Přestože má Jihomoravský kraj skoro v devadesáti čtyřech procentech obcí dostupný zemní plyn, v mnohých vesnicích ho nevyužívají. Důvodem je podle obyvatel, které Česká televize oslovila, cena plynu. Hledají tak alternativy v dostupnějších tuhých palivech. Studie, kterou si nechalo hejtmanství vypracovat, však poukázala na jasný vztah mezi využitím zemního plynu a kvalitou ovzduší.
Napojení na plynovody stálo miliony. Lidé přesto topí raději tuhými palivy a zamořují okolí
Události ČT: Napojení na plynovody stálo miliony. Lidé přesto topí raději tuhými palivy a zamořují okolí (zdroj: ČT24)
Ve Velkých Pavlovicích topí většina lidí plynem. Nevyužívaných plynových přípojek je v obci jen dvanáct procent. „Lidé si na plyn zvykli a využívají ho. Nikde není vidět černý dým z komínů. Já si myslím, že jsem tady ani v poslední době nikde neviděl složené uhlí,“ říká místostarosta obce Petr Hasil.
V obci Prace mají také zavedený plyn. Takřka sedmdesát procent plynových přípojek ale podle dat krajského úřadu lidé nevyužívají. Topí dřevem nebo briketami. Plynu se bojí nebo jim přijde příliš drahý. „Za dřevo dáme ročně deset tisíc korun. Za plyn by to bylo alespoň třikrát víc,“ řekl jeden z obyvatel Prace.
Podle odborníků na životní prostředí jsou ale právě lokální topeniště vůbec největším znečišťovatelem ovzduší. „Není to o těch velkých komínech ani o autech, je to o všech těch malých komínech tady všude okolo, kdy v té výšce šest metrů jsou vypouštěny ty emise polétavého prachu ze spalování zejména pevných paliv. Ať už je to uhlí nebo dřevo,“ řekl zástupce vedoucího oddělení technické ochrany životního prostředí krajského úřadu Tomáš Helán.
Obec investovala do plynofikace zbytečně
Obec Prace je přitom plynofikovaná už od roku 2006 a investovala sedm milionů korun. „Žádné možnosti, jak motivovat lidi, nejsou. Každý řekne, když mi to bude obec platit, tak s tím budu topit,“ postěžoval si starosta Jan Vovesný (ODS).
Loni byly v kraji i kvůli inverzi překročené limity polétavého prachu celkem dvacet dnů. Nejhůře se podle studie lidem dýchá právě tam, kde plynové přípojky nenašly své odběratele nebo kde plyn stále ještě nemají. Například v Chudčicích na Brněnsku.
- Uherčice 76 %
Křižínkov 75 %
Borovník 71 %
Rešice 69 % - Zdroj: www.ovzdusi-brno-jm.cz
Zlepšit vzduch pomáhají na venkově také nové nízkoemisní kotle. Dotace na jejich pořízení rozdělují kraje a zájem je velký. Na jihu Moravy už o peníze požádalo skoro 870 lidí, ve Zlínském kraji víc než sedmnáct stovek.