Španělská nezaměstnanost láme rekordy, bez práce je každý čtvrtý

Madrid - Míra nezaměstnanosti ve Španělsku láme rekordy. V posledním čtvrtletí se zvýšila na 22,85 procenta a je tak nejvyšší za 17 let. Počet nezaměstnaných převýšil pět milionů, což znamená, že téměř jeden ze čtyř ekonomicky aktivních obyvatel je bez práce. Španělsko má nejvyšší míru nezaměstnanosti ze zemí Evropské unie i ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Nezaměstnanost ve Španělsku se drží nad 20 procenty od roku 2010. Počet lidí bez práce na konci prosince činil 5,3 milionu a vzrostl tak z 4,9 milionu na konci třetího čtvrtletí. Tvorba nových pracovních míst se zastavila kvůli stagnaci ekonomiky, ale také kvůli složitým a nepružným kolektivním dohodám, dohodám o odstupném a dohodám na dobu určitou. 

Španělsko potřebuje reformu pracovního trhu

Vláda premiéra Rajoye proto slibuje nastartovat reformy pracovního trhu. Optimismu to ale moc nebudí. Ekonomika podle prognóz znovu míří do recese. S napjatým rozpočtem by mohly pomoct unijní peníze. „Budeme chtít, abychom mohli použít přebytky z evropských fondů na programy, které by vytvořily pracovní místa. O tom budeme chtít jednat na pondělním summitu,“ uvedl Mariano Rajoy španělský premiér. 

Chystané vládní reformy by měly firmám zjednodušit najímání a propouštění zaměstnanců a lépe chránit zaměstnance. Již získaly předběžnou podporu od hlavních odborových svazů i skupin zaměstnavatelů. Řada ekonomů ovšem pochybuje, že se letos premiérovi povede razantně snížit deficit rozpočtu na 4,4 procenta HDP. Španělé se proti úsporám bouří. Naposledy včera zemi zasáhly desetitisícové demonstrace proti škrtům ve státní správě a rostoucí nezaměstnanosti. 

2 minuty
Reportáž Tomáše Eyema
Zdroj: ČT24

Země míří do další recese

Španělská ekonomika se navíc v tomto čtvrtletí pravděpodobně vrátí do recese. Centrální banka odhaduje, že míra nezaměstnanosti bude celý letošní i příští rok nad 23 procenty a reformy zlepší situaci na trhu až ve středně dlouhém výhledu. 

Růst počtu spotřebitelů bez příjmů se promítá také v poklesu maloobchodních tržeb, které se v prosinci meziročně snížily o 5,4 procenta, a zaznamenaly tak pokles již 18. měsíc za sebou. Chronicky vysoká nezaměstnanost rovněž stáhla mnoho domácností na pokraj propasti. Počet domácností, kde jsou všichni členové bez práce, se ve čtvrtletí zvýšil o 150 000 na 1,575 milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...