Stavební produkce klesla v lednu meziročně o 13,2 procenta, jde o údaj očištěný o vliv počtu pracovních dnů. Podle statistiků stála za poklesem vysoká srovnávací základna z loňského roku. Leden 2018 byl v České republice mimořádně teplý a příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům provádět veškeré stavební práce bez omezení. Průmyslová produkce pak v lednu meziročně klesla o 1,1 procenta. Vyplývá to ze zpráv Českého statistického úřadu.
Stavebnictví vstoupilo do nového roku poklesem o 13 procent. V lednu oslabil i průmysl
Co se děje ve stavebnictví a v průmyslu (zdroj: ČT24)
Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 13,1 procenta, u inženýrského stavitelství se meziročně snížila o 13,7 procenta.
„Je pravda, že v letošním lednu byla zima o něco horší. Mohli bychom to vykládat tak, že pokles mohl nastat i z tohoto důvodu, ale nepovažuju to za nějaký významný signál o tom, že by snad stavebnictví šlo v tuto chvíli na sestupnou křivku,“ poznamenal prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Kromě špatného počasí stavební sektor bojuje i s nedostatkem pracovních sil, podotkla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. To je možné podle ní řešit i najímáním pracovníků ze zahraničí. Podle průzkumu společnosti CEEC si v závěrečném čtvrtletí loňského roku podala žádost o zahraniční pracovníky s vízem třetina ředitelů stavebních společností.
Poptávka po stavebních pracích bude v letošním roce už o něco nižší, odhaduje Steckerová. V důsledku poklesu ziskových marží budou firmy podle ní do nových výrobních kapacit investovat o něco méně. Rostoucí úrokové sazby, přísnější regulace i vysoké ceny budou částečně tlumit i poptávku po rezidenčním bydlení. „Za celý letošní rok tak očekáváme, že stavebnictví přidá pouze 0,5 procenta, po loňských 8,4 procenta,“ dodala ekonomka.
Průmysl klesl v lednu také částečně vlivem vysoké srovnávací základny v loňském roce. „Největší brzdou byl v lednu automobilový průmysl, který vyrobil o 6,9 procenta méně než v loňském lednu. Nebyl to však jediný sektor, kterému se nedařilo. K poklesu přispěla i výroba plastů a například zpracování dřeva. Naopak letošní zima, o něco tužší než loni, se zasloužila o vyšší výrobu tepla. Vlivem růstu cen se tržby z průmyslové činnosti zvýšily o 0,2 procenta,“ uvedl vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Odhaduje také, že zatímco loni průmysl ještě vzrostl o více než tři procenta, letos bude jeho dynamika nižší. „V první polovině roku ho ještě bude brzdit nejasná situace v Německu, v jeho druhé polovině by však už mělo dojít k vyřešení největších nejistot v globální ekonomice a rozjet by se měla i eurozóna v čele s Německem,“ dodal Zeisel.
Druhý pokles v řadě
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda poznamenal, že tuzemská průmyslová výroba se v lednu v meziročním sledování propadla druhý měsíc v řadě. Dva měsíční poklesy v řadě nastaly naposledy v první polovině roku 2013, kdy se česká ekonomika dostávala z recese.
„Je třeba ale vzít v potaz, že loni na přelomu roku průmyslová expanze v České republice kulminovala, takže výsledek letošního ledna je poznamenán právě i poměrně vysokou srovnávací základnou,“ zdůraznil.
Za poklesem Kovanda vidí čínské a německé zpomalení, brexit, trable v eurozóně a již delší dobu vlastní tuzemská kapacitní omezení.
Loni průmyslová výroba v Česku meziročně stoupla o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dříve.
K růstu průmyslu v roce 2018 nejvýrazněji přispěla produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, kovodělná výroba a produkce elektrických zařízení. O více než pětinu se snížila výroba v kožedělném průmyslu. Tržby v průmyslu meziročně stouply o 3,5 procenta. Nových zakázek ve vybraných odvětvích přibylo o 3,7 procenta.
Nepříznivé zprávy z Německa
Za leden přišly nepříznivé zprávy z německé ekonomiky, která je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Spolkový statistický úřad minulý týden uvedl, že ve srovnání s předchozím měsícem se snížily zakázky o 2,6 procenta, zatímco analytici čekali půlprocentní zvýšení. Pokles poptávky po zboží vyrobeném v Německu byl nejvyšší od loňského června.
Domácí zakázky se snížily o 1,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se propadly o 3,6 procenta, z toho ze zemí eurozóny o 2,6 procenta a mimo eurozónu o 4,2 procenta. Nižší byla poptávka po polotovarech, kapitálovém i spotřebním zboží. Zpráva tak byla dalším signálem, že začátek nového roku byl pro největší evropskou ekonomiku slabý.
Minulý měsíc statistický úřad potvrdil, že německá ekonomika se koncem loňského roku těsně vyhnula recesi. Hrubý domácí produkt zůstal ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem beze změny po poklesu o 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí.