Stravování Čechů se za posledních deset let výrazně změnilo. Zejména obědvají mnohem častěji než dříve, méně se přejídají a naopak hledají nutričně vyvážená jídla. Trend zdravějšího stravování je ale jasně patrný i v dalších evropských zemích, jak vyplývá z velkého mezinárodního průzkumu stravovacích návyků s názvem FOOD, který před deseti lety iniciovala společnost Edenred ve spolupráci s Evropskou unií.
Stravování Čechů se mění. Obědvají častěji, lehčí jídla a více spěchají
Obezita je jedním z největších zdravotních problémů tohoto století – na její následky dochází k úmrtí až třikrát častěji než v důsledku podvýživy a hladovění, zmiňuje průzkum. Zdá se ale, že se už přece jen stravovací návyky mění. Studie totiž ukázala, že zatímco před deseti lety bylo Čechů, kteří se chtěli hlavně hodně najíst, o poznání více než těch, kteří naopak hleděli na to, aby byl jejich oběd vyvážený. Dnes je situace opačná.
„Velkou porci vyžaduje k obědu čtvrtina Čechů a naopak 44 procent žádá lehčí jídla,“ říká manažerka programu FOOD Michaela Číhalíková. Každý pracovní den si oběd dopřeje sedm z deseti Čechů, o plných čtrnáct procent více než v roce 2009.
Trend zdravějšího stravování potvrzují i restaurace. Zatímco před deseti lety silnou poptávku po lehčích jídlech hlásilo pouze 3,5 procenta zařízení, aktuálně je to už celá čtvrtina. Zájem o zdravější jídlo je ale stále v Česku nejnižší ze všech sledovaných evropských zemí, byť rozdíl již není tak dramatický jako dříve.
Ze studie vyplývá také další celoevropský trend, a to že jídlu chtějí Češi věnovat kratší čas než dříve. V Česku dává nyní rychlé obsluze přednost 47 procent lidí, což je více než v roce 2009. Podobný směr je patrný i v dalších zemích. Nejméně naopak při jídle spěchají Slováci, nejvíce Španělé.
Čechy moc nezajímá, kolik za jídlo utratí. Spoléhají totiž na obědová menu
Ve srovnání s dalšími evropskými státy pak je zajímavé, že Čechy nejméně zajímá, kolik za jídlo utratí. To je ale z velké části podle průzkumu dané tím, že ze všech sledovaných evropských zemí nejčastěji chodí do restaurací a vybírají jídlo ze zvýhodněného poledního menu, které v zahraničí není tak rozšířené.
„Zároveň ale Čechům rychle roste kupní síla a i firmy jim postupně zvyšují příspěvky na obědy. Zde je ale stále prostor ke zlepšení, neboť nejčastější hodnota stravenky je 100 korun, zatímco průměrná útrata za oběd je o dvacet korun vyšší a denní sazba stravného umožňuje zaměstnavateli přispět dokonce až částkou 123 korun. Firmy tak v době nízké nezaměstnanosti mají prostor pro to, zaměstnancům na stravném přilepšit,“ říká Číhalíková.
V návštěvách restaurací a závodních jídelen Češi dlouhodobě dominují evropskému žebříčku. Nicméně ve všech zemích, včetně Česka, roste i popularita odpočinkových místností. Jídlo v nich si dává třetina lidí v Česku, ale třeba skoro šest z deseti Belgičanů.
Celkově pozitivní trendy ve stravování v Česku jsou podpořené i mnohými aktivitami programu FOOD. Ten byl před 10 lety založen společností Edenred a EU s cílem zlepšit stravovací návyky zaměstnanců a v každé zemi hledá nejvhodnější řešení.
V tuzemsku se program zaměřil zejména na spolupráci s restauracemi. Vznikla tak například stejnojmenná síť s logem FOOD. Nyní je v ní cca 1587 restaurací, které dostávají podporu v nabídkách vyvážených a zdravých jídel, a to podle kritérií, jež vypracovala společnost STOB, která se zabývá hubnutím a zdravým životním stylem.
„Síť restaurací FOOD se neustále rozrůstá. Pravidla pro zařazení do sítě jsou jednoduchá: restaurace musí nabízet minimálně jedno jídlo připravené dle principů vyvážené stravy, poloviční porce, salát jako hlavní jídlo nebo nesmažené přílohy k hlavnímu chodu,“ doplňuje Číhalíková. Restaurace v síti FOOD za poslední čtyři roky hlásí nárůst svých tržeb o 43 procent.
O program FOOD, který letos slaví 10 let, je stále větší zájem mezi strávníky i v Evopě. „K programu se postupně připojili například naši rakouští, portugalští nebo rumunští kolegové. Takže díky každoročním průzkumům budou srovnávaná data čím dál tím zajímavější,“ dodala PR manažerka společnosti Edenred Daniela Pedret.