Šťastný neví, zda bude hlasovat proti Klausovi

Praha – Poslanec za ODS Boris Šťastný souhlasí s důvody, proč prezident Klaus vetoval prováděcí zákon k důchodové reformě. Vadí mu zejména to, že vláda chce druhý pilíř financovat pomocí zvyšování daní. Konečné rozhodnutí, zda bude hlasovat s poslaneckým klubem proti vetu, nebo podpoří prezidenta, zatím nechce říct. „Má loajalita k oběma je velmi silná,“ zdůraznil. Občanští demokraté dnes na „pracovní schůzce“ řešili rozpory mezi vládou a šesticí rebelujících poslanců. K definitivní shodě zatím nedospěli.

„Musím říct, že mi prezidentovo veto zamotalo hlavu. To zdůvodnění, které jsem si velmi podrobně přečetl, mi velmi konvenuje. Porovnával jsem ho s programem ODS a musím říct, že pan prezident má v mnohém pravdu,“ prohlásil v dnešním Interview ČT24 Boris Šťastný.

Poslanec v souvislosti s reformou penzí s Václavem Klausem souhlasí hlavně v jedné otázce: Kde vzít na druhý pilíř peníze? Podle Šťastného stát nyní nemá dostatečný finanční polštář, ze kterého by nový důchodový systém financoval. „My jsme v programu občanských demokratů, se kterými jsme šli do voleb, slíbili, že se pokusíme potřebné peníze najít třeba z privatizace majetku, a nikoliv zvyšováním daní,“ argumentuje koaliční rebel.

Jiří Oliva z TOP 09 jednorázové příjmy, mezi které řadí i privatizaci státních podniků, nechce připustit. „Tyto příjmy nemohou saturovat stálé náklady, které reformy přináší,“ tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny.

Šťastný zároveň připomněl, že jako „loajální poslanec“ během předchozích hlasování vždy pro návrh penzijní reformy zvedl ruku. „Současně jsem ale nikdy nehlasoval proti prezidentovi. Je to takový oříšek, který budeme muset rozlousknout během několika týdnů,“ uvedl a dodal, že situaci, která podle ministra financí Kalouska může vést až k pádu vlády, chce řešit klidnou cestou. „Je to jenom práce, je to politika,“ podotkl.

Rebelové z ODS se s poslaneckým klubem zatím neshodli

Kromě včerejšího prezidentova veta k prováděcímu zákonu důchodové refromy stabilitu Nečasova kabinetu ohrožuje také šestice poslanců ODS. Rebelové se nemohou s vládou shodnout na ekonomických reformách. Před časem po vrácení ze Senátu odmítli opět schválit už jednou sněmovnou přijatý vládní stabilizační balíček, který kromě jiných změn
zvyšuje o procento obě sazby daně z přidané hodnoty.

Vláda balíček v nezměněné podobě předložila do sněmovny znovu a spojila s ním důvěru,
a tedy svůj osud. Nečas už jednoznačně řekl, že vláda odejde, pokud poslanci kdykoliv balíček odmítnou.

Rebelové v ODS
Zdroj: ČT24

Na dnešní schůzce „pracovní skupiny ODS“ mezi nespokojenými poslanci a vedením strany k dohodě nedošlo. „Velmi intenzivně jednáme. Bavíme se o konkrétních položkách, o konkrétních číslech,“ poznamenal při odchodu ze schůzky někdejší ministr zemědělství a
jeden z revoltujících Ivan Fuksa.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura setkání, kterého se účastnil i premiér Petr Nečas, označil za jedno z mnoha pokračujících jednání. Na nalezení kompromisu je asi měsíc, do druhého čtení vládou podruhé předloženého zákona. „Na některých bodech shoda je, na některých není, ale dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic,“ podotkl Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 17 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...