Stovky korporací údajně využívají Lucembursko jako daňový ráj

Paříž/Brusel – Až 340 nadnárodních firem uzavřelo s Lucemburskem tajné dohody, aby mohly platit nižší daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování nazvaném Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky) dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Zprávu převzala partnerská média ICIJ, mimo jiné francouzský deník Le Monde, britský The Guardian nebo německý Süddeutsche Zeitung. „Lucembursko uchovává své daňové smlouvy v tajnosti, nesděluje to svým evropským partnerům, přestože od těchto mezinárodních firem ví, že jejich strategií je vyhnout se daním,“ uvedl Le Monde. Firmy, jako je Verizon, AIG, Heinz či Crédit Agricole podle listu za tímto účelem otevírají v Lucembursku pobočky, holdingy a dokonce i centrály.

Nahrávám video

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna v říjnu obhajoval uzavírání podobných smluv; podle něj to patří k tradici země. „Zachování určité zákonné soutěživosti mezi státy v daňové oblasti je nezbytné,“ věří Gramegna.

Komise už lucemburské dohody vyšetřuje

Mluvčí Evropské komise Margaritas Schinas ujistil, že komise daňové dohody Lucemburska s nadnárodními firmami už vyšetřuje (čtěte víc). Mohlo by se jednat o porušení hospodářské soutěže a státní pomoc, která není v souladu s pravidly Evropské unie. Lucembursko přitom není jedinou zemí, která má kvůli daňovým dohodám problémy s Bruselem. Velké pozornosti se dostalo i smlouvám Irska se společností Apple (více zde).

Nová dánská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová už je prý v kontaktu s lucemburskou vládou. Poněkud paradoxně pochází z Lucemburska i její nový šéf – předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten byl 19 let lucemburským premiérem. Jeho mluvčí slíbil, že Juncker do vyšetřování zasahovat nebude. „Všechny otázky související s vyšetřováním Evropské komise budou muset odpovědět kompetentní úřady lucemburského velkovévodství,“ sdělil Schinas.

Do kauzy už se vložili taky poslanci Evropského parlamentu, kteří od komise a jejího šéfa žádají vysvětlení situace a návrh opatření, která by měla daňovým únikům zamezit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 11 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 18 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.