Praha - Vláda má podle dnešních Hospodářských novin nejpozději do konce roku rozhodnout o navýšení státních krizových rezerv ropy a pohonných hmot ze současných 90 na 120 dnů. V současnosti má Česko pro případ krize v záloze zhruba dva miliony tun ropy, přibýt by mělo dalších 700 tisíc. Poplatek, který budou rafinérské firmy za navýšení státních zásob platit, může zdražit pohonné hmoty u čerpacích stanic zhruba o 20 až 30 haléřů.
O novou „daň“ se petrolejáři podělí s řidiči
Přesná výše nové „daně“ pro rafinerie a dovozce paliv není ještě stanovena, podle kalkulace Správy státních hmotných rezerv by neměla být vyšší než 40 haléřů z prodaného litru paliva. „Je zřejmé, že ty náklady se projeví v celém řetězci od rafinérií po maloobchod,“ uvedl prezident České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a člen představenstva největšího tuzemského zpracovatele ropy, Unipetrolu, Ivan Ottis.
Ivan Ondráček, šéf Společenství čerpacích stanic v ČR:
„U pump se to zdražením o dvacetník až třicetník projeví určitě, jelikož bude tím poplatkem zatížený každý litr paliva, uváděný u nás do volného oběhu.“
„Přenesení části nákladů za skladování ropných rezerv na privátní firmy je logické. Funguje to tak v mnoha jiných zemích, navýšené zásoby slouží i těm firmám. Například v případech výpadků rafinérií a podobně,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
Opatření připravuje ministerstvo průmyslu společně se Správou státních hmotných rezerv a petrolejáři na základě doporučení Evropské komise už dva roky a vyžádá si celkové náklady 13 miliard korun. „Cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky tak, aby se srovnala s ostatními státy EU,“ tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. „Nebudeme žádnými šampiony. Ze západní Evropy některé země udržují rezervy na 150 dnů a některé až na 200 dnů,“ tvrdí ale analytik Colossea Petr Čermák.
Je to opravdu nutné?
Podle Ottise ale celé opatření není nutné, Česko není závislé jen na jednom zdroji ropy - ropovodu Družba z Ruska, ale volná kapacita na alternativním ropovodu IKL z německého Ingolstadtu je schopna jakýkoliv výpadek suroviny z východu nahradit.
S vybranými miliardami měl hospodařit speciálním zákonem vytvořený Státní fond povinných zásob ropy, spadající pod správu hmotných rezerv. To se ale změnilo a poplatky od firem půjdou přímo na speciální vázaný účet. Peníze od firem bude vybírat celní správa podobně jako nyní spotřební daň. Podle správy hmotných rezerv toto řešení minimalizuje náklady na spuštění nového systému.
Pokud návrh vláda schválí, mohl by začít platit od roku 2013. Řidičům tak opět vezme naději na snížení ceny benzinu společně se snížením sazby daně z přidané hodnoty. Změna DPH z 20 na 17,5 procenta by totiž mohla přinést při ceně 35 korun za litr benzinu zlevnění téměř o korunu.
