Světové aerolinky se v Paříži těší na příliv nabídek

Paříž – V Paříži dnes začíná 49. mezinárodní aerosalon. Na letišti Le Bourget se na největší letošní světové přehlídce letecké techniky bude předvádět přes 2 100 vystavovatelů z 45 zemí. K vidění budou jak civilní, tak i vojenské novinky. Letecká doprava přitom v současnosti zažívá nelehké časy. Bojuje s rostoucími náklady, hlavně u cen paliva, a zákazníky jí odehnaly i přírodní katastrofy na řadě míst světa.

V Paříži se proto výrobci snaží předvést v nejlepším světle, aby si napravili reputaci a obnovili důvěru zákazníků. Trumfy vytahují největší výrobci Airbus a Boeing. „Na aerosalonu se firmy vždycky rády trumfují, která z nich podepsala víc kontraktů, Airbus i Boeing na tom jsou zhruba stejně, možná mírně lépe je na tom Airbus,“ říká letecký publicista Martin Velek.

Tahák Airbusu A380 měl v Paříži menší nehodu a lidé jej v akci neuvidí

Airbus předvádí novinky z civilní i vojenské oblasti, jejich hlavní atrakce ale ve vzduchu nebude. Letadlo s největším počtem pasažérů A380 totiž bylo v neděli poškozeno při přistání a předváděcí let byl zrušen. Plánované ukázkové lety neuskuteční ani vojenský víceúčelový letoun A400M. Stroj, který je plodem dosud největšího evropského obranného projektu, se potýká se závadou na převodovce. Zúčastní se však alespoň dnešního slavnostního přeletu nad letištěm během návštěvy francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Boeing se na salonu pochlubil novou a větší verzí legendárního Jumba 747-8. Předvede i letoun 787 Dreamliner. Ten ztělesňuje nové trendy a je vyroben převážně z kompozitových materiálů, při vývoji má ale řadu problémů. „Řeší se, jak učinit letadla co nejzelenějšími, tzn. snižovat emise, zvyšovat ekologii a s tím ruku v ruce jde úspora paliva,“ dodává Velek.

Howard Wheeldon, analytik BGC Partners:

„Letecké společnosti potřebují modernizovat a investovat do nových technologií, ale pochopitelně je to bude hodně stát a vývoj s sebou nese velká obchodní rizika.“

Boeing odhaduje, že za příštích dvacet let se po celém světě prodá asi 35 tisíc letadel. Spoléhá se hlavně na zájem z Asie, která už sesadila Severní Ameriku z pozice největšího leteckého trhu světa.

Co se zatím na aerosalonu v Paříži dojednalo:

Boeing dnes otevřel aerosalon zakázkou z Kataru za 1,7 miliardy dolarů (zhruba 29 miliard korun), když získal od letecké společnosti Qatar Airways objednávku na šest širokotrupých letadel typu 777.

Airbus poté kontroval zakázkou na menší letadla A320 za více než pět miliard dolarů.

Boeing ještě informoval o závazné objednávce a příslibu objednávky na celkem 17 letadel 747-8 v hodnotě 5,4 miliardy dolarů od dvou zájemců, jejichž jména nezveřejnil.

Společnost SAS objednala 30 letadel Airbus A320neo v katalogové ceně 2,8 miliardy dolarů. Dalších 50 strojů možná objedná společnost Air Lease.

Brazilský Embraer si zajistil u společností Air Lease Corp., Air Astana, General Electric a Kenya Airways objednávku na 190 letounů za celkem 1,7 miliardy dolarů.

Kanadský Bombardier oznámil objednávku na deset letadel CS100 z řady CSeries v hodnotě 616 milionů dolarů. Včetně opce na šest dalších letadel je hodnota objednávky jedna miliarda dolarů.

  • Airbus A380 autor: P. PIGEYRE, zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2653/265227.jpg
  • Boeing 747-8 autor: Michel Euler, zdroj: ČTK/AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2653/265224.jpg
  • Letiště autor: Miniatur Wunderland, zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261283.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...