Bakala odchází ze zadlužené NWR, pod kterou spadá těžební firma OKD. Ovládli ji Britové

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, se stala skupina Ad Hoc Group sdružující tři britské investiční společnosti. Uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Těžební společnost New World Resources (NWR), majitel černouhelné firmy OKD, loni meziročně prohloubila ztrátu na 223 milionů eur (zhruba šest miliard korun). V roce 2014 vykázala ztrátu 21 milionů eur (kolem 567 milionů korun). Tržby firmě klesly o sedm procent na 630 milionů eur (zhruba 17 miliard korun), vyplývá z auditovaných výsledků společnosti NWR.

Firmě NWR loni klesla produkce i prodej uhlí, když vytěžila osm milionů tun uhlí, zatímco v roce 2014 to bylo 8,6 milionu tun. Celkově tak prodej uhlí klesl meziročně o čtyři procenta na 7,9 milionu tun. Na provozní úrovni EBITDA se firma dostala do ztráty čtyř milionů eur (přibližně 108 milionů korun), o rok dříve vykázala zisk 11 milionů eur (297 milionů korun). 

NWR se v posledních letech kvůli klesajícím cenám uhlí na světových trzích potýká s velkými problémy. Těžba je i přes zavádění úsporných opatření ztrátová. Situací v její dceřiné společnosti OKD se proto zabývá i česká vláda. Analytici navíc upozorňují na to, že NWR chybí hlavně hotovost. Někteří z nich si myslí, že pokud by se firmě nepodařilo získat dodatečné peníze, vystačila by jí letos hotovost jen zhruba na dvě čtvrtletí, pak by mohl hrozit úpadek firmy.

Problémem NWR je zejména hotovost, ta chybí

Podle zveřejněných výsledků měla firma na svých účtech ke konci loňského roku 86 milionů eur, v přepočtu zhruba 2,3 miliardy korun. O rok dříve byla její hotovost o 33 procent vyšší. Čistý dluh společnosti meziročně stoupl o šest procent na 298 milionů eur, tedy zhruba osm miliard korun.

Jak komentují analytici J&T Banky,  ve shodě s jejich očekáváním hotovost NWR nicméně trochu vzrostla. To ovšem nic nemění na tom, že firma bude vzhledem k tržním podmínkám, tedy nízké ceně koksovatelného uhlí, v nejbližším období tuto životně důležitou hotovost „pálit“. NWR tím získá čas na to, aby se domluvila s akcionáři a věřiteli na dalším osudu - restrukturalizaci společnosti. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Z NWR odchází akcionář CERCL s Bakalou

Odchod z NWR již ohlásila skupina CERCL, která je v ní většinovým akcionářem a v níž má polovinu podnikatel Zdeněk Bakala. NWR uvedla, že CERCL Mining Holdings převede svůj podíl na ostatní akcionáře NWR, aby usnadnila restrukturalizaci majitele černouhelných dolů OKD, který se kvůli propadu světových cen uhlí potýká s těžkými problémy.

Z představenstva NWR v této souvislosti odchází podnikatel Peter Kadas, který je Bakalovým partnerem. Odchází rovněž investiční bankéř Charles Harman, jenž po Bakalově odchodu z vedení firmy zaujal jeho místo.

Bakala opustil představenstvo společnosti na loňské dubnové valné hromadě, dál mu ale patřil poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining. Ta v lednu převedla kvůli vnitřní reorganizaci celý svůj podíl 50,5 procenta v NWR na dceřinou společnost CERCL Mining Holdings B.V. NWR navíc vydala 1,44 milionu nových akcií, čímž se pravděpodobně vlastnická struktura firmy neznámým způsobem změnila.

Odchod Bakaly sice podle hlavního ekonoma firmy Colosseum Františka Bostla nebyl neočekávaným krokem, nicméně se nečekal tak brzy. „Krok této skupiny je důsledkem nátlaku věřitelů,“ vysvětluje Bostl. Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel jeho názor sdílí. „Ještě možná poslední pokus Bakaly byl, aby stát dal finanční prostředky do těžby, do OKD, ale to mu nevyšlo. A z toho důvodu zřejmě věřitelé donutili Bakalu, aby odstoupil,“ uvedl.

Nový vlastník NWR chce spolupracovat s vládou ohledně OKD

Nový vlastník NWR, skupina Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři britské investiční společnosti, uvedla, že nadále hodlá podporovat OKD a spolupracovat s vládou a zainteresovanými stranami na stabilizaci podniku.

Společnosti CERCL a Asental, které ovládá pan Bakala a společnost BXR, se shodly na vrácení všech akcií NWR a nebudou hrát žádnou roli v restrukturalizaci a záchraně OKD. Tento krok fakticky a oficiálně staví pana Bakalu a BXR mimo NWR a otevírá cestu k restrukturalizaci a obnově OKD společným úsilím AHG a státu.
Roman Pařík
mluvčí AHG

Podle vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) vláda počká na návrhy nového vlastníka. „My v této chvíli nebudeme vyjednávat, počkáme si, s čím přijdou. Samozřejmě pro nás je prioritní řešit ta ohrožená pracovní místa našich horníků,“ komentoval změnu vlastnické struktury NWR Babiš s tím, že schůzku s novými majiteli zatím domluvenou nemá. „Na našem dosavadním přístupu se nic nemění,“ zmínil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Dobrou zprávou podle něj je, že NWR měla ke konci roku zásobu hotovosti 85,9 milionu eur (2,3 miliardy korun). „Pokud byla společnost schopna vyplácet poměrně vysoké odstupné svým bývalým manažerům, nevidím důvod, proč by ho nemohla vyplácet i
horníkům,“ dodal ministr.

Horníci v dole
Zdroj: ČT24

Analytici míní, že změna akcionářské struktury NWR by nakonec mohla přinést jednání s českou vládou o zachování pracovních míst v dolech OKD. „Noví majoritní akcionáři by totiž mohli začít prosazovat více konstruktivní zájmy,“ míní analytik společnosti Colosseum František Bostl. Zároveň jde podle něj o jasný důkaz zoufalého stavu společnosti, které bez vládní pomoci pravděpodobně dojde letos hotovost, a tím pádem bude nucena vyhlásit bankrot. „Přestože jednání s vládou je klíčové, jde pouze o přechodné řešení, které by oddálilo nevyhnutelný konec společnosti,“ dodal.

Pařík uvedl, že AHG tvoří dlouhodobí investoři, kteří již investovali značné prostředky a v současnosti drží přibližně 65 procent celkových závazků NWR. Jako příklad dlouhodobé podpory OKD, prostřednictvím NWR, ze strany AHG a dalších držitelů dluhopisů lze podle něj uvést odpis 6,4 miliardy korun zároveň s navýšením kapitálu NWR přibližně o dvě miliardy korun (75 milionů eur) a poskytnutím nových úvěrů ve výši 950 milionů korun (35 milionů eur) při refinancování firmy v roce 2014. „Cílem bylo zajistit životaschopnost NWR, včetně OKD, a zachovat jejich hodnotu,“ dodal.

Podle něho jsou členy skupiny AHG mezinárodní institucionální investoři, kteří mají zkušenosti s dlouhodobou podporou podniků, jež potřebují stabilizovat, restrukturalizovat a rozvíjet. „Jsou odborníky na investice do podniků jako OKD, které čelí složitým, avšak řešitelným problémům, a věří, že s pomocí státu bude možné nalézt rozumné řešení i pro OKD,“ řekl.

Podle šéfa hornických odborů Sábela ale vládě nakonec nezbude nic jiného, než do severomoravských dolů vstoupit, byť se nutně nebude jednat o finanční injekci. „Mohla by se domluvit s věřiteli na tom, že vymění pozemky, které vlastní pan Bakala v okresu Karviná za pomoc v OKD. Pokud by to ministr Babiš vypočítal, bylo by to jak pro daňové poplatníky, tak pro horníky a možná i pro věřitele schůdné,“ prohlásil. „Máme propočítáno, že by zavření dolů OKD stálo deset miliard. Lepší je postupná restrukturalizace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se mimořádně sešla kvůli otázce Babišova střetu zájmů

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatují o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 20 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...