Praha - Pokud se naplní pesimistický scénář vývoje českého hospodářství a hrubý domácí produkt Česka se propadne o dvě procenta, skončí letošní hospodaření státu se schodkem přes 100 miliard korun. Informoval o tom náměstek ministra financí Eduard Janota, podle kterého by to znamenalo, že ČR nesplní Maastrichtské kritérium týkající se deficitu veřejných financí. Zároveň však dodal, že tak kritický scénář je podle ministerstva málo pravděpodobný.
Ministerstvo analyzovalo variantu počítající s dvouprocentním propadem ekonomiky na žádost poslanců. Samo ale optimisticky věří, že české hospodářství letos přece jen poroste, a to o jedno procento. V takovém případě by měl být schodek rozpočtu 73 miliard korun. I to je ale mnohem více, než kolik předpokládá zákon schválený Poslaneckou sněmovnou. Ten počítá při 4,8procentním růstu HDP se schodkem 38,1 miliardy korun.
Dvě procenta by znamenala šílený náraz
Pokles ekonomiky o dvě procenta by byl podle Janoty „šíleným nárazem“ na výběr daní a sociálního pojištění. Například výběr pojistného na zdravotní a sociální pojištění by se v porovnání se schváleným rozpočetem snížil kvůli poklesu zaměstnanosti o 60 miliard korun.
Výhodou tuzemské ekonomiky je ale z pohledu rozpočtu její zaměření na export. „Ten dopad není až tak velký v číselném vyjádření, protože naše ekonomika je proexportně orientovaná. Daň z přidané hodnoty se při exportu odpočítává a není příjmem rozpočtu. Kdyby se všechna ta auta prodávala tady, tak je dopad větší, a to možná dvojnásobně,“ upozornil Janota.
I při recesi bude český deficit v evropském srovnání nízký
V případě, že se pesimistické scénáře skutečně naplní a český rozpočet skončí ve stomiliardovém schodku, v evropském srovnání na tom bude Česko stále ještě dobře. „I tak by byla Česká republika v rámci EU zemí s relativně nízkým deficitem. Průměrné saldo veřejných rozpočtů v zemích EU letos podle prognózy Evropské komise dosáhne 4,5 procenta HDP a téměř pěti procent HDP příští rok,“ ujistil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podmínky pro vstup a členství v eurozóně přitom jednoznačně stanovují, že schodek nesmí překročit 3 procenta hrubého domácího produktu.
