Stoupající cena bylinek zdražuje čaje, alkohol, i další výrobky. Je málo sběračů, nepomáhá ani počasí

V Česku stoupá cena bylinek i výrobků z nich. Ovlivňuje ji nedostatek sběračů, brigádníků i počasí. Například Leros přiznává během posledního roku nárůst cen zhruba o 20 procent. Ořechovka nebo absint zdraží podle lihovaru Žufánek zhruba o deset procent.

„Roste cena kvalitního jalovce, a to kvůli nedostatku, způsobeném obrovským zájmem o gin, který ne a ne utichnout. Hodně zdražilo i exotické koření, v našem případě hojně využívaný kardamom, který jsme dříve nakupovali kolem 600 korun za kilo a dnes je kolem 1800 korun,“ popisuje Martin Žufánek z rodinného lihovaru Žufánek v Boršicích u Blatnice. „Zdražovat budeme muset hlavně Ořechovku a absint St. Antoine, a to zhruba o deset procent,“ pokračuje Žufánek.

„Některé byliny jsou hůře dostupné a oproti loňskému roku vzrostla jejich cena. K růstu cen některých exotických druhů došlo v řádu desítek procent, u lokálních druhů nebyl nárůst ceny takto vysoký,“ říká ředitel výrobního závodu Becherovky Tomáš Bryzgal.

O zdražování bylinek a jejich výrobků mluví třeba i velkoobchod Herbona. Firma Leros přiznává navýšení cen za poslední rok asi o dvacet procent. „Na výsledné ceně se projevuje nejen stoupající cena bylin, ale také například cena ekologického obalového materiálu nebo investic do moderního strojového vybavení. Cena našich výrobků tak za poslední rok vzrostla zhruba o dvacet procent,“ navazuje vedoucí nákupu bylin firmy Leros Jana Svobodová.

Chybí sběrači i brigádníci

Leros byliny částečně pěstuje a částečně vykupuje od pěstitelů nebo sběračů. „V oblasti výkupu bylin je letošní rok, stejně jako ten loňský, bohužel, poznamenán pandemií koronaviru, takže je sběračů méně než v předchozích letech. Brigádníky zaměstnáváme v oblastech, kde byliny pěstujeme, například v Rajecké dolině na Slovensku. Vzhledem k tomu, že sběr bylin není lehká práce, pracuje se na sluníčku a záda dostávají zabrat, brigádníky není jednoduché sehnat. Spolupracujeme však s řadou místních žen, které mají k půdě i k bylinám vztah a vrací se na sběr k nám každou sezonu,“ popisuje Svobodová z Leros.

„Zvedli jsme i výkupní ceny, abychom lidi motivovali, ale i tak je to letos bída,“ popisuje zkušenosti výkupny i vlastní zahrádky bylinek Vladimír Fröhlich z Písku. Podle něj je problém také v tom, že zdražují přepravní služby, které od lidí do výkupny bylinky dovážejí.

„Letos je to horší než loni, to byli lidé více doma a sbírali. Chybí nám hlavně jarní květy, ty musíme dovážet z ciziny,“ doplňuje jednatel velkoobchodu Herbona v Chebu Martin Šimon.

Nedostatek brigádníků mají i farmy. „Naši pěstitelé hodně zapojují rodinu a své přátele, brigádníci chybí,“ říká vedoucí marketingu firmy Sonnentor Kamila Šťastná. „Zapojovali jsme dobrovolníky, hlavně z ciziny, těch bylo loni velmi málo, letos budeme mít prvního,“ pokračuje Stanislav Svatoň z Ekostatku Vlkaneč.

Bylinky ohrožují i změny počasí

„Letos se bylinkám moc nedaří, a to kvůli hrozným změnám počasí. Střídá se slunce, zima, deště. Lípa a bez brzo odkvétají,“ popisuje Fröhlich z Písku. Sazenice bylinek lidem podle něj často pomrzly. „Na jaře byla zima, pak bylo chladněji, bylinek je tak míň. I proto je o ně větší zájem,“ pokračuje Jan Šulc z farmy u Pelhřimova.

„Problémy nám činí specifičtější byliny, jako například Těhozev březový, neboli Bucco, který roste v jižní Africe,“ popisuje Svobodová z Leros. Podle ní je stále větší poptávka také po BIO čajích, u nich je prý náročné sehnat odpovídající kvalitu a specifikaci. „Proto jsme se rozhodli v letošním roce certifikovat další BIO oblasti v České republice pro sběr i pěstování bylin v BIO kvalitě,“ uzavírá Svobodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 12 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...