Stát přichází s novou podporou pro obnovitelné zdroje, ekologové mají ale výhrady

Nahrávám video

Podpora obnovitelných zdrojů energie dozná významných změn. Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení, totiž nepočítá s provozní podporou velkých solárních systémů, ale preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. A naopak počítá se zavedením aukcí. Ekologové mají ke změnám výhrady.

Když před dvanácti lety Kněžice poblíž Nymburka začaly centrálně topit na bioplyn, štěpku a slámu, leckdo pochyboval, zda se to povede. Dnes je obec podle starosty Milana Kazdy (nez.) soběstačná a vyrobí přesně tolik tepla a energie, kolik pro svých zhruba pět set občanů potřebuje. Navíc díky tomu ani během zimního dne komíny zdejších domů nekouří.

Uhlí už dnes tak v obci Kněžice podle starosty Milana Kazdy téměř nikdo nespaluje. „Topení uhlím vychází dráž než topení z našeho centrálního zdroje,“ dodává. Teď obec uvažuje ještě o vlastní fotovoltaice a distribuční síti – tak, aby proud mohla prodat lidem přímo.

Podle solární asociace mají v následující dekádě v Česku vznikat nové instalace hlavně na střechách a fasádách. Pro srovnání – fotovoltaika jako celek může mít výkon jako jeden a půl Temelína. Potenciál má i vítr. Na rozdíl od něj ale stát s provozní podporou fotovoltaiky nepočítá. Ekologům vadí, že novela nepomáhá komunitním projektům jako v Kněžicích.

„Právě tato garance by tam měla být minimálně pro obecní obnovitelné zdroje. Teď tam není,“ konstatuje energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. „Nepochopili jsme, proč ministerstvo průmyslu a obchodu stále odmítá podporu pro solární elektrárny, nové instalace, ať už jsou to velké střechy nad jeden megawatt, nebo případně využití brownfieldů,“ říká k tomu i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. 

Smyslem podpory státu pro menší solární instalace je podle mluvčího Ministersva průmyslu a obchodu (MPO) Milana Řepky především to, že tento přístup znamená tlak na snižování energetické náročnosti budov a je motivačním faktorem pro využívání vyrobené elektřiny přímo jejím výrobcem.

„Z těchto důvodů nejsou podporovány velké solární parky. Preferujeme podporu malých fotovoltaických zdrojů. A protože u solárních elektráren neuvažujeme s provozní podporou, je i úvaha o aukcích podpory pro tyto druhy obnovitelných zdrojů energie bezpředmětná,“ dodal.

Systém aukcí se změní

Zásadní změnou má být systém aukcí. Stát vždy na tři roky dopředu stanoví, kolik chce například větrných a vodních elektráren – a ty budou soutěžit, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Tento model byl použit v Německu a tam se velmi osvědčil a vlastně došlo k tomu, že ceny energií, které jsou ze solárních zdrojů, jsou srovnatelné s ostatními zdroji,“ vysvětlila před časem v pořadu Týden v politice ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO). 

To nejpodstatnější na tom návrhu podle předsedy Komory OZE Štěpána Chalupy je právě to, že přichází a je dopředu oznámeno, že stát počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů. Ministerstvo teď musí stovky došlých připomínek vypořádat. Vláda by mohla dostat novelu v únoru.

  • Ministerstvo průmyslu představilo novelu příslušného zákona a dostalo stovky připomínek, jak by měla fungovat. Podpora pro nové zdroje se v Česku zastavila před pěti lety – po prudkém rozvoji solárních elektráren. Pro ty stávající stojí 45 miliard ročně.
  • Obnovitelné zdroje pokrývají zhruba 15 procent energie spotřebované v Česku, a to se už několik let nemění. Při výrobě elektřiny vede bioplyn. Fotovoltaika se podílí necelou čtvrtinou, vodní elektrárny pětinou a vítr šesti procenty.
  • Na podporu obnovitelných zdrojů šlo od roku 2006 skoro 300 miliard. Část platí spotřebitelé, část přispívá stát. Evropská komise chce do konce roku od členských států Unie slyšet, jak podíl obnovitelných zdrojů poroste. Podle ministerstva průmyslu by se v Česku mohl dostat na 21 procent, podle představitelů oboru by to mohlo být ještě víc.

Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.