Stát by podle Novákové nemusel ČEZ nutit do stavby jaderných bloků, ve hře je prodloužení životnosti

Česká vláda může podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) odložit rozhodnutí, zda bude společnost ČEZ stavět nové reaktory v hodnotě několika miliard dolarů. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Jako variantu vidí prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů je jednou z možností.

„O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů,“ uvedla Nováková v rozhovoru s agenturou, který se uskutečnil minulý týden a agentura ho zveřejnila nyní. „Ministerstvo financí také analyzuje rizika potenciálních soudních sporů,“ dodala.

Babiš uvedl, že o odložení výstavby reaktorů jednal s energetickým koncernem ČEZ, jehož je stát většinovým vlastníkem. „Odklad je jedna z alternativ, kterou jsme diskutovali na posledním jednání se zástupci společnosti ČEZ,“ řekl premiér Deníku N.

Menšinoví akcionáři ČEZu dlouhodobě tvrdí, že zatížení podniku náklady na jadernou expanzi by prakticky vynulovalo jejich zisky a dividendy. Část jich je sdružena kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. „Náš postoj není vyloženě protijaderný. Celou dobu jen říkáme, že nás nikdo nemůže postavit před hotovou věc, a říct: Milí minoritní akcionáři, vy tady (v ČEZu) máte peníze. My ty vaše peníze použijeme, a vy buďte zticha, a to, že o ně možná přijdete, to vám vlastně vadit nemusí,“ řekl ČTK Šnobr.

Možné odložení rozhodnutí o stavbě nového bloku vítá. „V tomto okamžiku tady není nikdo, kdo umí postavit technologicky vyspělou jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase uvnitř Evropské unie,“ uvedl. Souhlasí s Novákovou, že variantou může být prodloužení životnosti současných jaderných elektráren.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Podle Šnobra je možné životnost prodloužit až na 60 let. „Podobnou cestu plánuje podstoupit také Francie, Švédsko nebo USA,“ podotkl. Dodal, že možností je například i stavba nové plynové elektrárny.

Jako realistický hodnotí postoj Novákové analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Ani podstatné zvýšení cen elektřiny, kterého jsme v posledním roce svědky, neposouvá nový jaderný blok do pozice komerčně zajímavého projektu pro podnikatelský subjekt,  jakým je ČEZ, který přes většinové státní vlastnictví je povinen dbát na zájmy všech akcionářů,“ řekl ČTK. Špatný investiční a finanční model podle něj může znamenat buď vleklé soudní spory s nejistým výsledkem pro stát, nebo zamítnutí ze strany Bruselu. „Odklad finálního rozhodnutí by mě proto nepřekvapil,“ dodal.

Vyhnout se soudním sporům

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si společnost ČEZ, která je ze 70 procent státní, může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok. Nováková agentuře řekla, že se spolu s právníky, s premiérem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) snaží najít řešení, které by se vypořádalo se soudními spory a minimalizovalo náklady státu.

„Uvědomujeme si, že existují reálná rizika osobní právní odpovědnosti nejen pro vedení ČEZu, ale i pro předsedu vlády, pro mě a pro ministryni financí,“ uvedla Nováková. „Samozřejmě doufáme, že pro výstavbu nových reaktorů najdeme model, který by tato rizika eliminoval,“ dodala. Už v srpnu ministryně uvedla, že o finančním modelu stavby by se mělo rozhodnout do konce letošního roku.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest firem. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 6 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 18 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...