Stát plánuje omezit škrty a podpořit ekonomiku

Praha - Doba tvrdých škrtů v rozpočtu končí. Ministerstvo financí od příštího roku přestane tlačit na snižování deficitu, a naopak přidá peníze na podporu ekonomiky. Počítá s tím ve svém novém fiskálním výhledu. Podle něj by letos měl schodek rozpočtu klesnout z loňských 4,4 procent hrubého domácího produktu na 2,8 procent. To bude stačit vládě i pravidlům Evropské komise.

Kalouskův úřad počítá s tím, že Evropská komise příští rok ukončí s Českem řízení o nadměrném schodku. Ten by měl být pod třemi procenty. „Po splnění tohoto cíle již nebude docházet k dalšímu prohlubování fiskálního (rozpočtového) úsilí. Nástrojů fiskální politiky bude naopak, i když v omezené míře, využito pro stimulaci domácí ekonomiky, která by měla v letech výhledu zaznamenat postupné oživení,“ píše se ve výhledu.

Najde se v rozpočtu skutečně víc peněz na investice? „Není to žádná částka, od které bychom mohli očekávat oživení ekonomického růstu, ale je dobré, že se alespoň změní ten trend. Znovu začneme investovat, a ne jen škrtat, tak jak jsme to viděli v posledních třech letech,“ řekl ekonom ČSOB Petr Dufek.

„Další utahování už v tuto dobu nebude. Už jsme se dostali na určitou úroveň, kdy si můžeme dovolit část prostředků dát na podporu růstu. Mám jedinou obavu, že když už je máme k dispozici, vzniká problém nepřipravenosti staveb. Ale je nutné se do projektů pouštět,“ uvedl Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní obchodní komory.

image_472767
Zdroj: ČT24

Další snižování deficitu se neplánuje

Ministerstvo v příštích letech nepočítá s dalším snižováním deficitu. Pro rok 2014 naplánovalo deficit 2,9 procent a v dalších dvou letech 2,8 procent HDP. V listopadu počítalo s deficitem pro roky 2014 a 2015 na 2,7 procent a 2,4 procent HDP. „Dlouhodobě udržitelné snížení vládních deficitů pod hraniční úroveň tří procent HDP, kterým je ukončení postupu při nadměrném schodku podmíněno, představuje ovšem i nadále stěžejní cíl vlády,“ upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.„Myslím, že celkový záměr udržovat deficit pod třemi procenty a dál už nešetřit je docela příjemný,“ komentoval Dufek. Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci odhaduje letošní deficit veřejných financí na 2,4 procent HDP a v roce 2014 2,2 procent HDP.

Celkový vládní dluh by měl letos podle fiskálního výhledu stoupnout na 48,5 procent HDP z loňských 45,8 procent. Do roku 2016 by měl vzrůst až na 51,9 procent HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.

image_472778
Zdroj: ČT24

Za loňský deficit mohly restituce a úpravy v čerpání z eurofondů

Důvodem loňského vysokého deficitu veřejných financí bylo jednorázové zaúčtování církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů byl loni deficit veřejných financí 2,5 procent HDP. Deficit veřejných financí EU loni činil čtyři procent HDP.Květnový fiskální výhled je podle ministerstva pojímán jako doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá. Dále je postaven na dubnové makroekonomické predikci ministerstva a aktualizaci střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a státní fondy schválené v dubnu vládou. Podle makroekonomické predikce by letos měla ekonomika stagnovat a příští rok růst o 1,2 procent, v roce 2015 o 2,1 procent a v roce 2016 o 2,6 procent.

6 minut
Rozhovor s Michalem Mejstříkem, předsedou Mezinárodní obchodní komory
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 4 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 20 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 20 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...