Starbucks daně doplácet nemusí, Fiat ano, rozhodl unijní tribunál

Tribunál Evropské unie v Lucemburku zrušil nařízení Evropské komise, podle něhož měla americká společnost Starbucks doplatit 30 milionů eur (přes 776 milionů korun) na daních v Nizozemsku. Pro Komisi jde o neúspěch v její snaze zamezit poskytování nepovolené státní pomoci v podobě daňových úlev velkým firmám. Naproti tomu italsko-americká automobilka Fiat s podobným odvoláním neuspěla, a soud naopak potvrdil rozhodnutí Komise, která firmě nařídila doplatit podobnou sumu v Lucembursku.

Druhý nejvyšší soudní orgán EU vyhověl odvolání amerického kavárenského řetězce, který společně s nizozemskými úřady napadl čtyři roky staré rozhodnutí Evropské komise (EK).

Komise tehdy konstatovala, že daňová dohoda mezi Nizozemskem a Starbucksem z roku 2008, která firmu zvýhodnila proti jiným společnostem, byla v rozporu s unijními pravidly o ochraně hospodářské soutěže. „Komise nebyla schopna doložit existenci výhody ve prospěch Starbucksu,“ uvedli unijní soudci. Podle soudu Komise posuzovala údajné daňové zvýhodnění Starbucksu podle nesprávného principu, takže nemohla dojít k právně závaznému závěru.

Spory se mohou táhnout ještě několik let

Naopak v případě Fiatu, který se rovněž odvolal proti čtyři roky starému nařízení, byl podle soudu postup komisařského sboru v pořádku. Automobilka musí proto doplatit Lucembursku částku mezi dvaceti až třiceti miliony eur. Fiat v prohlášení uvedl, že je rozhodnutím tribunálu zklamán a zvažuje další kroky.

Účastníci sporu se mohou proti rozsudkům odvolat, což znamená, že spory by se mohly táhnout ještě několik let. „Rozsudky potvrzují, že ačkoli mají členské státy výhradní pravomoci určit si vlastní zákony týkající se přímých daní, musejí tak činit v souladu s unijním právem včetně pravidel pro státní pomoc,“ reagovala na verdikty eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Aktuální rozhodnutí jsou podle ní významným vodítkem pro budoucí postup Komise a EK je musí důkladně prostudovat, aby se při svých nařízeních poučila pro příště. Nepříznivý verdikt ve sporu s kavárenským řetězcem ale podle Vestagerové nic nezmění na tom, že Komise bude nadále tvrdě postupovat proti „agresivním opatřením v daňovém plánování“, pokud budou v rozporu s pravidly o státní pomoci.

Evropská komise v posledních letech nařídila doplatit daně řadě velkých firem, které podle ní v podobě úlev dostávají neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která má mít stejně jako dosud i v dalším funkčním období na starosti hospodářskou soutěž, není kvůli nekompromisnímu přístupu moc oblíbená zvláště v amerických technologických firmách. Například společnost Apple se odvolala proti nařízení doplatit na daních bezprecedentních 13 miliard eur (přes 336 miliard korun). Soud EU má vynést verdikt během několika měsíců.

Komise však v poslední době prohrála několik sporů, které se týkaly státní pomoci a daní. Tribunál například letos v únoru rozhodl, že daňové výhody pro 35 nadnárodních společností, kterými podle Komise Belgie porušila pravidla o státní pomoci, jsou zcela legální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled