Spekulanti vyčkávají. Stále doufají, že zbohatnou na intervencích ČNB

Přesně před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny. Masivními nákupy eur udržovala domácí měnu poblíž hodnoty 27 korun za euro, aby podpořila ochabující ekonomiku. Zásahy ukončila letos v dubnu, na nákupy vydala celkem více než dva biliony korun. Web ČT24 zjišťoval u analytiků, co se od té doby dělo s nakoupenými eury.

Jak uvedl analytik Next Finance Jiří Cihlář, rozpouštění nabobtnalých devizových rezerv jde velice pomalu. Navíc je prý jasné, že po posílení koruny budou tyto rezervy znamenat pro ČNB ztrátu. 

Chování spekulantů, kteří masivně investovali do české měny v naději na budoucí zisky, je nyní jednou z největších nejistot. „Očekávalo se, že spekulativní kapitál rychle odejde z české ekonomiky. Nyní se zdá, že spíše přehodnocuje svůj výhled,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Sama centrální banka podle něho neví, jak dlouho bude koruna zahraničními investory ovlivňována, takže ve svých prognózách očekává, že se to bude týkat ještě několika čtvrtletí.   

Nahrávám video
Ekonom Seidler o době po intervencích ČNB
Zdroj: ČT24

Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta si všímá, že úroveň devizových rezerv (viz box) se příliš nemění. Centrální banka k tomu podle něho ani nemá důvod. „Stav rezerv je sice v celosvětovém srovnání vysoký, žádné větší riziko pro českou ekonomiku nepředstavuje,“ uvedl. 

ČNB investuje devizové rezervy především do zahraničních vysoce bonitních dluhopisů a malou část směřuje do akcií, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zbavovat se devizových rezerv v tuto chvíli nemůže, protože by tím vytvořila další tlak na posilování koruny, dodal. 

„V podstatě je může prodávat třeba ministerstvu financí, které občas potřebuje eura na úhradu úroků státních dluhopisů vydaných v zahraničí nebo na splátky těchto dluhopisů,“ uvedl Dufek. 

Podle něho se nové koruny, které centrální banka vydávala při devizových intervencích, „stále potulují po finančním trhu a do reálné ekonomiky z velké části nesměřují. Za část si zahraniční investoři nicméně nakoupili korunové státní dluhopisy a stali se tak dominantními hráči na tuzemském bondovém trhu“. 

Dopady na korunu

Velké intervence nyní přinášejí velkou nejistotu, uvedl Seidler. Zejména do odhadů, jak se bude vyvíjet česká měna. Na jedné straně je to další působení spekulativního kapitálu, který brání výraznějšímu posilování koruny, na druhé straně centrální banka vytváří velká očekávání, pokud jde o další růst úrokových sazeb

Oslovení analytici očekávají, že koruna se bude koncem letošního roku pohybovat od 25,20 až po 25,40 za euro. V pondělí končila česká měna vůči té evropské na kurzu 25,60. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 18 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 19 hhodinami
Načítání...