Světové aerolinky se v Paříži těší na příliv nabídek

Paříž – V Paříži dnes začíná 49. mezinárodní aerosalon. Na letišti Le Bourget se na největší letošní světové přehlídce letecké techniky bude předvádět přes 2 100 vystavovatelů z 45 zemí. K vidění budou jak civilní, tak i vojenské novinky. Letecká doprava přitom v současnosti zažívá nelehké časy. Bojuje s rostoucími náklady, hlavně u cen paliva, a zákazníky jí odehnaly i přírodní katastrofy na řadě míst světa.

V Paříži se proto výrobci snaží předvést v nejlepším světle, aby si napravili reputaci a obnovili důvěru zákazníků. Trumfy vytahují největší výrobci Airbus a Boeing. „Na aerosalonu se firmy vždycky rády trumfují, která z nich podepsala víc kontraktů, Airbus i Boeing na tom jsou zhruba stejně, možná mírně lépe je na tom Airbus,“ říká letecký publicista Martin Velek.

Tahák Airbusu A380 měl v Paříži menší nehodu a lidé jej v akci neuvidí

Airbus předvádí novinky z civilní i vojenské oblasti, jejich hlavní atrakce ale ve vzduchu nebude. Letadlo s největším počtem pasažérů A380 totiž bylo v neděli poškozeno při přistání a předváděcí let byl zrušen. Plánované ukázkové lety neuskuteční ani vojenský víceúčelový letoun A400M. Stroj, který je plodem dosud největšího evropského obranného projektu, se potýká se závadou na převodovce. Zúčastní se však alespoň dnešního slavnostního přeletu nad letištěm během návštěvy francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Boeing se na salonu pochlubil novou a větší verzí legendárního Jumba 747-8. Předvede i letoun 787 Dreamliner. Ten ztělesňuje nové trendy a je vyroben převážně z kompozitových materiálů, při vývoji má ale řadu problémů. „Řeší se, jak učinit letadla co nejzelenějšími, tzn. snižovat emise, zvyšovat ekologii a s tím ruku v ruce jde úspora paliva,“ dodává Velek.

Howard Wheeldon, analytik BGC Partners:

„Letecké společnosti potřebují modernizovat a investovat do nových technologií, ale pochopitelně je to bude hodně stát a vývoj s sebou nese velká obchodní rizika.“

Boeing odhaduje, že za příštích dvacet let se po celém světě prodá asi 35 tisíc letadel. Spoléhá se hlavně na zájem z Asie, která už sesadila Severní Ameriku z pozice největšího leteckého trhu světa.

Co se zatím na aerosalonu v Paříži dojednalo:

Boeing dnes otevřel aerosalon zakázkou z Kataru za 1,7 miliardy dolarů (zhruba 29 miliard korun), když získal od letecké společnosti Qatar Airways objednávku na šest širokotrupých letadel typu 777.

Airbus poté kontroval zakázkou na menší letadla A320 za více než pět miliard dolarů.

Boeing ještě informoval o závazné objednávce a příslibu objednávky na celkem 17 letadel 747-8 v hodnotě 5,4 miliardy dolarů od dvou zájemců, jejichž jména nezveřejnil.

Společnost SAS objednala 30 letadel Airbus A320neo v katalogové ceně 2,8 miliardy dolarů. Dalších 50 strojů možná objedná společnost Air Lease.

Brazilský Embraer si zajistil u společností Air Lease Corp., Air Astana, General Electric a Kenya Airways objednávku na 190 letounů za celkem 1,7 miliardy dolarů.

Kanadský Bombardier oznámil objednávku na deset letadel CS100 z řady CSeries v hodnotě 616 milionů dolarů. Včetně opce na šest dalších letadel je hodnota objednávky jedna miliarda dolarů.

  • Airbus A380 autor: P. PIGEYRE, zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2653/265227.jpg
  • Boeing 747-8 autor: Michel Euler, zdroj: ČTK/AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2653/265224.jpg
  • Letiště autor: Miniatur Wunderland, zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261283.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...