Nový guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok ještě ani není ve funkci (do té nastoupí v červenci) a už teď je jasné, co bude klíčovým úkolem bankovní rady – ukončit devizové intervence. Bankéři to budou muset udělat v podstatě z minuty na minutu, nebo je opustí tak pozvolně, že si toho lidé ani nevšimnou. V Devadesátce ČT24 to řekl profesor ekonomie Jan Švejnar.
- ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství.
- Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun.
- Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
„Jelikož je celý svět v takovém nejistém postavení a v mnoha zemích nejsou ministerstva financí ochotná podstoupit podstatné kroky, padá na guvernéry národních bank mnohem větší míra řízení ekonomiky, než tomu bylo dřív,“ uvedl Švejnar.
A jeden takový podstatný zásah do ekonomiky přebírá společně s guvernérským křeslem i Rusnok. Jsou tím velmi diskutované devizové intervence, které ČNB zahájila v listopadu 2013. Pro bývalého ministra financí a předsedu úřednické vlády to ale není zase taková novinka, protože už se na prodlužování intervencí několikrát podílel jakožto člen bankovní rady ČNB.
Přestože Rusnok intervence zpočátku ještě jako premiér odmítal, po čase názor změnil. A o jejich prospěšnosti je přesvědčený i Švejnar. „Byli jsme v situaci, kdy jsme byli jako jediná země v regionu v recesi, a zároveň tady byl ten problém, že se zvyšovala pravděpodobnost deflace například u potravin. A ta intervence měla pozitivní dvojitý efekt – snížila pravděpodobnost deflace a na druhé straně stimulovala ekonomiku,“ uvedl.
Rusnokův nejtvrdší oříšek
Ať už ekonomové s touto měnovou politikou centrálních bankéřů souhlasí, nebo ne, na jedné věci se shodují – bude to právě rada v čele s Rusnokem, která intervence ukončí.
Podle Švejnara má ČNB ale pouze dvě možnosti, jak to udělat. Buď opustí intervence tak pozvolně, že si toho lidé například při nákupech dovolených nebo dovážených výrobků ani nevšimnou. Nebo je ukončí tajně a rychle, v podstatě z minuty na minutu.
Jak ale Švejnar připouští, druhá z možností má jedno úskalí. Bankéři totiž budou muset do poslední chvíle tvrdit něco jiného, než co budou mít v plánu. Večer budou říkat něco jiného než ráno.
V souvislosti s takto radikálním řezem se ale mnozí obávají švýcarského scénáře. Tamní centrální banka totiž loni v lednu šokovala finanční trhy, když oznámila, že končí s nákupy eur, čímž uvolnila kurz franku a ukončila tím intervence, které zavedla v roce 2011. Frank tehdy během jednoho dne posílil vůči euru o skoro 30 procent.
Zkušený ekonom s praxí z politiky
„Je to dobrá volba,“ uvedl Švejnar na adresu Rusnokova jmenování a připomněl, že tento ekonom má i bohaté zkušenosti z politiky, kdy působil ve vládě Miloše Zemana jako ministr financí a posléze ho opět Zeman, tentokrát z pozice prezidenta, jmenoval předsedou úřednické vlády.
Ale právě názorová blízkost obou mužů vyvolává u některých odborníků pochyby o budoucí nezávislosti ČNB. Podle Švejnara má ale Rusnok svůj vlastní názor a nenechá se ovlivnit. Ostatně v případě tolik diskutovaných intervencí stojí oba muži názorově proti sobě. Prezident je totiž jejich velkým kritikem.
