Státním zaměstnancům opět vzrostou platy už v listopadu

Praha – Zaměstnanci veřejného sektoru dostanou přidáno už letos v listopadu. Zatím ale není jasné, o kolik si přilepší. Suma na platy by se nicméně mohla zvednout o více než původně navrhovaná tři procenta. Informoval o tom předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po jednání se členy vlády. Také v loňském roce se zaměstnancům státu zvýšily platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta.

Koalice se původně dohodla, že na platy státních zaměstnanců přidá v roce 2016 tři procenta. Odbory to kritizovaly. Vadilo jim, že s nimi politici o úpravě nejednali, a také upozorňovaly, že poslancům, ministrům a dalším činitelům příští rok porostou výdělky víc než o tři procenta. Odbory proto žádaly zvýšení o pět procent.

Nyní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru uvedl, že ke zvýšení platů ve veřejném sektoru by mohlo dojít už v listopadu. „Chceme, aby bylo zaměstnancům přidáno více než tři procenta. Pokud to bude od listopadu, jak jsme se dohodli, tak je zřejmé, že už to bude víc než původně plánovaná tři procenta,“ reagoval odborový předák Josef Středula. O kolik procent konkrétně platy porostou, by měla vláda a odbory řešit v polovině září. Přidáno by měli dostat třeba úředníci, učitelé, policisté či hasiči; celkem se jedná o 420 000 lidí.

Definitivní dohodě o růstu platů zabránila hrozba, že by Česko mohlo vracet 7,5 miliardy korun z daně za emisní povolenky. Podle evropské směrnice by měly členské země 90 procent povolenek přidělovat zdarma; český stát ale na povolenky uvalil darovací daň ve výši 32 procent. „Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že v rámci darovací daně za emisní povolenky musíme vracet 7,5 miliardy korun. To je dost velký zásah do rozpočtu pro rok 2015,“ vysvětlil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„Dohodli jsme se, že se dohodneme,“ ujistil Babiš. Sám by preferoval tříprocentní navýšení, což by průměrný plat ve státní sféře zvýšilo o necelých 800 korun měsíčně. Ještě letos by tak musel najít v rozpočtu dodatečných 660 milionů korun (na zvýšení platů v listopadu a prosinci). „Všichni chtějí víc. Musíme být ale rozumní. Pokud to zaměstnanci veřejného sektoru dostanou, můžou být spokojeni. Inflace je nízká,“ podotkl šéf státní kasy.

Kolik by stálo zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta?

  • listopad a prosinec 2015 – 660 milionů korun
  • celý rok 2016 – 4 miliardy korun

Víc peněz na fond kulturních a sociálních potřeb

Odboráři jednali s premiérem, ministrem Babišem a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Podle Středuly se dohodli i na tom, že by se v příštím roce měl o půl procentního bodu zvednout fond kulturních a sociálních potřeb. Odbory původně žádaly, aby se zvýšil z jednoho na dvě procenta.

Plošné přidávání ve veřejném sektoru už dřív odmítli zástupci firem. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák prosazuje, aby byl růst platů spojen s kvalitou výkonu. Opoziční politici zase namítají, že by v dobách ekonomického růstu měla vláda myslet na horší časy, neutrácet a vytvářet finanční rezervu.

„Základní problém je v tom, že výrazně roste počet státních zaměstnanců. Jen za minulý rok to bylo o 2600 víc. V posledních měsících, kdy se uváděl v život zákon o úřednících, zase vyrostly počty zaměstnanců na jednotlivých ministerstvech o stovky,“ argumentuje místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podobně hovoří i šéf ODS Petr Fiala.

Růst počtu státních zaměstnanců a jejich platů by podle Langšádlové měl odpovídat poměrům v komerční sféře. „Je naprosto nezbytné, aby se náklady, které jdou na státní zaměstnance, odvíjely od komerční sféry, která generuje příjmy státu,“ míní Langšádlová. „Vláda plánuje ve veřejné správě vyšší růst platů, než je růst mezd v komerční sféře. A to není v pořádku.“ V soukromé sféře rostou letos platy průměrně o 2,5 procenta.

Nárůst mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. ubytování a pohostinství 4,4 %
  2. obchod a oprava motorových vozidel 3,8 %
  3. zdravotní a sociální péče 3,5 %                                  

Pokles mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. peněžnictví, pojišťovnictví 2,3 %
  2. těžba a dobývání 0,8 %
  3. výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 0,5 %

Zdroj: MPSV

Také loni se ve veřejné sféře zvyšovaly platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta. Ve státním rozpočtu si to vyžádalo částku 6,5 miliardy korun. „Dvouměsíční“ zvýšení platů (listopad + prosinec) pak vyšlo na miliardu.

Koaliční vláda počítá v roce 2016 s rozpočtovým deficitem ve výši 70 miliard korun (plánovaný deficit pro letošek činí 100 miliard). V současné době probíhají jednání mezi ministrem financí a ostatními resorty o podobě jednotlivých kapitol. Ministři totiž požadují o desítky miliard víc, než jim šéf státní kasy nabídl. Jednání o rozpočtu musí vláda stihnout do konce září; od října se bude nejsledovanějším zákonem roku zabývat sněmovna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
včera v 20:12

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...