České silnice jsou plné jako nikdy dříve a auta na nich přibývají stále rychleji. Ukazují to data, která získala ČT od správců komunikací a ministerstva dopravy. Vyplývá z nich, že letošek zřejmě přinese rekord v celkovém počtu jízd i naježděných kilometrů.
Stále více Čechů jezdí autem. A tak přibývají i kolony
Stále více Čechů jezdí autem. A tak přibývají i kolony (zdroj: ČT24)
Hodně aut je podle odborníků důkazem, že se Čechům daří pořád lépe. Ale jde také o varovný signál, že se silniční síť dostává na hranici svých možností. Jeden z odhadů předpovídá, že pokud bude růst pokračovat i dalších pět let, začne mít Česko vážné problémy.
Dálnice D5 patřila už v roce 1991 mezi ty silně frekventované. Jenže tehdejší představa o frekventované silnici se značně lišila od toho, co je dnes. Statistiky ukazují, že se od té doby zvedl celkový provoz v zemi víc než dvojnásobně – a výkyvy jsou ještě daleko větší.
Kdo projíždí po stejné dálnici v současnosti, o sedmadvacet let později a v ranní špičce, musí počítat s tím, že bude hned několikrát kvůli zácpě stát. Právě ve vnějších částech metropole je nárůst od roku 1990 nejvyšší – skoro čtyřapůlnásobný.
Intenzita dopravy
„Kapacita ještě dostačuje, nicméně při jakémkoli zásahu, uzavírce, drobné nehodě, se doprava hroutí a kolabuje. To vidíme od roku 2013, 2014,“ říká vedoucí projektu RODOS na Vysoké škole báňské v Ostravě Martin Hájek.
V osm ráno bývá zdržení delší
V osm ráno je míst, kde se řidiči zdrží v koloně víc než pět minut, na mapě v jeden moment klidně i dvacet jedna. A podle toho vypadají i dopravní zprávy – všude hlásí kolony.
Hlavní boom v ježdění auty nastal po rozdělení federace. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic stoupla intenzita dopravy na dálnicích od roku 1994 skoro na trojnásobek a mimo dálnice asi na 220 procent původního objemu. Platí, že aut je mnohem víc, a také více jezdí.
„Jsou místa, kde silniční síť adekvátní není, ale nedá se očekávat, že pokud byl nárůst počtu aut od roku 1990 trojnásobný, tak že budeme trojnásobným způsobem zvětšovat i silniční infrastrukturu,“ konstatuje ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Přeprava osobním autem
Je to skoro pravidlo – v půl osmé ráno se plní auty i uličky mezi novostavbami, až to kousek od Berouna chvílemi připomíná rušnou silnici. Bývalo tu pole. Za posledních deset let tady ale vyrostlo 200 rodinných domů. „Jezdím do Prahy, takže padesát kilometrů tam, padesát kilometrů zpátky, každý den,“ říká jeden z místních.
Z levné dopravy těží obecně hlavně oblasti okolo velkých měst. Počet obyvatel středních Čech už se pomalu blíží k milionu a půl. Místní sem přivedly hlavně nižší ceny bydlení než v Praze a k tomu blízkost dálnice. Jednotlivé potůčky z vedlejších ulic se tady spojují – v plné koryto řeky.
A až šedesát procent nových aut si registruje firemní klientela. Několik se jich vrátilo z operativních leasingů po několika letech – a zřejmě půjdou dál do oběhu. Jsou to auta, která najezdí obvykle desítky tisíc kilometrů ročně.
„Nájezdy se určitě prodlužují, na trh se dostaly zahraniční firmy, které jsou zvyklé jezdit hodně. Průměrně to auto najezdí 39 tisíc kilometrů za rok, 40 tisíc,“ konstatuje ředitel rozvoje obchodu ALD Automotive Pavel Doležel.
- Pro porovnání hustoty provozu jsou klíčové dva údaje – počet aut a kilometry, které za rok najezdí. Po revoluci bylo na území Česka registrováno necelých dva a půl milionu vozů. Letos to už je skoro šest milionů.
- Kolik aut na silnici jezdí, ovlivňuje také jejich pořizovací cena a cena benzinu. Škoda 105 v základní výbavě stála kolem roku 1990 asi 58 tisíc – 18 průměrných hrubých platů, Favorit dokonce 26 platů.
- Dnešní model stejné třídy – Fabia – vyjde na 259 tisíc – to odpovídá průměrné mzdě za asi 8 měsíců. Cena pohonných hmot byla v době pádu komunismu jednotná. Občas se na ně ale musely stát dlouhé fronty – třeba v polovině roku 1990.
Jezdit autem je tak pro Čechy stále běžnější. Ještě před pěti lety připadalo na každého ročně asi 6100 kilometrů, teď už je to přes 7000. Má to spojitost i s ekonomickou silou země, průměr starých členských zemí EU je kolem 10 tisíc, jenže právě v této části světa jsou v posledních letech snahy provoz omezovat.
„Přetrvává představa o automobilu jako o výrazu individuální svobody, ovšem bez dostatečného náhledu na negativní důsledky takto velkého užívání. Ten trend dnešní doby není udržitelný,“ míní dopravní sociolog Centra dopravního výzkumu Vít Gabrhel.
To samé si řekli i majitelé firmy Adler Czech. Když jim přestalo stačit jedno parkoviště, přidali druhé. A když se zaplnilo i to, zkusili jinou cestu. Mezi služební auta přidali i první elektromobil, hlavně k cestám do centra a dojíždění jedné skupiny zaměstnanců. „Po cestě do práce mám spoustu kolegů, takže se přímo nabízelo, abych je nabíral,“ vysvětluje projektový manažer Adler Czech Tomáš Holub.
Cena pohonných hmot od roku 1990 přitom stoupla zhruba čtyřikrát. Mzdy ale poskočily víc – až desetinásobně. Jízda autem tak vyjde výrazně levněji. I to vede k tomu, že auta používají Češi daleko více. Loni vycházelo podle statistik ministerstva dopravy na každého Čecha 223 jízd.