Stravování Čechů se mění. Obědvají častěji, lehčí jídla a více spěchají

Stravování Čechů se za posledních deset let výrazně změnilo. Zejména obědvají mnohem častěji než dříve, méně se přejídají a naopak hledají nutričně vyvážená jídla. Trend zdravějšího stravování je ale jasně patrný i v dalších evropských zemích, jak vyplývá z velkého mezinárodního průzkumu stravovacích návyků s názvem FOOD, který před deseti lety iniciovala společnost Edenred ve spolupráci s Evropskou unií.

Obezita je jedním z největších zdravotních problémů tohoto století – na její následky dochází k úmrtí až třikrát častěji než v důsledku podvýživy a hladovění, zmiňuje průzkum. Zdá se ale, že se už přece jen stravovací návyky mění. Studie totiž ukázala, že zatímco před deseti lety bylo Čechů, kteří se chtěli hlavně hodně najíst, o poznání více než těch, kteří naopak hleděli na to, aby byl jejich oběd vyvážený. Dnes je situace opačná. 

Obezita je vážný problém v tomto století
Zdroj: Edenred

„Velkou porci vyžaduje k obědu čtvrtina Čechů a naopak 44 procent žádá lehčí jídla,“ říká manažerka programu FOOD Michaela Číhalíková. Každý pracovní den si oběd dopřeje sedm z deseti Čechů, o plných čtrnáct procent více než v roce 2009.

Jak často obědvají Češi?
Zdroj: Edenred
Jak často se obědvá v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi?
Zdroj: Edenred

Trend zdravějšího stravování potvrzují i restaurace. Zatímco před deseti lety silnou poptávku po lehčích jídlech hlásilo pouze 3,5 procenta zařízení, aktuálně je to už celá čtvrtina. Zájem o zdravější jídlo je ale stále v Česku nejnižší ze všech sledovaných evropských zemí, byť rozdíl již není tak dramatický jako dříve.

Jak Češi poptávají zdravé a vyvážené stravování
Zdroj: Edenred

Ze studie vyplývá také další celoevropský trend, a to že jídlu chtějí Češi věnovat kratší čas než dříve. V Česku dává nyní rychlé obsluze přednost 47 procent lidí, což je více než v roce 2009. Podobný směr je patrný i v dalších zemích. Nejméně naopak při jídle spěchají Slováci, nejvíce Španělé.

Čechy moc nezajímá, kolik za jídlo utratí. Spoléhají totiž na obědová menu

Ve srovnání s dalšími evropskými státy pak je zajímavé, že Čechy nejméně zajímá, kolik za jídlo utratí. To je ale z velké části podle průzkumu dané tím, že ze všech sledovaných evropských zemí nejčastěji chodí do restaurací a vybírají jídlo ze zvýhodněného poledního menu, které v zahraničí není tak rozšířené.

Co je rozhodující pro výběr oběda?
Zdroj: Edenred

„Zároveň ale Čechům rychle roste kupní síla a i firmy jim postupně zvyšují příspěvky na obědy. Zde je ale stále prostor ke zlepšení, neboť nejčastější hodnota stravenky je 100 korun, zatímco průměrná útrata za oběd je o dvacet korun vyšší a denní sazba stravného umožňuje zaměstnavateli přispět dokonce až částkou 123 korun. Firmy tak v době nízké nezaměstnanosti mají prostor pro to, zaměstnancům na stravném přilepšit,“ říká Číhalíková.

V návštěvách restaurací a závodních jídelen Češi dlouhodobě dominují evropskému žebříčku. Nicméně ve všech zemích, včetně Česka, roste i popularita odpočinkových místností. Jídlo v nich si dává třetina lidí v Česku, ale třeba skoro šest z deseti Belgičanů.

Kde nejčastěji obědvají Češi?
Zdroj: Edenred
Kde rádi obědvají Češi ve srovnání s některými dalšími národy?
Zdroj: Edenred

Celkově pozitivní trendy ve stravování v Česku jsou podpořené i mnohými aktivitami programu FOOD. Ten byl před 10 lety založen společností Edenred a EU s cílem zlepšit stravovací návyky zaměstnanců a v každé zemi hledá nejvhodnější řešení.

Jak lidé tráví obědy?
Zdroj: Edenred

V tuzemsku se program zaměřil zejména na spolupráci s restauracemi. Vznikla tak například stejnojmenná síť s logem FOOD. Nyní je v ní cca 1587 restaurací, které dostávají podporu v nabídkách vyvážených a zdravých jídel, a to podle kritérií, jež vypracovala společnost STOB, která se zabývá hubnutím a zdravým životním stylem.

„Síť restaurací FOOD se neustále rozrůstá. Pravidla pro zařazení do sítě jsou jednoduchá: restaurace musí nabízet minimálně jedno jídlo připravené dle principů vyvážené stravy, poloviční porce, salát jako hlavní jídlo nebo nesmažené přílohy k hlavnímu chodu,“ doplňuje Číhalíková. Restaurace v síti FOOD za poslední čtyři roky hlásí nárůst svých tržeb o 43 procent.

Zdání někdy klame
Zdroj: Edenred

O program FOOD, který letos slaví 10 let, je stále větší zájem mezi strávníky i v Evopě. „K programu se postupně připojili například naši rakouští, portugalští nebo rumunští kolegové. Takže díky každoročním průzkumům budou srovnávaná data čím dál tím zajímavější,“ dodala PR manažerka společnosti Edenred Daniela Pedret.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...