Summit G20 pokračuje, skupina omezí odměny pro bankéře

Pittsburgh - V americkém Pittsburghu dnes končí dvoudenní summit skupiny 20 nejvyspělejších ekonomik světa G20. První den setkání doprovázely střety policií s demonstranty protestujícími proti kapitalismu. Policie proti nepovolenému pochodu asi 2000 lidí použila slzný plyn. Podle amerického ministra financí Timothyho Geithnera dospěla skupina G20 v prvním dnu k dílčí dohodě o omezení odměn pro bankéře. Současný systém odměňování podle politiků vede bankéře k riskantnímu chování, když zohledňuje krátkodobé výsledky oproti dlouhodobým.

Demonstranti, kteří nesli transparenty s nápisy jako „V kapitalismu není naděje“ anebo „Kopejte do kapitalismu, dokud je na kolenou“, na policii házeli láhve a popelnice. Ta proti nim pak použila slzný plyn. Někteří účastníci protestu pak podle zpravodaje agentury Reuters zvraceli.

Televizní stanice CNN uvedla, že slzným plynem byl zasažen i její zpravodaj. Agentury situaci popisují jako chaotickou. Demonstranti se s policií, která se je snažila rozdělit do menších skupin, střetli v Lawrencevillu, zhruba 1,6 kilometru od kongresového centra, kde se schůzka koná.

Skupina G20 se rámcově dohodla na omezení odměn pro bankéře

Americký ministr financí Geithner uvedl, že dohoda na limitech odměn pro bankovní manažery by mohla být hotová do konce letošního roku. Každá země by měla svá vlastní pravidla, nad kterými by dohlížela nová instituce, nadnárodní organizace kontrolující finanční instituce Výbor pro finanční stabilitu (Financial Stability Board). Půjde o mezinárodní skupinu centrálních bank a regulátorů finančních trhů. Na jejím vzniku se státy G20 dohodly na jaře v Londýně.

„Chceme mít velmi silné standardy, které omezí rizika, jež dosavadní praxe odměňování podněcovala,“ uvedl Geithner. Dohoda na limitech pro odměňování bankovních manažerů byla přitom před summitem považována za jeden z jeho obtížných bodů. Tlačili na ni především Evropané, které pobouřilo, že si manažeři vypláceli tučné bonusy navzdory hospodářské krizi a navzdory tomu, že banky v obtížné situaci získaly významnou pomoc z veřejných peněz.

Slibné je odstraňování nerovnováh ve světové ekonomice

Geithner rovněž na tiskové konferenci uvedl, že je optimistický ohledně podpory států G20 pro americký návrh na odstranění nerovnováh ve světové ekonomice. Jde například o problém velkých obchodních přebytků Číny a rekordních rozpočtových deficitů Spojených států. Podle Obamy by návrh měl zajistit udržitelný rozvoj světového hospodářství a zamezit opakování tak hlubokých krizí, jakou svět prochází v současnosti.

Skupina G20 také pracuje na dohodě o postupném odstranění subvencí pro fosilní paliva. Řada vlád členských zemí poskytuje daňové úlevy a přímé dotace firmám, které produkují uhlí, naftu a další fosilní paliva, která jsou původcem skleníkových plynů, jež podle mnoha vědců stojí za globálním oteplováním.

G20 přizná větší pravomoci Asii - na úkor Evropy

Dnes tedy G20 pravděpodobně přizná větší rozhodovací pravomoci asijským zemím, jejichž vliv na mezinárodní politické i ekonomické scéně se v poslední době rychle zvyšuje. Ukazuje to návrh komuniké, na němž by se měli zástupci G20 shodnout na závěr své dvoudenní vrcholné schůzky. Změny ve prospěch Asie ale asi budou na úkor Evropy.

Summit v Pittsburghu má šanci zapsat se do dějin jako historická schůzka. Dohodnout by se na něm totiž měly tak zásadní změny, jako je přiznání většího vlivu a rozhodovacích pravomocí zemím ve fázi silného růstu. To je hlavně Čína a Indie, ale i například Jižní Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...