Přes dvěstě tisíc nemovitostí v Česku nemá jasného vlastníka. Často jde o domy nebo pole po sedlácích, emigrantech nebo obětech válek. Nejvíce jich je na jižní Moravě a ve středních Čechách. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dostal v novém občanském zákoníku desetiletou lhůtu (končí v roce 2023), aby zjistil vlastníky a nemovitosti jim vrátil. Spolupracuje na tom i s obcemi, kterým nejasný vztah často blokuje další rozvoj. Do letošního ledna vyřešil 16 tisíc případů.
Například v Divišově stojí opuštěný dům jen pár desítek metrů od návsi. Jeho poslední majitelku – Židovku – za války deportovali. Možného dědice tu stát hledal marně. Desítky let nikomu nepatřící dům mu nakonec propadl. Chátrá ale dál. Stejně jako dům v blízké ulici.
Obec má zájem, aby to už někdo koupil a předělal nebo zboural, uvedl starosta Divišova Zdeněk Pekárek. Kromě dvou domů je v Divišově ve vlastnictví státu dalších 13 pozemků – převážně zemědělských. U dalších dvou stovek ještě není jasné, kdo je vlastní.
Jak zjistit dědice?
Majitelku domku v brněnských Židenicích pamatuje už jen několik lidí. Většinou si vzpomínají na to, že dům opustila před 30 lety a odjela do zahraničí.
A podobné informace má i státní majetkový úřad. Pro určení možných dědiců to ale zatím nestačí. Ještě častěji než u budov není jasné, komu patří tisíce kousků polí, lesů nebo luk.
Obcím může nejasné vlastnictví zkomplikovat různé stavby, třeba kanalizace či cyklostezky. Starosta Moravské Nové Vsi Marek Košut (TOP 09) tak místo nových staveb shání dokumenty o možných dědicích. Většinou marně. Ve své kanceláři má střípků dávných osudů plné šanony.
Úřad se stará také o movitý majetek, třeba i ten, který je zabavený při trestné činnosti. Nejen takové předměty se úřad snaží inzerovat i na Facebooku.
A nabízí ho s osobitým komentářem. Například: Připadla nám jedna pila a máme ji od Opila nebo Neuděláš žádný kiks, pokud koupíš hotel Dix. Podle úřadu takové inzeráty několikanásobně zvyšují zájem kupců.
Úřad se stará i o zvířata
Státní majetkový úřad má na starosti také živé tvory. Získal je například po lidech, kteří je dříve týrali. Stát tak našel místo například pro psy ve vsetínském útulku. Platí zde 45 korun denně na jednoho a snaží se pro ně najít nové majitele. Prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí.
Celkem stát vloni udal téměř 80 zvířat. Mezi nimi třeba hroznýše nebo sklípkana. Kromě koní všechna zdarma.
Stejně jako zvířata, na nového majitele čekají i věci ve skladu v Uherském Hradišti. Péče o ně je sice minimální, jenže zájem také. „Nabízíme třeba nůž, který je za 200 korun, nebo sportovní boty, které vychází na 400 korun,“ říká referentka oddělení hospodaření s majetkem státního úřadu Hana Pechálová.
Pokud o věci nemá zájem žádná státní instituce, nabídne úřad věci veřejnosti vyvěšením na internetu. Pokud se neprodají v první výzvě, následují další s nižší cenou. Zhruba po dvou letech pak úředníci věci zlikvidují.
