Švédská vláda schválila prodej německých hnědouhelných dolů a elektráren, které patří švédské státní společnosti Vattenfall, do rukou Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Již dříve podpořil transakci švédský parlament navzdory důrazným protestům aktivistů.
Švédská vláda schválila prodej německých dolů, připadnou EPH
Vattenfall se s EPH domluvil na prodeji svých ztrátových podniků v Německu již v dubnu. Dohoda však vyvolala odpor části švédských politiků. Ti přitom měli poslední slovo vzhledem ke státnímu vlastnictví Vattenfallu. Vláda však krok nakonec učinila.
„Schválili jsme dohodu. Má strategický význam pro společnost a je nejlepší finanční variantou. Hodnota prodeje je vyšší, než by stálo udržení a činnost provozů,“ řekl švédský ministr pro podnikání a inovace Mikael Damberg. Jak ale upozornil EPH, cesta za převzetím německých dolů a elektráren ještě nekončí. Zatím chybí souhlas antimonopolních orgánů.
Ekologové vyzývali švédskou vládu, aby prodej zastavila a zrušila zmíněná zařízení s cílem zabránit emisím oxidu uhličitého a dalším škodám. Demonstrace kvůli prodeji proběhly ve Švédsku i Česku. „Apelujeme na švédskou vládu, aby doly a elektrárny Vattenfallu takové společnosti neprodávala. Lužické uhlí by mělo zůstat v zemi a domovy místních lidí ohrožené těžbou by měly zůstat zachovány,“ řekl při červnové akci v Praze zástupce aktivistů Josef Patočka.
Švédští zelení, oslabení vnitrostranickými spory, však transakci nezabránili. „Postavit se proti dohodě by podle našeho úsudku neodpovídalo obchodním zásadám, a tedy nebylo v souladu s mandátem, který schválil parlament,“ uvedla vicepremiérka a spolupředsedkyně Strany zelených Isabella Lövinová. Ujistila však, že vláda bude dál bojovat proti skleníkovým plynům a plnit své mezinárodní závazky v této otázce.
Parlament o prodeji německých dolů a elektráren jednal již v květnu. Schválil ho po dramatickém jednání zaplněném hlasitými protesty. Jeden z demonstrantů se tehdy pokusil politiky polít kečupem.
Docela opačně ke švédskému rozhodnutí přistupují němečtí politici. Ze schválení transakce jsou nadšeni saský premiér Stanislaw Tillich i jeho braniborský protějšek Dietmar Woidke. „Nejistota horníků, jejich blízkých i zaměstnanců dodavatelských podniků nyní konečně zmizela. Od nového majitele očekávám stejně zodpovědný přístup, jako měl Vattenfall,“ uvedl Woidke.
EPH převezme doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments. Pro Vattenfall šlo o ztrátové podniky. Kolik za ně dostane, žádná ze stran neoznámila.
EPG založili v roce 2009 jako společný podnik skupina PPF Petra Kellnera, firma J&T a podnikatel Daniel Křetínský. Zaměřil se na podnikání v energetice a průmyslu. Postupně získal 50 firem v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Německu, Itálii a Velké Británii, které se zabývají těžbou uhlí, výrobou elektřiny či tepla nebo jeho distribucí.
V současnosti jsou majiteli EPH Daniel Křetínský, Patrik Tkáč a J&T. Kellner svůj podíl předloni prodal. Neúčastní se ani nynější transakce. PPF Investments, která se do obchodu s Vattenfallem zapojila, funguje nezávisle na skupině PPF a podle jejího mediálního zástupce v ní nemá Kellner žádný podíl, celá patří Tomáši Brzobohatému.