Spekulanti vyčkávají. Stále doufají, že zbohatnou na intervencích ČNB

Přesně před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny. Masivními nákupy eur udržovala domácí měnu poblíž hodnoty 27 korun za euro, aby podpořila ochabující ekonomiku. Zásahy ukončila letos v dubnu, na nákupy vydala celkem více než dva biliony korun. Web ČT24 zjišťoval u analytiků, co se od té doby dělo s nakoupenými eury.

Jak uvedl analytik Next Finance Jiří Cihlář, rozpouštění nabobtnalých devizových rezerv jde velice pomalu. Navíc je prý jasné, že po posílení koruny budou tyto rezervy znamenat pro ČNB ztrátu. 

Chování spekulantů, kteří masivně investovali do české měny v naději na budoucí zisky, je nyní jednou z největších nejistot. „Očekávalo se, že spekulativní kapitál rychle odejde z české ekonomiky. Nyní se zdá, že spíše přehodnocuje svůj výhled,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Sama centrální banka podle něho neví, jak dlouho bude koruna zahraničními investory ovlivňována, takže ve svých prognózách očekává, že se to bude týkat ještě několika čtvrtletí.   

Nahrávám video
Ekonom Seidler o době po intervencích ČNB
Zdroj: ČT24

Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta si všímá, že úroveň devizových rezerv (viz box) se příliš nemění. Centrální banka k tomu podle něho ani nemá důvod. „Stav rezerv je sice v celosvětovém srovnání vysoký, žádné větší riziko pro českou ekonomiku nepředstavuje,“ uvedl. 

ČNB investuje devizové rezervy především do zahraničních vysoce bonitních dluhopisů a malou část směřuje do akcií, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zbavovat se devizových rezerv v tuto chvíli nemůže, protože by tím vytvořila další tlak na posilování koruny, dodal. 

„V podstatě je může prodávat třeba ministerstvu financí, které občas potřebuje eura na úhradu úroků státních dluhopisů vydaných v zahraničí nebo na splátky těchto dluhopisů,“ uvedl Dufek. 

Podle něho se nové koruny, které centrální banka vydávala při devizových intervencích, „stále potulují po finančním trhu a do reálné ekonomiky z velké části nesměřují. Za část si zahraniční investoři nicméně nakoupili korunové státní dluhopisy a stali se tak dominantními hráči na tuzemském bondovém trhu“. 

Dopady na korunu

Velké intervence nyní přinášejí velkou nejistotu, uvedl Seidler. Zejména do odhadů, jak se bude vyvíjet česká měna. Na jedné straně je to další působení spekulativního kapitálu, který brání výraznějšímu posilování koruny, na druhé straně centrální banka vytváří velká očekávání, pokud jde o další růst úrokových sazeb

Oslovení analytici očekávají, že koruna se bude koncem letošního roku pohybovat od 25,20 až po 25,40 za euro. V pondělí končila česká měna vůči té evropské na kurzu 25,60. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...