Stát přichází s novou podporou pro obnovitelné zdroje, ekologové mají ale výhrady

4 minuty
Stát přichází s novou podporou pro obnovitelné zdroje, ekologové mají ale výhrady
Zdroj: ČT24

Podpora obnovitelných zdrojů energie dozná významných změn. Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení, totiž nepočítá s provozní podporou velkých solárních systémů, ale preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. A naopak počítá se zavedením aukcí. Ekologové mají ke změnám výhrady.

Když před dvanácti lety Kněžice poblíž Nymburka začaly centrálně topit na bioplyn, štěpku a slámu, leckdo pochyboval, zda se to povede. Dnes je obec podle starosty Milana Kazdy (nez.) soběstačná a vyrobí přesně tolik tepla a energie, kolik pro svých zhruba pět set občanů potřebuje. Navíc díky tomu ani během zimního dne komíny zdejších domů nekouří.

Uhlí už dnes tak v obci Kněžice podle starosty Milana Kazdy téměř nikdo nespaluje. „Topení uhlím vychází dráž než topení z našeho centrálního zdroje,“ dodává. Teď obec uvažuje ještě o vlastní fotovoltaice a distribuční síti – tak, aby proud mohla prodat lidem přímo.

Podle solární asociace mají v následující dekádě v Česku vznikat nové instalace hlavně na střechách a fasádách. Pro srovnání – fotovoltaika jako celek může mít výkon jako jeden a půl Temelína. Potenciál má i vítr. Na rozdíl od něj ale stát s provozní podporou fotovoltaiky nepočítá. Ekologům vadí, že novela nepomáhá komunitním projektům jako v Kněžicích.

„Právě tato garance by tam měla být minimálně pro obecní obnovitelné zdroje. Teď tam není,“ konstatuje energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. „Nepochopili jsme, proč ministerstvo průmyslu a obchodu stále odmítá podporu pro solární elektrárny, nové instalace, ať už jsou to velké střechy nad jeden megawatt, nebo případně využití brownfieldů,“ říká k tomu i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. 

Smyslem podpory státu pro menší solární instalace je podle mluvčího Ministersva průmyslu a obchodu (MPO) Milana Řepky především to, že tento přístup znamená tlak na snižování energetické náročnosti budov a je motivačním faktorem pro využívání vyrobené elektřiny přímo jejím výrobcem.

„Z těchto důvodů nejsou podporovány velké solární parky. Preferujeme podporu malých fotovoltaických zdrojů. A protože u solárních elektráren neuvažujeme s provozní podporou, je i úvaha o aukcích podpory pro tyto druhy obnovitelných zdrojů energie bezpředmětná,“ dodal.

Systém aukcí se změní

Zásadní změnou má být systém aukcí. Stát vždy na tři roky dopředu stanoví, kolik chce například větrných a vodních elektráren – a ty budou soutěžit, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Tento model byl použit v Německu a tam se velmi osvědčil a vlastně došlo k tomu, že ceny energií, které jsou ze solárních zdrojů, jsou srovnatelné s ostatními zdroji,“ vysvětlila před časem v pořadu Týden v politice ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO). 

To nejpodstatnější na tom návrhu podle předsedy Komory OZE Štěpána Chalupy je právě to, že přichází a je dopředu oznámeno, že stát počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů. Ministerstvo teď musí stovky došlých připomínek vypořádat. Vláda by mohla dostat novelu v únoru.

  • Ministerstvo průmyslu představilo novelu příslušného zákona a dostalo stovky připomínek, jak by měla fungovat. Podpora pro nové zdroje se v Česku zastavila před pěti lety – po prudkém rozvoji solárních elektráren. Pro ty stávající stojí 45 miliard ročně.
  • Obnovitelné zdroje pokrývají zhruba 15 procent energie spotřebované v Česku, a to se už několik let nemění. Při výrobě elektřiny vede bioplyn. Fotovoltaika se podílí necelou čtvrtinou, vodní elektrárny pětinou a vítr šesti procenty.
  • Na podporu obnovitelných zdrojů šlo od roku 2006 skoro 300 miliard. Část platí spotřebitelé, část přispívá stát. Evropská komise chce do konce roku od členských států Unie slyšet, jak podíl obnovitelných zdrojů poroste. Podle ministerstva průmyslu by se v Česku mohl dostat na 21 procent, podle představitelů oboru by to mohlo být ještě víc.

Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 1 hhodinou

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...