Madrid – Pokles na 22,4 procenta, taková jsou aktuální čísla španělské nezaměstnanosti za druhé čtvrtletí, která zveřejnil tamní statistický úřad. Na začátku roku přitom bylo lidí bez práce mnohem víc, nezaměstnanost dosahovala 23,8 procenta. Údaje se sice trochu liší od těch, které zveřejňuje Eurostat (na vině je jiný typ výpočtu), ale trend se shoduje – pomalé oživování španělské ekonomiky s sebou nese i více pracovních příležitostí.
Pokles míry nezaměstnanosti je příznivou zprávou i pro premiéra Mariana Rajoye, který doufá, že mu zlepšující se stav ekonomiky pomůže zvítězit v blížících se parlamentních volbách. Míra nezaměstnanosti se navzdory hospodářskému oživení nadále drží nad dvacetiprocentní hranicí, pod kterou nesestoupila už pět let. Je ale nižší než při posledních volbách na konci roku 2011. Rajoy by tak mohl splnit slib, že nezaměstnanost bude na konci jeho funkčního období nižší než na začátku, připomíná agentura Reuters.
I přes poslední příznivé výsledky zůstává španělská nezaměstnanost hned po Řecku druhá nejvyšší v Evropě.
Nejhorší problém? Když polovina mladých lidí nemá práci
V období nejhlubší ekonomické krize mělo Španělsko až 56 procent nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let. V roce 2008, kdy se země ocitla v ekonomické krizi, bankrotovaly téměř dennodenně další a další firmy, stát se potýkal s ohromnými dluhy a mizely miliony pracovních míst. Jednou z nejvíce kritických skupin se stali čerství absolventi vysokých škol a studenti, z nichž měl málokdo smlouvu na dobu neurčitou, a byl tak ihned propuštěn. Mezi roky 2007 a 2011 opustil sektor služeb každý čtvrtý mladistvý, průmyslový sektor dokonce každý druhý ve věku od 20 do 29 let.
Ekonomové, kteří se zabývají otázkou dopadu ekonomické krize na skupinu studentů a čerstvých absolventů, mluví o takzvaném „scarring effect“ (efekt zjizvení). Tento efekt má trvalý následek, který způsobuje, že student nebo absolvent, který si dlouho nemůže najít práci, postupně ztrácí všechny své sny, snižuje ze svých nároků a zvyká si na to, že nic nevlastní.
Španělsko požádalo o pomoc pro své banky
Španělsko prošlo během pěti let dvěma recesemi, z nichž poslední skončila v závěru roku 2013. Země se stala největším státem eurozóny, která byla nucena požádat Brusel o finanční pomoc. Na rozdíl od Irska nebo Řecka směřovalo 100 miliard eur, o které Španělsko požádalo v roce 2012, pouze do tamního bankovního sektoru. Vláda schválila plán bankovní reformy, jehož hlavní součástí bylo očištění bank od špatných úvěrů a toxických aktiv pomocí takzvané „špatné banky“. Za celý loňský rok pak vykázal hrubý domácí produkt Španělska růst o 1,4 procenta po poklesu o 1,2 procenta v předchozím roce.
Vláda tento měsíc předpověděla, že míra nezaměstnanosti se příští rok dostane pod 20 procent. Podle ministra hospodářství Luise de Guindose by se měla španělská ekonomika do konce příštího roku vrátit na úroveň z doby před globální finanční krizí.
