Šťastný neví, zda bude hlasovat proti Klausovi

Praha – Poslanec za ODS Boris Šťastný souhlasí s důvody, proč prezident Klaus vetoval prováděcí zákon k důchodové reformě. Vadí mu zejména to, že vláda chce druhý pilíř financovat pomocí zvyšování daní. Konečné rozhodnutí, zda bude hlasovat s poslaneckým klubem proti vetu, nebo podpoří prezidenta, zatím nechce říct. „Má loajalita k oběma je velmi silná,“ zdůraznil. Občanští demokraté dnes na „pracovní schůzce“ řešili rozpory mezi vládou a šesticí rebelujících poslanců. K definitivní shodě zatím nedospěli.

„Musím říct, že mi prezidentovo veto zamotalo hlavu. To zdůvodnění, které jsem si velmi podrobně přečetl, mi velmi konvenuje. Porovnával jsem ho s programem ODS a musím říct, že pan prezident má v mnohém pravdu,“ prohlásil v dnešním Interview ČT24 Boris Šťastný.

Poslanec v souvislosti s reformou penzí s Václavem Klausem souhlasí hlavně v jedné otázce: Kde vzít na druhý pilíř peníze? Podle Šťastného stát nyní nemá dostatečný finanční polštář, ze kterého by nový důchodový systém financoval. „My jsme v programu občanských demokratů, se kterými jsme šli do voleb, slíbili, že se pokusíme potřebné peníze najít třeba z privatizace majetku, a nikoliv zvyšováním daní,“ argumentuje koaliční rebel.

Jiří Oliva z TOP 09 jednorázové příjmy, mezi které řadí i privatizaci státních podniků, nechce připustit. „Tyto příjmy nemohou saturovat stálé náklady, které reformy přináší,“ tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny.

Šťastný zároveň připomněl, že jako „loajální poslanec“ během předchozích hlasování vždy pro návrh penzijní reformy zvedl ruku. „Současně jsem ale nikdy nehlasoval proti prezidentovi. Je to takový oříšek, který budeme muset rozlousknout během několika týdnů,“ uvedl a dodal, že situaci, která podle ministra financí Kalouska může vést až k pádu vlády, chce řešit klidnou cestou. „Je to jenom práce, je to politika,“ podotkl.

Rebelové z ODS se s poslaneckým klubem zatím neshodli

Kromě včerejšího prezidentova veta k prováděcímu zákonu důchodové refromy stabilitu Nečasova kabinetu ohrožuje také šestice poslanců ODS. Rebelové se nemohou s vládou shodnout na ekonomických reformách. Před časem po vrácení ze Senátu odmítli opět schválit už jednou sněmovnou přijatý vládní stabilizační balíček, který kromě jiných změn
zvyšuje o procento obě sazby daně z přidané hodnoty.

Vláda balíček v nezměněné podobě předložila do sněmovny znovu a spojila s ním důvěru,
a tedy svůj osud. Nečas už jednoznačně řekl, že vláda odejde, pokud poslanci kdykoliv balíček odmítnou.

Rebelové v ODS
Zdroj: ČT24

Na dnešní schůzce „pracovní skupiny ODS“ mezi nespokojenými poslanci a vedením strany k dohodě nedošlo. „Velmi intenzivně jednáme. Bavíme se o konkrétních položkách, o konkrétních číslech,“ poznamenal při odchodu ze schůzky někdejší ministr zemědělství a
jeden z revoltujících Ivan Fuksa.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura setkání, kterého se účastnil i premiér Petr Nečas, označil za jedno z mnoha pokračujících jednání. Na nalezení kompromisu je asi měsíc, do druhého čtení vládou podruhé předloženého zákona. „Na některých bodech shoda je, na některých není, ale dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic,“ podotkl Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 6 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 6 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...