Státní rozpočet zamířil s listopadem do minusu. Deficit je hlubší než loni

Státní rozpočet ke konci listopadu zamířil do minusu. Schodek činil 21,6 miliardy korun. V říjnu byl rozpočet ještě v mírném přebytku. Ve srovnání s loňským rokem je pak deficit hlubší. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.

Nadále platí, že výsledek hospodaření na konci roku bude výrazně lepší než plánovaný deficit, řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k vlivům, jako je zejména přísun evropských peněz, standardně rekordnímu prosincovému výběru DPH nebo skutečnosti, že v letošním roce se daří čerpání investičních výdajů alokovat do celého roku a jejich nárůst v prosinci by tak neměl být natolik výrazný, předpokládáme, že výsledek bude blízko vyrovnané bilanci,“ doplnila.

Výsledky rozpočtu
Zdroj: MF ČR

Právě růst výdajů na projekty spolufinancované z fondů Evropské unie je však důvodem meziročního zhoršení v hospodaření. Ve srovnání s rokem 2017 výdaje na společné programy s EU stouply ke konci listopadu o 38,6 miliardy korun. Investice ze státního rozpočtu celkem meziročně vzrostly o 34,7 miliardy na 102,2 miliardy korun. 

„Stát v uplynulých třech měsících řádně šlápl na investiční pedál. Ze státního rozpočtu šlo od září do listopadu na investice bezmála 54 miliard korun. Tedy více než za celých předchozích osm měsíců roku. Od ledna do srpna totiž stát vydal na investice jen necelých 49 miliard korun,“ rozebral data hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Stát si žije nad své možnosti. Nicméně pro letošní rok je plánovaný deficit 50 miliard korun, takže jen směřujeme do cíle, který si stanovila vláda.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o 107,9 miliardy na 1249,7 miliardy korun. Celkové výdaje se zvýšily o 117,9 miliardy na 1271,3 miliardy korun. Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o 78,2 miliardy na 1109,5 miliardy korun. 

Letos dopadne hospodaření lépe, příští rok ale může být naopak hůř, varuje ekonom

Také ekonom Komerční banky Jakub Matějů považuje za pravděpodobné, že schodek letošního rozpočtu bude nižší, než je plánovaný deficit 50 miliard. „Státu se daří oproti očekávání vybírat více na DPH i ostatních daních a sociálním pojištění. V tom se odráží dobrá ekonomická situace domácností. Vláda také odsunula zvýšení platů učitelů o 15 procent z letošního září na počátek příštího roku. Proto letos oproti plánům ministerstva rozpočet dopadne lépe. Ve světle listopadových dat očekáváme, že se udrží poblíž 20 miliard,“ přiblížil.

Zato pro příští rok Matějů soudí, že schodek bude oproti plánům ministerstva hlubší. „Na rok 2019 vláda chystá plošný růst mezd ve veřejném sektoru. Porostou i investiční výdaje. Na straně příjmů je vláda poměrně optimistická, když očekává růst o více než 11 procent, zatímco nominální HDP poroste kolem 5 procent. Zde vidíme značné riziko, optimistický vládní scénář vývoje příjmů se totiž nemusí naplnit. Ke konci roku 2019 čekáme další pokles výkonnosti ekonomiky, s tím bude souviset i nižší výběr daní a vyšší výdaje na sociální dávky,“ podotkl ekonom.

„Vláda by měla však již nyní počítat se zpomalováním růstového tempa ekonomiky už od příštího roku, kdy bude udržování relativně nízkého schodku – tedy schodku v řádu maximálně nižších desítek miliard korun jako letos – stále obtížnější,“ říká Kovanda.

„Ačkoli se v Poslanecké sněmovně stále projednávají finální změny výdajů na příští rok, již aktualizovaná daňová prognóza ministerstva financí z listopadu letošního roku odhaduje pro rok 2019 o více než 10 miliard korun slabší daňové příjmy, než s jakými počítala daňová prognóza využitá pro přípravu státního rozpočtu. Přitom vývoj ekonomiky od tvorby poslední prognózy ministerstva financí spíše dále mírně zklamal,“ dodal hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
před 9 hhodinami

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
před 17 hhodinami

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Průmyslová výroba v červnu vzrostla nejvíce od prosince

Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.