Topolánek: Opatření proti krizi přijdou rozpočet na 74 miliard

Praha - Veškerá opatření, která vláda připravila na boj s dopady krize, přijdou státní rozpočet na 74 miliard korun. Na druhou stranu však tyto peníze vytvoří stimul pro ekonomiku ve výši 180 miliard. Při oficiálním představení Národního protikrizového plánu to slíbil premiér Mirek Topolánek. Balíček nyní zamířil do Sněmovny, tam se však setkává s ostrou kritikou ze strany opozice.

Protikrizová opatření by Česko měla přijít na necelá dvě procenta hrubého domácího produktu, stimul tvoří 4,7 procenta HDP. Samotný protikrizový plán, jehož základní podobu načrtla nově vytvořená Národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, má z rozpočtu odčerpat 41,5 miliardy. Jeho přínos ekonomice by však měl být zhruba dvojnásobný, ve výši 80,1 miliardy korun.

Topolánek dnes upozornil, že se jedná už o druhou fázi vládní strategie představené v prosinci. První fáze, kterou kabinet realizoval od konce loňského října do začátku letošního roku, zahrnovala například snížení daní podnikům, využití peněz z rezervních fondů ministerstev nebo podporu podnikatelů v zemědělství.

Bouřlivá debata v parlamentu: ČSSD volá po sociálních úlevách

Národní protikrizový plán se dnes dostal na program jednání Poslanecké sněmovny. Tam však narazil na ostrou kritiku opozice. ČSSD před nedávnem přišla s vlastním souborem opatření, která se od těch vládních v mnohém liší.

Oba tábory se shodují například na návrzích rychlejších odpisů, garance úvěrů nebo větší podpory exportu. V sociálních otázkách ale společnou řeč nenacházejí. Zatímco ČSSD by se vydala cestou delší podpory v nezaměstnanosti a dalších přídavků pro rodiny s dětmi, koalice chce ulevovat hlavně zaměstnavatelům. „Snažíme se tímto opatřením přiblížit lidem práci, ne pracák,“ zdůraznil dnes premiér Mirek Topolánek.

Bohuslav Sobotka, stínový ministr financí:

„Je potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti, zejména tehdy, kdy ti nebohatší ještě víc zbohatnou a ti nejchudší bohužel ještě víc zchudnou.“

Vláda proto navrhuje především slevy na sociálním pojištění. Ty by měly snížit cenu práce a zachránit tak údajně až 70 tisíc pracovních míst. „Spíše než bychom zvyšovali podpory v nezaměstnanosti, raději snížíme cenu práce, aby vůbec k té nezaměstnanosti nedocházelo,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT člen národní ekonomické rady Tomáš Sedláček.

Zásadně se liší i pohled vlády a opozice na daňové otázky. Podle sociálních demokratů by měli chybějící peníze do rozpočtu nalít bohatí a firmy. Vláda chce firmám naopak ulevit. Podle stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotky je nyní potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti. „V období hospodářské krize je to asi taková terapie jako pouštět krvácejícímu žilou,“ vzkázal mu jeho vládní protějšek Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Poslanci tak zřejmě dostanou v březnu na stůl dva protikrizové balíčky, jeden koaliční, druhý opoziční. Rozdělení na jednotlivé body by přišlo na řadu až po krachu prosazení celých balíků.

Spokojený Klaus

Už v úterý se k protikrizovému plánu vyjádřil také prezident Václav Klaus. Chystaná opatření vlády podle svých slov považuje za celkem racionální a přiměřená. Na druhou stranu však hlava státu upozornila, že žádný vládní záchranný balíček nemůže Českou republiku před dopady globální recese uchránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 8 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...