Madrid – Před několika měsíci vyhnala mladé Španěly do ulic špatná ekonomická situace a vysoké počty nezaměstnaných. Ti za současného stavu ekonomiky před sebou nevidí příliš zářivou budoucnost. Jak dodávají, zakládat rodinu může málokdo, mimo jiné i kvůli vysokým cenám za bydlení. V mnoha španělských městech tak zůstávají prázdné obytné komplexy, jejichž boom je dávno pryč a nové nájemníky lákají s velkými problémy.
Začátek tisíciletí byl přitom pro Španělsko celkem divoký. Stavělo se, kde se dalo, a banky půjčovaly peníze na megalomanské projekty. Španělsko proto začalo žít na dluh a po pár letech se probouzí v kocovině.
Jedním z nejkřiklavějších příkladů takzvané stavební bubliny je rezidence Francisco Hernando, která se měla stát místním Las Vegas uprostřed španělské pouště. Teď jsou tady ale tisíce prázdných bytů.
Pro jednoho z nejbohatších Španělů mělo jít o jakýsi pomník, k němuž náleželo čtrnáct tisíc bytů s golfovým hřištěm, bazény a nemocnicí. Komplex pojmenoval Francisco Hernando po sobě, park po manželce a na promenádě pak postavil sochu svých rodičů. Jenže uprostřed stavby bublina splaskla a banky přestaly půjčovat. Místo levných bytů tak vyrostly drahé „díry“.
Miguel Ángel, obyvatel komplexu Francisco Hernando:
„Byty, které stihli postavit, jsou kvalitní. Ale jinak tady není nic: žádná nemocnice, žádná práce, žádná pořádná přístupová cesta. Bez auta je člověk úplně ztracený.“
Sousedů je v rezidenci málo a na nové se ani nečeká. Hypotéka na třicet let za byt v kulisách katastrofického filmu totiž nikoho neláká, především pak v dobách řádící krize. Podobných projektů přitom byly spousty. „Tehdy jsem se vrátil z Německa, byla tady spousta práce. Pak to najednou skončilo a rok jsem o žádnou nezakopnul,“ vysvětluje stavební dělník José Manuel González.
Rychlá výstavba původně měla přinést levné bydlení mladým. Ceny bytů si nakonec stejně na dno nesáhly, opačná situace ale nastala u španělské ekonomiky. „Získat půjčku tady bylo strašně snadné a teď chybí v ulicích hotovost. Výsledek je, že Španělé střídají návštěvu hospody s návštěvou u psychologa,“ říká ekonom Armando de Lucas.
