T-Mobile končí v USA, vznikne nový superoperátor

New York/Frankfurt nad Mohanem – Mezi americkými mobilními operátory se chystají velké změny. Německý Deutsche Telekom se dohodl s dosavadní dvojkou na americkém telekomunikačním trhu - operátorem AT&T - na prodeji své americké mobilní divize T-Mobile USA za 39 miliard dolarů. Vznikl by tak největší provozovatel služeb pro mobilní telefony ve Spojených státech. Transakce se ale zřejmě stane terčem intenzivního zkoumání ze strany regulačních orgánů kvůli obavám, že by mohla vést k nárůstu cen. AT&T proto předpokládá, že její dokončení zabere zhruba rok.

Gigi Sohnová, prezidentka skupiny Public Knowledge:

„Známe výsledky podobných dohod. Jsou to vyšší ceny, menší možnost výběru a méně inovací.“

T-Mobile USA je nejmenší ze čtveřice amerických mobilních operátorů. Ve srovnání s AT&T nabízí relativně levné zákaznické programy. Generální ředitel AT&T Randall Stephenson uvedl, že jeden z cílů akvizice bude přimět zákazníky T-Mobile USA k přechodu na chytré telefony, u kterých se platí vyšší měsíční poplatky.

Po sloučení s AT&T bude nová skupina kontrolovat zhruba 43 procent amerického trhu se službami pro mobilní telefony. Tržní podíl nynější jedničky Verizon Wireless činí 34,5 procenta. Verizon Wireless má v současnosti 102 milionů zákazníků, AT&T 96 milionů a T-Mobile USA 34 milionů.

Dohoda nejspíš narazí na regulátory

Deutsche Telekom vydělá prodejem amerického T-Mobilu 25 miliard dolarů v hotovosti a dostane osm procent akcií AT&T, což z něj učiní největšího akcionáře společnosti. Chystaná transakce ale bude nejspiš čelit přísnému přezkoumání ze strany Federální komise pro telekomunikace (FCC) i ministerstva spravedlnosti. Je pravděpodobné, že sloučené skupině nařídí prodat některé aktivity.

Zákaznice T-Mobilu:

„T-Mobile má velmi dobré služby. Pokud se v tomto ohledu nic nezmění, je všechno v pořádku.“

AT&T s odporem regulátorů počítá. Ve snaze si je naklonit tak už firma slíbila, že investuje osm miliard dolarů do rozšíření superrychlého bezdrátového připojení k internetu do venkovských oblastí. Jejím cílem nyní bude pokrýt touto sítí 95 procent obyvatel USA namísto dříve plánovaných 80 procent.

Deutsche Telekom podniká i v České republice a na Slovensku. Firma je většinovým akcionářem českého telekomunikačního operátora T-Mobile a slovenského Slovak Telekom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...