Státním zaměstnancům opět vzrostou platy už v listopadu

Praha – Zaměstnanci veřejného sektoru dostanou přidáno už letos v listopadu. Zatím ale není jasné, o kolik si přilepší. Suma na platy by se nicméně mohla zvednout o více než původně navrhovaná tři procenta. Informoval o tom předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po jednání se členy vlády. Také v loňském roce se zaměstnancům státu zvýšily platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta.

Koalice se původně dohodla, že na platy státních zaměstnanců přidá v roce 2016 tři procenta. Odbory to kritizovaly. Vadilo jim, že s nimi politici o úpravě nejednali, a také upozorňovaly, že poslancům, ministrům a dalším činitelům příští rok porostou výdělky víc než o tři procenta. Odbory proto žádaly zvýšení o pět procent.

Nyní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru uvedl, že ke zvýšení platů ve veřejném sektoru by mohlo dojít už v listopadu. „Chceme, aby bylo zaměstnancům přidáno více než tři procenta. Pokud to bude od listopadu, jak jsme se dohodli, tak je zřejmé, že už to bude víc než původně plánovaná tři procenta,“ reagoval odborový předák Josef Středula. O kolik procent konkrétně platy porostou, by měla vláda a odbory řešit v polovině září. Přidáno by měli dostat třeba úředníci, učitelé, policisté či hasiči; celkem se jedná o 420 000 lidí.

Definitivní dohodě o růstu platů zabránila hrozba, že by Česko mohlo vracet 7,5 miliardy korun z daně za emisní povolenky. Podle evropské směrnice by měly členské země 90 procent povolenek přidělovat zdarma; český stát ale na povolenky uvalil darovací daň ve výši 32 procent. „Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že v rámci darovací daně za emisní povolenky musíme vracet 7,5 miliardy korun. To je dost velký zásah do rozpočtu pro rok 2015,“ vysvětlil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„Dohodli jsme se, že se dohodneme,“ ujistil Babiš. Sám by preferoval tříprocentní navýšení, což by průměrný plat ve státní sféře zvýšilo o necelých 800 korun měsíčně. Ještě letos by tak musel najít v rozpočtu dodatečných 660 milionů korun (na zvýšení platů v listopadu a prosinci). „Všichni chtějí víc. Musíme být ale rozumní. Pokud to zaměstnanci veřejného sektoru dostanou, můžou být spokojeni. Inflace je nízká,“ podotkl šéf státní kasy.

Kolik by stálo zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta?

  • listopad a prosinec 2015 – 660 milionů korun
  • celý rok 2016 – 4 miliardy korun

Víc peněz na fond kulturních a sociálních potřeb

Odboráři jednali s premiérem, ministrem Babišem a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Podle Středuly se dohodli i na tom, že by se v příštím roce měl o půl procentního bodu zvednout fond kulturních a sociálních potřeb. Odbory původně žádaly, aby se zvýšil z jednoho na dvě procenta.

Plošné přidávání ve veřejném sektoru už dřív odmítli zástupci firem. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák prosazuje, aby byl růst platů spojen s kvalitou výkonu. Opoziční politici zase namítají, že by v dobách ekonomického růstu měla vláda myslet na horší časy, neutrácet a vytvářet finanční rezervu.

„Základní problém je v tom, že výrazně roste počet státních zaměstnanců. Jen za minulý rok to bylo o 2600 víc. V posledních měsících, kdy se uváděl v život zákon o úřednících, zase vyrostly počty zaměstnanců na jednotlivých ministerstvech o stovky,“ argumentuje místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podobně hovoří i šéf ODS Petr Fiala.

Růst počtu státních zaměstnanců a jejich platů by podle Langšádlové měl odpovídat poměrům v komerční sféře. „Je naprosto nezbytné, aby se náklady, které jdou na státní zaměstnance, odvíjely od komerční sféry, která generuje příjmy státu,“ míní Langšádlová. „Vláda plánuje ve veřejné správě vyšší růst platů, než je růst mezd v komerční sféře. A to není v pořádku.“ V soukromé sféře rostou letos platy průměrně o 2,5 procenta.

Nárůst mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. ubytování a pohostinství 4,4 %
  2. obchod a oprava motorových vozidel 3,8 %
  3. zdravotní a sociální péče 3,5 %                                  

Pokles mezd v soukromém sektoru (1. čtvrtletí 2015)

  1. peněžnictví, pojišťovnictví 2,3 %
  2. těžba a dobývání 0,8 %
  3. výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 0,5 %

Zdroj: MPSV

Také loni se ve veřejné sféře zvyšovaly platy už v listopadu, a to o 3,5 procenta. Ve státním rozpočtu si to vyžádalo částku 6,5 miliardy korun. „Dvouměsíční“ zvýšení platů (listopad + prosinec) pak vyšlo na miliardu.

Koaliční vláda počítá v roce 2016 s rozpočtovým deficitem ve výši 70 miliard korun (plánovaný deficit pro letošek činí 100 miliard). V současné době probíhají jednání mezi ministrem financí a ostatními resorty o podobě jednotlivých kapitol. Ministři totiž požadují o desítky miliard víc, než jim šéf státní kasy nabídl. Jednání o rozpočtu musí vláda stihnout do konce září; od října se bude nejsledovanějším zákonem roku zabývat sněmovna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...