Soudci rozhodnou, jestli je EET v souladu s ústavou. Názor není zdaleka jednotný, říká Rychetský

Nahrávám video

Ústavní soud vydá do poloviny prosince jeden z klíčových nálezů. Oznámí, jestli bylo zavedení elektronické evidence tržeb v souladu nebo v rozporu s ústavou, uvedl v České televizi předseda nejvyšší instance Pavel Rychetský. Zároveň naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant. Pohled ústavních soudců není tedy zdaleka jednotný.

„První je, zda vůbec tento princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle něj jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl. Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku.

  • V první fázi (od 1.12.2016) se nová povinnost dotkla stravovacích a ubytovacích služeb, tedy zhruba 60 tisíc podnikatelů.

  • Od března 2017 se přidala oblast maloobchodu a velkoobchodu, dalších 250 tisíc podnikatelů.

  • Od 16. měsíce po spuštění se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství).
  •  Od 18. měsíce se mají připojit jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.

V únoru 2016 tehdejší šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) při projednávání EET předčasně ukončil debatu. Opoziční obstrukce tehdy trvaly dva a půl měsíce. Čistého jednacího času víc než 30 hodin. „Je třeba ukončit rozpravu, o čemž rozhodneme hlasováním,“ uvedl tenkrát Hamáček.

obrázek
Zdroj: ČT24

K zákonu, který zavedl elektronickou evidenci tržeb, se tehdy ve sněmovně chtělo vyjádřit ještě více než 40 poslanců. A právě historicky první předčasné ukončení parlamentní debaty napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu. „Tam dokonce padala slova, že tento zákon se nepřijme do konce volebního období, to bylo také bezprecedentní, bylo to úplné zablokování sněmovny,“ vysvětlil Hamáček.

Na protiústavnosti schvalování zákona o EET trvá pravicová opozice i dnes. „Prostě míra porušení práv opozice, ke které došlo, byla tak zásadního charakteru, že zákon neměl začít platit,“ říká poslanec a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda (ODS).

Opozice napadla i obsah zákona. Podle ní EET příliš omezuje svobodu podnikání a problém vidí i v tom, že nezačíná pro všechny podnikatele ve stejnou dobu. Zároveň kritizuje fakt, že vláda bez souhlasu sněmovny může rozhodovat o výjimkách.

„Tak zásadní represivní zákon by měl být aplikován pro všechny stejně. Protože na všechny stejně to v zásadě nejde, tak jsme přesvědčeni, že by neměl být aplikován vůbec,“ upřesňuje předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

Andrej Babiš
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Podle exministra financí a spoluautora zákona Andreje Babiše ale zákon podnikatele nadměrně nezatěžuje. A hájí i pravomoci vlády dělat výjimky. „Já si myslím, že vláda by měla mít pravomoc, aby mohla rychle reagovat, protože legislativa je vždycky rok, rok a půl nebo i dva,“ říká Babiš.

„Tu novou techniku vůbec ne“

V jedné z olomouckých restaurací – Hospodě na hřišti – si zavedení elektronických pokladen pochvalují. Přesto, že je EET téměř přesně rok od spuštění, přišla už na víc než 30 tisíc. „Usnadňuje nám to práci, co se týče objednávek jídel, že vlastně nemusíme chodit do kuchyně,“ uvedla tamní servírka Lenka Hájková.

Naopak třeba manželé Čáslavkovi v Sloupnici u Litomyšle rodinný hostinec kvůli EET zavřeli. Restaurací, které říkají, že s novou evidencí tržeb by se jim nevyplatilo pokračovat, jsou přitom podle Sdružení místních samospráv v Česku stovky. „Tu novou techniku my vůbec ne, jsme rádi, že zapneme počítač a zas ho vypneme. Nebudu to prostě řídit,“ konstatuje bývalá majitelka restaurace Zdeňka Čáslavková.

Evidence tržeb, která letos podle odhadů ministerstva přinese do rozpočtu kolem pěti miliard, tak rozdělila nejen politickou scénu a podnikatele, ale i ústavní soudce. „Ještě není ústavní soud dostatečně sjednocen. Nepochybně budeme muset rozhodnout nejpozději do poloviny prosince,“ dodává Rychetský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled