Stát plánuje omezit škrty a podpořit ekonomiku

Praha - Doba tvrdých škrtů v rozpočtu končí. Ministerstvo financí od příštího roku přestane tlačit na snižování deficitu, a naopak přidá peníze na podporu ekonomiky. Počítá s tím ve svém novém fiskálním výhledu. Podle něj by letos měl schodek rozpočtu klesnout z loňských 4,4 procent hrubého domácího produktu na 2,8 procent. To bude stačit vládě i pravidlům Evropské komise.

Kalouskův úřad počítá s tím, že Evropská komise příští rok ukončí s Českem řízení o nadměrném schodku. Ten by měl být pod třemi procenty. „Po splnění tohoto cíle již nebude docházet k dalšímu prohlubování fiskálního (rozpočtového) úsilí. Nástrojů fiskální politiky bude naopak, i když v omezené míře, využito pro stimulaci domácí ekonomiky, která by měla v letech výhledu zaznamenat postupné oživení,“ píše se ve výhledu.

Najde se v rozpočtu skutečně víc peněz na investice? „Není to žádná částka, od které bychom mohli očekávat oživení ekonomického růstu, ale je dobré, že se alespoň změní ten trend. Znovu začneme investovat, a ne jen škrtat, tak jak jsme to viděli v posledních třech letech,“ řekl ekonom ČSOB Petr Dufek.

„Další utahování už v tuto dobu nebude. Už jsme se dostali na určitou úroveň, kdy si můžeme dovolit část prostředků dát na podporu růstu. Mám jedinou obavu, že když už je máme k dispozici, vzniká problém nepřipravenosti staveb. Ale je nutné se do projektů pouštět,“ uvedl Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní obchodní komory.

image_472767
Zdroj: ČT24

Další snižování deficitu se neplánuje

Ministerstvo v příštích letech nepočítá s dalším snižováním deficitu. Pro rok 2014 naplánovalo deficit 2,9 procent a v dalších dvou letech 2,8 procent HDP. V listopadu počítalo s deficitem pro roky 2014 a 2015 na 2,7 procent a 2,4 procent HDP. „Dlouhodobě udržitelné snížení vládních deficitů pod hraniční úroveň tří procent HDP, kterým je ukončení postupu při nadměrném schodku podmíněno, představuje ovšem i nadále stěžejní cíl vlády,“ upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.„Myslím, že celkový záměr udržovat deficit pod třemi procenty a dál už nešetřit je docela příjemný,“ komentoval Dufek. Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci odhaduje letošní deficit veřejných financí na 2,4 procent HDP a v roce 2014 2,2 procent HDP.

Celkový vládní dluh by měl letos podle fiskálního výhledu stoupnout na 48,5 procent HDP z loňských 45,8 procent. Do roku 2016 by měl vzrůst až na 51,9 procent HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.

image_472778
Zdroj: ČT24

Za loňský deficit mohly restituce a úpravy v čerpání z eurofondů

Důvodem loňského vysokého deficitu veřejných financí bylo jednorázové zaúčtování církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů byl loni deficit veřejných financí 2,5 procent HDP. Deficit veřejných financí EU loni činil čtyři procent HDP.Květnový fiskální výhled je podle ministerstva pojímán jako doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá. Dále je postaven na dubnové makroekonomické predikci ministerstva a aktualizaci střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a státní fondy schválené v dubnu vládou. Podle makroekonomické predikce by letos měla ekonomika stagnovat a příští rok růst o 1,2 procent, v roce 2015 o 2,1 procent a v roce 2016 o 2,6 procent.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
14:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 11 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 12 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánovčera v 18:01

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.