Topení jedou naplno. Spotřeba plynu je kvůli mrazům vyšší až o 30 procent

Aktuální mrazivé počasí významně zvyšuje spotřebu zemního plynu v Česku. Proti únorovému normálu je spotřeba v těchto dnech vyšší o 25 až 30 procent a činí 45 až 50 milionů metrů krychlových za den. Uvedl to mluvčí innogy Pavel Grochál. Více než polovina denního objemu je z podzemních zásobníků, podotkl. Skupina innogy je největším distributorem plynu v Česku.

„Kapacita našich zásobníků zemního plynu je v tuto chvíli naplněna stále z 25 procent. To plně odpovídá standardnímu vývoji topné sezony v České republice. Dosavadní průběh zimy byl prozatím spíše mírný a tato krátká mrazivá perioda se nijak neprojeví v meziročním srovnání nákladů na vytápění,“ uvedl Grochál.

Firma podle něj z preventivních důvodů posílila kontroly na regulačních a předávacích stanicích, plynárenská soustava nicméně stále funguje bez problémů. Skupina provozuje v Česku zásobníky plynu o celkové kapacitě 2,7 miliardy metrů krychlových. Celková tuzemská spotřeba plynu podle dat Energetického regulačního úřadu loni stoupla o 3,3 procenta na 8,53 miliardy metrů krychlových.

Zásobníky plynu provozuje v tuzemsku také společnost MND, jejich celková skladovací kapacita činí až 280 milionů metrů krychlových. „Se sezonními výkyvy počítáme a naše zásobníky jsou připraveny kolísání spotřeby plynu vyrovnávat a chránit tak bezpečnost jeho dodávek v souladu s bezpečnostním standardem dodávek. Zásobníky máme pro toto období naplněny více než dostatečně,“ uvedl předseda představenstva MND Gas Storage Karel Luner.

O bezpečnost dodávek se Češi navzdory mrazům nemusejí obávat ani podle předsedy rady regulačního úřadu Vladimíra Outraty. „S provozovateli tuzemské plynárenské soustavy jsme v neustálém kontaktu, přeprava plynu i stavy zásobníků jsou bezproblémové,“ řekl.

Počasí ovlivňuje také ceny plynu na krátkodobých trzích. Například na vnitrodenním trhu Operátora trhu s elektřinou (OTE) stoupla za poslední týden cena plynu o více než třetinu na zhruba 27 eur za megawatthodinu. „Růst cen plynu na krátkodobých trzích má několik důvodů, nejde jen o mrazivé počasí, svou roli hraje například i odstávka plynovodu TENP. Právě na této situaci vidíme, jak je Evropa propojená, funguje jako společný trh a rychle přesměruje potřebné zdroje,“ dodal Outrata.

„Vzhledem ke vpádu mrazivého vzduchu do Evropy spojeného s očekáváním, že nebývale nízké teploty vydrží ještě několik dalších dní, roste poptávka po zemním plynu, který je využíván zejména pro topení,“ potvrdil také výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.

Exportní rekordy v Evropě zaznamenal Gazprom

Větší poptávka po teple je ale i v Evropě. Už minulý týden přineslo mrazivé počasí na kontinentu rekordní dodávky plynu od ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Jen v sobotu putovalo do západní Evropy 655,2 milionu kubických metrů plynu. Výsledky podle agentury Interfax překvapily i vedení firmy. S rekordními výsledky tak počítá vedení Gazpromu i tento týden.

S vysokou poptávkou po ruském plynu roste přitom i jeho cena. Podle listu Kommersant ceny za plyn v porovnání se začátkem měsíce, kdy prodával Gazprom do Evropy tisíc kubických metrů plynu za přibližně 200 eur (asi 5000 korun), vyrostly zhruba o 30 procent. Spotová cena plynu britského dodavatele NBP na začátku týdne činila 336 eur (zhruba 8500 korun), nizozemského TTF pak 330 eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 7 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...