit cenu práce a zachránit tak údajně až 70 tisíc pracovních míst. „Spíše než bychom zvyšovali podpory v nezaměstnanosti, raději snížíme cenu práce, aby vůbec k té nezaměstnanosti nedocházelo,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT člen národní ekonomické rady Tomáš Sedláček.

Zásadně se liší i pohled vlády a opozice na daňové otázky. Podle sociálních demokratů by měli chybějící peníze do rozpočtu nalít bohatí a firmy. Vláda chce firmám naopak ulevit. Podle stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotky je nyní potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti. „V období hospodářské krize je to asi taková terapie jako pouštět krvácejícímu žilou,“ vzkázal mu jeho vládní protějšek Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Poslanci tak zřejmě dostanou v březnu na stůl dva protikrizové balíčky, jeden koaliční, druhý opoziční. Rozdělení na jednotlivé body by přišlo na řadu až po krachu prosazení celých balíků.

Spokojený Klaus

Už v úterý se k protikrizovému plánu vyjádřil také prezident Václav Klaus. Chystaná opatření vlády podle svých slov považuje za celkem racionální a přiměřená. Na druhou stranu však hlava státu upozornila, že žádný vládní záchranný balíček nemůže Českou republiku před dopady globální recese uchránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...