Stávková pohotovost zavládne zřejmě od pátku v celém OKD

Horničtí odboráři v pátek na svém sněmu podle všeho rozhodnou o rozšíření stávkové pohotovosti, která od úterý platí na Dole Paskov (Důlní závod 3), na všechny závody OKD. Odbory žádají od zaměstnavatele informace, podnikatelský záměr na letošní rok a také schválení sociálního programu pro celou firmu, v níž se chystá hromadné propouštění.

Vyhlášení stávkové pohotovosti v celém OKD podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka zřejmě nic neodvrátí. „Já myslím, že do pátku nepřijdou nějaké informace závratného charakteru, tak se domnívám, že je to celkem jednoznačné,“ řekl Pytlík. Rozšíření stávkové pohotovosti na celé OKD očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Své požadavky už odbory vedení firmy předaly. „Chceme informace, byznys plán, chceme, aby sociální program byl na celé OKD, a samozřejmě, aby zajistili prostředky na sociální program,“ řekl Pytlík. Stávková pohotovost na Dole Paskov platí zatím do 30. dubna.

Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička v úterní Devadesátce připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.

Podle mluvčího OKD Ivo Čelechovského je pro firmu pozitivní to, že získala vyjádření o udržitelnosti podniku, takzvaný Going Concern. „Pro OKD z toho konkrétně vyplývá úkol připravit ekonomicky udržitelný podnikatelský plán se zaměřením na roky 2016 a 2017,“ uvedl.

Napětí sílí

Generální ředitel OKD Dale Ekmark na začátku měsíce v Karviné řekl, že OKD do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu tento týden uvedlo, že vedení OKD tuto informaci vzalo zpět a nové číslo oznámí do měsíce. Podle mluvčího OKD Iva Čelechovského vedení firmy vyvíjí maximální úsilí, aby zajistilo finanční zdroje na pokrytí sociálního programu.

Práce v dole
Zdroj: ČT24

I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi dvanáct tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.

OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí
ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Kromě Dolu Paskov se chystá zavřít i doly Lazy a Darkov. 

Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se zárověň stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Ta uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Vláda čeká na návrhy nových akcionářů

Vláda počká, s jakými návrhy k útlumu těžby v černouhelné firmě OKD přijdou noví akcionáři jejího vlastníka NWR, shodli se ministři průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění. Stále očekáváme, s jakými návrhy přijde druhá strana. Platí naše stanovisko, že jsme připraveni podílet se na řešení sociální situace v regionu. Vládní opatření ve prospěch propuštěných horníků ale v žádném případě nelze interpretovat jako ochotu poskytnout veřejnou podporu OKD,“ uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD).

Dobrou zprávou ve zveřejněných loňských hospodářských výsledcích NWR podle Mládka je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i horníkům,“ dodal ministr. 

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) doufá, že nové vedení poskytne přesná čísla a harmonogram propouštění horníků.

Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...