Kanadská vláda zveřejnila konečný seznam výrobků, kterých se při dovozu ze Spojených států dotknou odvetná cla. Ottawa je zavádí jako odpověď na celní poplatky při dovozu oceli a hliníku do USA, platit začnou od neděle. Odvetná cla na některé výrobky z USA zavedla již dříve také Evropská unie.
Na vybrané americké zboží dovážené do Kanady v celkové hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (281 miliard Kč) se od 1. července budou vztahovat cla ve výši 10 až 25 procent. Většinou půjde o výrobky z oceli a hliníku, ale dotknou se například i kávy, kečupu nebo whisky.
„Nebudeme tu záležitost eskalovat a nebudeme ustupovat,“ řekla kanadská ministryně zahraničních věcí Chrystia Freelandová. Země podle ní neměla jinou možnost, cla označila za politováníhodná. Motivem protiopatření podle ní prý není zloba, ale smutek.
Vláda v pátek také představila podpůrný balíček opatření v objemu dvou miliard kanadských dolarů (33,8 miliardy Kč) pro domácí průmysl zasažený americkými cly.
Podpůrný balíček sestává až do výše 1,7 miliardy kanadských dolarů z firemních úvěrů a pojištění pro společnosti podnikající v ocelářství, hliníkárenství a v příbuzných odvětvích.
Spojené státy zavedly cla na dovoz oceli a hliníku pro Kanadu stejně jako pro Evropskou unii k 1. červnu s argumentem ochrany americké národní bezpečnosti. Kanada kvůli jejich uvalení podala na Washington obratem stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
Evropská unie již minulý týden začala uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Opatření je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku. V první fázi se bude opatření EU týkat amerického zboží, jehož roční dovoz do Unie dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun).
- Americký prezident Donald Trump 8. března podepsal dekret o uvalení 25procentního cla na dovoz oceli a 10procentního cla na dovoz hliníku, v platnost vstoupil 23. března. „Zavedení cel na hliník a ocel chrání americkou národní bezpečnost,“ řekl. Evropské unii a šesti dalším státům (Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea) se podařilo získat dočasnou výjimku z amerických cel s platností do 1. května. Německá vláda na konci dubna oznámila, že nepočítá s tím, že se podaří výjimku prodloužit. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země EU.
- Celosvětová výroba oceli činila v uplynulém roce podle údajů Světového sdružení pro ocel (Worldsteel) 1,7 miliardy tun. Největším producentem je Čína, jejíž podíl na celosvětové produkci oceli činí 49 procent. Na dalších místech jsou země EU, nejvíce Německo a Itálie (deset procent), Japonsko (šest procent), Indie (šest procent) a Spojené státy (pět procent), následuje Jižní Korea (čtyři procenta), Rusko (čtyři procenta), Turecko (dvě procenta), Brazílie (dvě procenta) a další.
- Největším spotřebitelem oceli je Čína, kterou následují země EU, dále USA, Indie, Japonsko a Jižní Korea.
- Spojené státy jsou největším dovozcem oceli. V roce 2016 se na globálním dovozu oceli podle objemu podílely osmi procenty. Ocel měla na celkové hodnotě dovozu zboží do USA podíl jen jedno procento. USA dovážejí ocel z více než 110 zemí, největším dodavatelem je Kanada s podílem 17 procent. Druhým největším dodavatelem oceli do USA je Evropská unie, v dolarech by byla EU dokonce jedničkou, hodnota dovozu činila 6,6 miliardy USD. Na dalších místech jsou Jižní Korea, Mexiko, Brazílie a Čína.
- Největšími producenty hliníku jsou opět Čína (53 procent), Rusko (6,2 procenta), Kanada (5,5 procenta), Indie (4,8 procenta) a Spojené arabské emiráty (4,2 procenta). Největšími exportéry jsou Rusko, Kanada, Austrálie, Spojené arabské emiráty a Norsko. Kanada, Rusko a Spojené arabské emiráty jsou i největšími dodavateli hliníku do USA.
- Zpravodajská televize CNBC na konci března upozornila, že případná cla by měla mnohem větší dopad na EU než na Čínu. EU by cly mohla utrpět ztrátu nejméně 2,4 miliardy USD (přes 50 miliard Kč), zatímco Čína asi 400 milionů USD.
- Podle březnové zprávy českého ministerstva průmyslu a obchodu by americká ochranářská opatření postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (4,2 miliardy Kč) ročně. Jde například o železné a ocelové trouby a profily. Zasažená produkce z Česka nepředstavuje vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je však americký trh významný. Jde například o výrobky pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky těžbě ropy a plynu z břidlicových hornin, a o bezešvé a duté trubky.
- Čína kvůli americkým clům na hliník a ocel podala stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO), a dokonce požádala EU o podporu v obchodním sporu. Na WTO se obrátila také EU.
- Mezi USA a Čínou se mezitím rozhořela obchodní válka. Peking na americká cla na ocel a hliník reagoval 2. dubna zavedením cel až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států, na což Washington reagoval seznamem 1300 čínských výrobků, na které chce aplikovat 25procentní clo. Čína pak zveřejnila seznam dalších 106 amerických produktů, mezi nimiž jsou například auta, letadla či sójové boby, na které chce rovněž uvalit 25procentní clo. Trump následně prohlásil, že chce americký seznam ještě rozšířit.
- V květnu udělil Trump dočasnou výjimku na dovoz oceli a hliníku Evropské unii. Výjimka ale s koncem měsíce přestala platit a od června již cla na ocel z Unie platí. 1. června předložila Evropská unie u Světové obchodní organizace (WTO) žádost o konzultace se Spojenými státy ohledně cel. EU tím učinila první krok k řešení sporu na půdě tohoto nadnárodního orgánu.
- EU následně oznámila, že v pátek 22. června začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. V první fázi se bude opatření EU týkat amerického zboží, jehož roční dovoz do Unie dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun). Půjde například o džíny nebo whisky.
