Madrid - Ministři financí eurozóny v noci v Bruselu schválili finanční injekci pro španělské banky ve výši 30 miliard eur. Měly by sloužit jako rezerva, pokud by oslabené španělské banky nutně potřebovaly peníze. Dalších 70 miliard by podle ministrů financí eurozóny mohlo Španělsko čerpat už na podzim. Země také dostala o rok více času na to, aby srazila rozpočtový schodek pod tři procenta HDP. Původně měla tento cíl splnit už příští rok, teď má čas do roku 2014.
Sedmnáct ministrů financí eurozóny nechce čekat, až na ně začne padat celá španělská ekonomika, a nechat tak opakovat tak situaci z Řecka. Peníze bankám by mu mohly včas pomoci vyhnout se mnohem širšímu kolapsu. „Čekat s finanční pomocí se nevyplácí a možná proto se Španělé již dnes rozhodli požádat o finance, aby předešli větší žádosti v budoucnu,“ myslí si analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
Finanční pomoc bude mít Španělsko k dispozici od konce července. Eurozóna se již v červnu dohodla, že španělským bankám půjčí až 100 miliard eur. Následné audity však ukázaly, že Španělé budou potřebovat menší částku, mohla by se pohybovat kolem 65 miliard eur. Eurozóna se zároveň dohodla, že prodlouží Španělům dobu, kterou mají na nápravu veřejných financí. Schodek rozpočtu tak musí stlačit pod tři procenta HDP do roku 2014, nikoliv do původně stanoveného roku 2013.
Částka bude připravena jako záloha. To znamená, že Španělsko ji může čerpat, pokud bude chtít. Předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že dohoda o poskytnutí půjčky bude podepsána kolem 20. července. Podle Junckera ale budou pro konkrétní banky existovat konkrétní podmínky.
„Jsme přesvědčeni, že tato podmínka povede k úspěšnému vyřešení i těch posledních problémů, s nimiž se španělské banky potýkají,“ poznamenal Juncker.
Investory z celého jednání Euroskupiny zajímala především ta pasáž, ve které ministři potvrdili, že až začne v Evropě příští rok fungovat jednotný dohled nad bankovním sektorem, bude možné banky rekapitalizovat přímo. To znamená, že španělské banky by pak měly být schopny rekapitalizovat evropský záchranný fond a žádné státní garance za půjčky nebudou nutné.
Akcie na západoevropských burzách ráno díky ratifikaci pomoci posílily. Investoři jsou ale opatrní, neboť vyhlídky globální ekonomiky nejsou dobré. Svědčí o tom série statistických údajů ze Spojených států i Číny. „Vzhledem k tomu, že spousta dohadů kolem zavádění pomoci španělským bankám se nenaplnila a dohodnutý plán zatím pokračuje, mohla by tady být o trochu lepší atmosféra (mezi investory), než zde byla v minulých dnech,“ poznamenal analytik Geert Ruysschaert z ústavu Fortis Bank.
Francie dává přednost retrospektivě
Francie dala po jednání ministrů najevo, že dává přednost takovému postupu, podle něhož se veškerá pomoc poskytnutá Španělsku pro účely pomoci tamním bankám retroaktivně změní na pomoc, která byla poskytnuta přímo bankám. Francouzi chtějí retroaktivitu prosadit hned, jak bude moci tento postup uplatňovat záchranný fond ESM. „Pokud jde o Francii, tak my dáváme přednost retroaktivitě,“ prohlásil ministr financí Pierre Moskovici.
Španělsko musí výměnou provést další úsporná opatření
Dohodnutý plán navazuje na závěry summitu Evropské unie z konce června, kde se lídři EU dohodli, že je třeba zlomit začarovaný kruh závislosti bank na státních financích. Zadlužené banky se totiž až dosud sanovaly z peněz daňových poplatníků, což vedlo k tomu, že pomoc bankám zhoršila stav státních financí. Výsledkem bylo, že ratingové agentury snížily rating řadě států, jimž se tak prodražila obsluha státního dluhu.
Ihned po skončení summitu tak podepsala Evropská centrální banka dohodu s EFSF -Evropským fondem finanční stability. Ta zajistí, že bude odteď kupovat dluhopisy problémových zemí na trhu.
Co se odkladu termínu pro snížení rozpočtového deficitu týče, Španělsko výměnou za to musí provést další úsporná opatření. Specifikovat by je mělo ve středu, podle zdrojů agentury Reuters ale kombinace úspor a zvyšování daní by měla jen letos přinést až deset miliard eur. Díky tomu bude moci Španělsko letos mít rozpočtový deficit až 6,3 procenta HDP, příští rok 4,5 procenta a v roce 2014 skončit na 2,8 procenta.
