Systém na sledování evropských dotací může stát až 1,4 miliardy

Praha - Za nový systém, který bude mít na starost sledovat získávání dotací z evropských fondů, může stát zaplatit až 1,4 miliardy korun. Výsledná cena však bude záviset až na výsledcích výběrového řízení na jeho dodavatele. Řekl to dnes ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Ještě před měsícem přitom jeho resort počítal s částkou v řádech stovek milionů korun.

Premiér Mirek Topolánek dnes řekl, že o správnosti jeho návrhu na odchod Čunka z vlády ho přesvědčila i informace „o zájmu Evropské komise začít šetřit způsobilost našeho monitorovacího systému“. Způsob vypsání nového tendru kritizovali již dříve také poslanci ze sněmovního kontrolního výboru. Podle Čunka ale evropská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová ve středu na společném setkání konstatovala, že vše kolem tendru na nový monitorovací systém je v pořádku.

V dění kolem nového tendru se již pohybují podnikatelské skupiny, které na něm chtějí vydělat, naznačil také Čunek. Podrobnější informace však neposkytl.

Nový tendr má umožnit čerpání z fondů EU

Současný systém pořídilo ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2001. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však v roce 2004 rozhodl, že zakázku ministerstvo připravilo v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. To ministerstvu uzavřelo cestu k financování systému právě z evropských dotací. Nový tendr má tuto situaci napravit. Ministerstvo již dříve uvedlo, že tendr na hlavní část monitorovacího systému vypíše během ledna.

Celkové výdaje vynaložené v souvislosti s pořízením a provozem jednotlivých informačních systémů v letech 2001 až 2006 činily podle dřívějšího sdělení ministerstva pro místní rozvoj přes 254 milionů korun.

Kdo může za prodlevy? 

Čunek dnes také upozornil, že pokud vznikají prodlevy v platbách příjemcům dotací, můžou za to administrativní překážky na ministerstvu financí, přes které peníze z Bruselu do Česka přicházejí. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob však kritiku odmítl. Problém je podle něj naopak u nedostatečně a opožděně připravených projektů ze strany orgánů, které vůči Evropské komisi zastřešuje právě ministerstvo pro místní rozvoj.

Pro rozpočtové období let 2007 až 2013 je pro Českou republiku v EU vyčleněno 26,7 miliardy eur, tedy podle aktuálního kurzu kolem 700 miliard korun. V Česku se podle ministerstva pro místní rozvoj aktuálně realizují projekty v úhrnné hodnotě 139,27 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...