Brusel – Soukromí investoři, kteří jednají s Řeckem o seškrtání jeho dluhů, budou mít asi větší ztrátu než dosud předpokládaných 70 procent. Agentuře AP to v noci na dnešek řekl zdroj, který je přímo zapojen do vyjednávání s řeckými činiteli. Výraznější ztráta bude výsledkem delší splatnosti nových dluhopisů a také nižšího úroku, který bude s novými papíry spojen. Podle řeckého premiéra by měla být dohoda o odpisu řeckého dluhu dokončena ještě tento týden.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu korun), z toho na soukromé věřitele připadá asi 200 miliard eur. Dosavadní jednání směřovala k tomu, že věřitelé dobrovolně odepíší asi polovinu pohledávek, už minulý týden ale připustili, že budou ochotni přistoupit na ztrátu až 70 procent.
Zdroj AP o podrobnostech hovořil pod podmínkou zachování anonymity, neboť rozhovory mezi řeckými činiteli a věřiteli jsou důvěrné. Jednání směřují k tomu, že věřitelé si nechají vyměnit původní dluhopisy za nové, jejichž splatnost bude až 30 let. Průměrný úrok by měl činit pouze 3,5 až 4,0 procenta, přesná výše se ale teprve dolaďuje. Věřitelé už patrně netrvají na úroku až pět procent.
Angela Merkelová, německá kancléřka
„Udržitelnost řeckého dluhu je obzvláště špatná. Je třeba najít cestu například prostřednictvím akcí řecké vlády, většího příspěvku soukromých investorů, aby bylo možné tuto díru zacelit.“
Analytici jsou k výsledku táhnoucích se jednání o odpisu řeckého dluhu skeptičtí. 70procentní odpis jim vesměs vyrazil dech. „Je to docela vysoké číslo. Já si nemyslím, že 70 procent je reálných, to nebude možné dosáhnout,“ řekl ČT24 analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
O výměně dluhopisů Řecko se soukromými věřiteli jedná už sedm měsíců, jednání ale vrcholí až v posledních dnech. Řekové chtějí rozhovory dokončit co nejdříve, neboť země má už 20. března splatit větší část dluhu v objemu 14,5 miliardy eur. Jestliže do té doby nezíská další finanční pomoc, téměř jistě na splátku nebude mít.
Řecký premiér Lukas Papadimos nicméně na včerejším summitu zemí EU sliboval brzké dokončení jednání. „Časový limit je těsný, ale my se absolutně koncentrujeme na náš úkol, a to dovést jednání k úspěšnému konci ještě do konce tohoto týdne,“ prohlásil.
Řecký dluh zřejmě budou muset odepisovat i veřejní věřitelé
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová je ovšem ohledně záchrany Řecka, o které se za poslední dva roky hovořilo už na 16 evropských summitech, mnohem skeptičtější. Už minulý týden připustila, že do snížení řeckého dluhu se asi budou muset zapojit i veřejní věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond a vlády eurozóny. Budou to podle ní muset udělat v případě, že seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň.
Řecko, jehož dluh již přesáhl 162 procent hrubého domácího produktu, od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Už delší dobu je ale jasné, že tato suma nebude stačit, proto si Řecko loni v říjnu s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem dohodlo druhý záchranný program v objemu kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun).
Řecko bloudí v začarovaném kruhu. Kvůli vysokým dluhům musí šetřit, škrty ovšem podvazují hospodářský růst a země setrvává v recesi. Recese zase snižuje daňové příjmy a ztěžuje Řecku boj s krizí.
