Soudci rozhodnou, jestli je EET v souladu s ústavou. Názor není zdaleka jednotný, říká Rychetský

Nahrávám video
Ústavní soud má brzy oznámit, zda bylo zavedení EET v souladu s ústavou
Zdroj: ČT24

Ústavní soud vydá do poloviny prosince jeden z klíčových nálezů. Oznámí, jestli bylo zavedení elektronické evidence tržeb v souladu nebo v rozporu s ústavou, uvedl v České televizi předseda nejvyšší instance Pavel Rychetský. Zároveň naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant. Pohled ústavních soudců není tedy zdaleka jednotný.

„První je, zda vůbec tento princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle něj jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl. Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku.

  • V první fázi (od 1.12.2016) se nová povinnost dotkla stravovacích a ubytovacích služeb, tedy zhruba 60 tisíc podnikatelů.

  • Od března 2017 se přidala oblast maloobchodu a velkoobchodu, dalších 250 tisíc podnikatelů.

  • Od 16. měsíce po spuštění se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství).
  •  Od 18. měsíce se mají připojit jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.

V únoru 2016 tehdejší šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) při projednávání EET předčasně ukončil debatu. Opoziční obstrukce tehdy trvaly dva a půl měsíce. Čistého jednacího času víc než 30 hodin. „Je třeba ukončit rozpravu, o čemž rozhodneme hlasováním,“ uvedl tenkrát Hamáček.

obrázek
Zdroj: ČT24

K zákonu, který zavedl elektronickou evidenci tržeb, se tehdy ve sněmovně chtělo vyjádřit ještě více než 40 poslanců. A právě historicky první předčasné ukončení parlamentní debaty napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu. „Tam dokonce padala slova, že tento zákon se nepřijme do konce volebního období, to bylo také bezprecedentní, bylo to úplné zablokování sněmovny,“ vysvětlil Hamáček.

Na protiústavnosti schvalování zákona o EET trvá pravicová opozice i dnes. „Prostě míra porušení práv opozice, ke které došlo, byla tak zásadního charakteru, že zákon neměl začít platit,“ říká poslanec a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda (ODS).

Opozice napadla i obsah zákona. Podle ní EET příliš omezuje svobodu podnikání a problém vidí i v tom, že nezačíná pro všechny podnikatele ve stejnou dobu. Zároveň kritizuje fakt, že vláda bez souhlasu sněmovny může rozhodovat o výjimkách.

„Tak zásadní represivní zákon by měl být aplikován pro všechny stejně. Protože na všechny stejně to v zásadě nejde, tak jsme přesvědčeni, že by neměl být aplikován vůbec,“ upřesňuje předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

Andrej Babiš
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Podle exministra financí a spoluautora zákona Andreje Babiše ale zákon podnikatele nadměrně nezatěžuje. A hájí i pravomoci vlády dělat výjimky. „Já si myslím, že vláda by měla mít pravomoc, aby mohla rychle reagovat, protože legislativa je vždycky rok, rok a půl nebo i dva,“ říká Babiš.

„Tu novou techniku vůbec ne“

V jedné z olomouckých restaurací – Hospodě na hřišti – si zavedení elektronických pokladen pochvalují. Přesto, že je EET téměř přesně rok od spuštění, přišla už na víc než 30 tisíc. „Usnadňuje nám to práci, co se týče objednávek jídel, že vlastně nemusíme chodit do kuchyně,“ uvedla tamní servírka Lenka Hájková.

Naopak třeba manželé Čáslavkovi v Sloupnici u Litomyšle rodinný hostinec kvůli EET zavřeli. Restaurací, které říkají, že s novou evidencí tržeb by se jim nevyplatilo pokračovat, jsou přitom podle Sdružení místních samospráv v Česku stovky. „Tu novou techniku my vůbec ne, jsme rádi, že zapneme počítač a zas ho vypneme. Nebudu to prostě řídit,“ konstatuje bývalá majitelka restaurace Zdeňka Čáslavková.

Evidence tržeb, která letos podle odhadů ministerstva přinese do rozpočtu kolem pěti miliard, tak rozdělila nejen politickou scénu a podnikatele, ale i ústavní soudce. „Ještě není ústavní soud dostatečně sjednocen. Nepochybně budeme muset rozhodnout nejpozději do poloviny prosince,“ dodává Rychetský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 12 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...