Speciální ekonomické zóny mají zajistit nová pracovní místa

Praha - V Česku vzniknou speciální ekonomické zóny, ve kterých bude možná vyšší podpora na pracovní místo. S vytvořením těchto zón počítá vládní novela o investičních pobídkách - tu dnes schválili senátoři. Aby norma platila, ještě ji musí podepsat prezident.

Zda bude zóna zvýhodněná, nebo ne, určí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vzniknou přitom zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, přiblížil ministr Jan Mládek (ČSSD). Potvrdil i informace senátorů, že zvýhodnění by se mělo předběžně týkat průmyslových zón v Ostravě-Mošnově, v Holešově na Kroměřížsku a v Mostě. Uvažuje se také o vytvoření zvýhodněné zóny na Sokolovsku.

Podle Mládka novela přinese větší možnosti poskytování hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst, zvýšení maximálního limitu kapitálové podpory pro strategické investiční akce a až pětileté osvobození od daně z nemovitosti ve zvýhodněných průmyslových zónách - tedy novou formu investiční pobídky.

Navíc na investiční pobídky by měla nově dosáhnout i datová centra a call centra. Cílem změn je udržet atraktivitu Česka pro zahraniční investory po červencovém snížení maximální výše veřejné podpory.

Naláká podpora zahraniční investory?

Jan Linhart z poradenské společnosti KPMG považuje novelu za krok správným směrem: „Oceňujeme zejména zvýšení podpory vytváření pracovních míst a rozšíření počtu oblastí, kterých se tato hmotná podpora týká. Vesměs se jedná o regiony s velmi vysokou nezaměstnaností, včetně těch, kterým se doposud investoři vyhýbali.“ Právě podpora vytváření nových pracovních míst je podle něj časté téma v diskusích se zahraničními investory.

Nahrávám video
Pokorný z MPO: Až 300tisícová podpora na jedno místo
Zdroj: ČT24

Ovšem řadu z nich nejspíše nepotěší nově zavedený požadavek na vytvoření nejméně 20 nových pracovních míst. „U firem, které plánují investice do rozšíření a modernizace výroby, mnohdy dochází pouze k minimálnímu nárůstu pracovních míst. Investice řady expandujících firem směřují do modernějších technologií, které sice nepřinášejí významný počet nových pracovních míst, zvyšují ale dlouhodobý potenciál firmy,“ dodal Linhart. Nová podmínka tak podle něj může vést k rozhodnutí firem poohlédnout se po investici jinde.

Zbyněk Pokorný, ředitel odboru investic a průmyslových zón, MPO

„Česká republika bude - zjednodušeně řečeno - rozdělena do tří oblastí. V regionech, kde je průměrná nezaměstnanost o 25 procent vyšší než průměrný podíl nezaměstnanosti v ČR, bude hmotná podpora možná ve výši 100 tisíc korun na jedno nově vytvořené pracovní místo. Pak jsou regiony, kde je nezaměstnanost o 50 procent vyšší než průměr v ČR, tam může být podpora na jedno pracovní místo až 200 tisíc korun. A pak následují právě zvýhodněné pracovní zóny, kde podpora bude moci být až 300 tisíc.“

Maximální míra veřejné podpory v českých regionech je od loňského července podle rozhodnutí Evropské komise snížena ze 40 na 25 procent. Česko to znevýhodňuje například vůči Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Polsku. Novela zákona o investičních pobídkách by měla proto přispět k rychlejší návratnosti investičních projektů a systém pobídek zjednodušit.

Celková výše přímých investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest činila od vstupu Česka do EU až do loňské změny maximální míry veřejné podpory zhruba 415 miliard korun. Investice přitom podpořily vznik více než 145 tisíc pracovních míst. Mezi největší investory v ČR patří firmy Hyundai, Nexen, Mondi Packaging Paper Štětí, Volkswagen a Daikin Industries.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 21 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...