Praha – Vláda se už podruhé snaží prodat České aerolinie. Objevují se však signály, že by ani tentokrát nemusela uspět. Důvod? Zájemci se nehrnou. A mlčí se i nad termínem, do kdy by měli případní zájemci o koupi ČSA podat závazné nabídky.
„Do konce února budeme chtít závaznou nabídku včetně ceny. Pak v březnu proběhne vyjednávání o smlouvě a vyhodnocení nabídek,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek loni v prosinci. Teď už ministerstvo financí i Český aeroholding, jemuž mají zájemci o koupi podílu v aerolinkách podávat nabídky, hovoří o březnu. Přesný termín ale říct nechtějí. „Termín je začátek března, víc to nehodlám komentovat,“ sdělila portálu ČT24 tisková mluvčí Českého aeroholdingu Michaela Lagronová. Podle neoficiálních informací, které se portálu ČT24 podařilo získat ze zdroje obeznámeného s jednáním, by měl termín vypršet ještě dnes.
Nejasnosti panují také ohledně toho, proč došlo k posunu termínu. „To byla nějaká chyba – k posunu termínu nedošlo, už v prvních harmonogramech byl začátek března,“ reagovala Lagronová a dodala: „Času je dost. Vítěz tendru má být znám do poloviny roku.“
Na ČSA se fronty nestojí
Jenže důvodů k domněnkám, že se kupec nakonec vůbec nenajde, je víc než dost. Vláda oslovila loni v listopadu 50 největších mezinárodních leteckých dopravců. O podrobnější informace k podmínkám prodeje si nakonec řekly jen dvě společnosti - Qatar Airways a Korean Air. To, zda ale skutečně podají závaznou nabídku, zatím nesdělily. Je tak možné, že nabídka ještě nepřišla ani jedna.
Na prodej je totiž nyní v Evropě řada dalších leteckých společností a kupce není lehké najít. Marně ho už několik let hledá Polsko pro aerolinky LOT. Ty jsou podobně jako ČSA ve ztrátě a bez státní pomoci by již zbankrotovaly. O prodej svého leteckého dopravce TAP Air se pokouší také Portugalsko. Na rozdíl od ČSA jsou přitom TAP Air ziskové – v roce 2012 hospodařily s čistým ziskem ve výši 16 milionů eur.
ČSA jsou z finančního pohledu mnohem méně lukrativní než portugalská společnost. V roce 2011 hospodařily se ztrátou 241 milionů korun. Ztráta navíc mohla být ještě hlubší, nebýt masivního prodeje majetku. Ten ČSA ve stejném roce vynesl zhruba 876 milionů korun. Výsledky hospodaření za loňský rok firma zatím nezveřejnila.
„ČSA mohou lákat tím, že jsou považovány za vstupní bránu do Evropy. Případný asijský kupec aerolinek může pak snadno uzavřít partnerství s letištěm, které umožní jeho letadlům v Praze například tankovat nebo využít pražské letiště jako přestupní bod,“ upozornil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Podle leteckého publicisty Martina Velka snížilo atraktivitu ČSA v posledních letech jejich zeštíhlování a omezování provozovaných tras. V roce 2010 ČSA například prodaly lukrativní sloty na Heathrow, tedy právo přistávat na tomto letišti. „To je tak, jako by si chtěl taxikář pomoci tím, že prodá levé přední kolo od svého auta. Heathrow je evropské letecké velecentrum, vstupní brána do Evropy, a kdo tam slot má, tak ho neprodá, protože vlastnictví těch slotů je nesmírně lukrativní,“ podtrhl Velek.
Vzhledem k této situaci Menčík i Velek považují za přirozené, že jediné dvě společnosti, které projevily o ČSA zájem, s rozhodnutím váhají. „Pokud závaznou přihlášku nikdo nedal, dovedu si představit, že termín bude prodlužován v závislosti na komunikaci aeroholdingu s těmi dvěma uchazeči, kteří dříve projevili o ČSA zájem,“ soudí Menčík.
Avšak ani prodlužování termínu nemusí znamenat, že se pro ČSA nakonec podaří kupce najít. S velkou pravděpodobností se může opakovat scénář z roku 2009, kdy musel stát od prodeje ČSA upustit. Do druhého kola tendru tehdy postoupil jediný zájemce – konsorcium Unimex a Travel Service. Za aerolinky nabízel miliardu, avšak s podmínkou, že vlastní jmění ČSA bude alespoň na nule.
To se ovšem nezdařilo, v pololetí bylo v minusu přes 700 milionů korun. Společnosti Unimex a Travel Service následně přišly s další nabídkou – za převzetí ztrátových aerolinek chtěli zaplatit symbolickou jednu korunu. Vláda ale rozhodla, že se o záchranu aerolinek pokusí sama. Strategickou firmu nechtěla prodávat zbrkle „za jakoukoli cenu“.
ČSA přežily vlastní smrt, ale ne zadarmo
Vláda považuje ČSA za strategicky významnou společnost, proto se aerolinky také stát rozhodl v roce 2009 zachránit. O tom, že by se státu záchrana ČSA vyplatila, se ale hovořit nedá. Prostřednictvím společnosti Osinek poskytl stát v roce 2009 ČSA úvěr 2,5 miliardy korun. O rok později vláda rozhodla, že pohledávku kapitalizuje - tedy že navýší svůj podíl v ČSA. Jenže aktuální odhadní cena firmy vloženým sumám zdaleka neodpovídá. Znalci ze společnosti Ernst & Young odhadli hodnotu ČSA na pouhých 148 milionů korun.
O peníze na záchranu ČSA navíc musel stát svést tvrdý boj v Bruselu. Evropská komise totiž pojala podezření, že by se mohlo jednat o nedovolenou podporu, která státního dopravce zvýhodňuje na úkor konkurence. Nakonec Brusel argumenty Česka uznal, ale ne bez podmínek. ČSA musely zeštíhlet o třetinu, navíc se musely EK zaručit, že jsou již nadále schopné fungovat bez dalších peněz od státu.
Samotný fakt, že stát již nesmí kvůli Bruselu pumpovat do ČSA další peníze, vyostřuje tlak na privatizaci ČSA. Experti jsou ale k výsledku skeptičtí. „Jako pravděpodobnější vidím variantu, že se v tomto kole privatizace kupec nejnajde a privatizace bude zrušena,“ míní Menčík. Obavy o to, zda se pro ČSA podaří najít vhodného partnera, v minulosti vyjádřil také předseda dozorčí rady Českého Aeroholdingu a přední český ekonom Michal Mejstřík.
Co by taková situace pro stát a ČSA znamenala? V kuloárech už údajně padlo i slova bankrot vlajkových aerolinek. Ten by ale znamenal velkou ekonomickou ránu pro pražské letiště. A tak se zřejmě stát bude dál snažit najít cestu, jak ČSA zachránit a pokusit se o privatizaci případně později, až bude situace v letecké dopravě příznivější.
