Stávková pohotovost zavládne zřejmě od pátku v celém OKD

Horničtí odboráři v pátek na svém sněmu podle všeho rozhodnou o rozšíření stávkové pohotovosti, která od úterý platí na Dole Paskov (Důlní závod 3), na všechny závody OKD. Odbory žádají od zaměstnavatele informace, podnikatelský záměr na letošní rok a také schválení sociálního programu pro celou firmu, v níž se chystá hromadné propouštění.

Vyhlášení stávkové pohotovosti v celém OKD podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka zřejmě nic neodvrátí. „Já myslím, že do pátku nepřijdou nějaké informace závratného charakteru, tak se domnívám, že je to celkem jednoznačné,“ řekl Pytlík. Rozšíření stávkové pohotovosti na celé OKD očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Své požadavky už odbory vedení firmy předaly. „Chceme informace, byznys plán, chceme, aby sociální program byl na celé OKD, a samozřejmě, aby zajistili prostředky na sociální program,“ řekl Pytlík. Stávková pohotovost na Dole Paskov platí zatím do 30. dubna.

Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička v úterní Devadesátce připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.

Podle mluvčího OKD Ivo Čelechovského je pro firmu pozitivní to, že získala vyjádření o udržitelnosti podniku, takzvaný Going Concern. „Pro OKD z toho konkrétně vyplývá úkol připravit ekonomicky udržitelný podnikatelský plán se zaměřením na roky 2016 a 2017,“ uvedl.

Napětí sílí

Generální ředitel OKD Dale Ekmark na začátku měsíce v Karviné řekl, že OKD do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu tento týden uvedlo, že vedení OKD tuto informaci vzalo zpět a nové číslo oznámí do měsíce. Podle mluvčího OKD Iva Čelechovského vedení firmy vyvíjí maximální úsilí, aby zajistilo finanční zdroje na pokrytí sociálního programu.

Práce v dole
Zdroj: ČT24

I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi dvanáct tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.

OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí
ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Kromě Dolu Paskov se chystá zavřít i doly Lazy a Darkov. 

Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se zárověň stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Ta uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Vláda čeká na návrhy nových akcionářů

Vláda počká, s jakými návrhy k útlumu těžby v černouhelné firmě OKD přijdou noví akcionáři jejího vlastníka NWR, shodli se ministři průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění. Stále očekáváme, s jakými návrhy přijde druhá strana. Platí naše stanovisko, že jsme připraveni podílet se na řešení sociální situace v regionu. Vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků ale v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD,“ uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD).

Dobrou zprávou ve zveřejněných loňských hospodářských výsledcích NWR podle Mládka je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i horníkům,“ dodal ministr. 

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) doufá, že nové vedení poskytne přesná čísla a harmonogram propouštění horníků.

Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 11 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...