Starbucks daně doplácet nemusí, Fiat ano, rozhodl unijní tribunál

Tribunál Evropské unie v Lucemburku zrušil nařízení Evropské komise, podle něhož měla americká společnost Starbucks doplatit 30 milionů eur (přes 776 milionů korun) na daních v Nizozemsku. Pro Komisi jde o neúspěch v její snaze zamezit poskytování nepovolené státní pomoci v podobě daňových úlev velkým firmám. Naproti tomu italsko-americká automobilka Fiat s podobným odvoláním neuspěla, a soud naopak potvrdil rozhodnutí Komise, která firmě nařídila doplatit podobnou sumu v Lucembursku.

Druhý nejvyšší soudní orgán EU vyhověl odvolání amerického kavárenského řetězce, který společně s nizozemskými úřady napadl čtyři roky staré rozhodnutí Evropské komise (EK).

Komise tehdy konstatovala, že daňová dohoda mezi Nizozemskem a Starbucksem z roku 2008, která firmu zvýhodnila proti jiným společnostem, byla v rozporu s unijními pravidly o ochraně hospodářské soutěže. „Komise nebyla schopna doložit existenci výhody ve prospěch Starbucksu,“ uvedli unijní soudci. Podle soudu Komise posuzovala údajné daňové zvýhodnění Starbucksu podle nesprávného principu, takže nemohla dojít k právně závaznému závěru.

Spory se mohou táhnout ještě několik let

Naopak v případě Fiatu, který se rovněž odvolal proti čtyři roky starému nařízení, byl podle soudu postup komisařského sboru v pořádku. Automobilka musí proto doplatit Lucembursku částku mezi dvaceti až třiceti miliony eur. Fiat v prohlášení uvedl, že je rozhodnutím tribunálu zklamán a zvažuje další kroky.

Účastníci sporu se mohou proti rozsudkům odvolat, což znamená, že spory by se mohly táhnout ještě několik let. „Rozsudky potvrzují, že ačkoli mají členské státy výhradní pravomoci určit si vlastní zákony týkající se přímých daní, musejí tak činit v souladu s unijním právem včetně pravidel pro státní pomoc,“ reagovala na verdikty eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Aktuální rozhodnutí jsou podle ní významným vodítkem pro budoucí postup Komise a EK je musí důkladně prostudovat, aby se při svých nařízeních poučila pro příště. Nepříznivý verdikt ve sporu s kavárenským řetězcem ale podle Vestagerové nic nezmění na tom, že Komise bude nadále tvrdě postupovat proti „agresivním opatřením v daňovém plánování“, pokud budou v rozporu s pravidly o státní pomoci.

Evropská komise v posledních letech nařídila doplatit daně řadě velkých firem, které podle ní v podobě úlev dostávají neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která má mít stejně jako dosud i v dalším funkčním období na starosti hospodářskou soutěž, není kvůli nekompromisnímu přístupu moc oblíbená zvláště v amerických technologických firmách. Například společnost Apple se odvolala proti nařízení doplatit na daních bezprecedentních 13 miliard eur (přes 336 miliard korun). Soud EU má vynést verdikt během několika měsíců.

Komise však v poslední době prohrála několik sporů, které se týkaly státní pomoci a daní. Tribunál například letos v únoru rozhodl, že daňové výhody pro 35 nadnárodních společností, kterými podle Komise Belgie porušila pravidla o státní pomoci, jsou zcela legální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 6 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 9 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Stavba domu vlastními silami je pro řadu Španělů možností, jak si zajistit bydlení

Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.
7. 9. 2026

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.