Soudci rozhodnou, jestli je EET v souladu s ústavou. Názor není zdaleka jednotný, říká Rychetský

46 minut
Ústavní soud má brzy oznámit, zda bylo zavedení EET v souladu s ústavou
Zdroj: ČT24

Ústavní soud vydá do poloviny prosince jeden z klíčových nálezů. Oznámí, jestli bylo zavedení elektronické evidence tržeb v souladu nebo v rozporu s ústavou, uvedl v České televizi předseda nejvyšší instance Pavel Rychetský. Zároveň naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant. Pohled ústavních soudců není tedy zdaleka jednotný.

„První je, zda vůbec tento princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle něj jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl. Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku.

  • V první fázi (od 1.12.2016) se nová povinnost dotkla stravovacích a ubytovacích služeb, tedy zhruba 60 tisíc podnikatelů.

  • Od března 2017 se přidala oblast maloobchodu a velkoobchodu, dalších 250 tisíc podnikatelů.

  • Od 16. měsíce po spuštění se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství).
  •  Od 18. měsíce se mají připojit jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.

V únoru 2016 tehdejší šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) při projednávání EET předčasně ukončil debatu. Opoziční obstrukce tehdy trvaly dva a půl měsíce. Čistého jednacího času víc než 30 hodin. „Je třeba ukončit rozpravu, o čemž rozhodneme hlasováním,“ uvedl tenkrát Hamáček.

obrázek
Zdroj: ČT24

K zákonu, který zavedl elektronickou evidenci tržeb, se tehdy ve sněmovně chtělo vyjádřit ještě více než 40 poslanců. A právě historicky první předčasné ukončení parlamentní debaty napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu. „Tam dokonce padala slova, že tento zákon se nepřijme do konce volebního období, to bylo také bezprecedentní, bylo to úplné zablokování sněmovny,“ vysvětlil Hamáček.

Na protiústavnosti schvalování zákona o EET trvá pravicová opozice i dnes. „Prostě míra porušení práv opozice, ke které došlo, byla tak zásadního charakteru, že zákon neměl začít platit,“ říká poslanec a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda (ODS).

Opozice napadla i obsah zákona. Podle ní EET příliš omezuje svobodu podnikání a problém vidí i v tom, že nezačíná pro všechny podnikatele ve stejnou dobu. Zároveň kritizuje fakt, že vláda bez souhlasu sněmovny může rozhodovat o výjimkách.

„Tak zásadní represivní zákon by měl být aplikován pro všechny stejně. Protože na všechny stejně to v zásadě nejde, tak jsme přesvědčeni, že by neměl být aplikován vůbec,“ upřesňuje předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

Andrej Babiš
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Podle exministra financí a spoluautora zákona Andreje Babiše ale zákon podnikatele nadměrně nezatěžuje. A hájí i pravomoci vlády dělat výjimky. „Já si myslím, že vláda by měla mít pravomoc, aby mohla rychle reagovat, protože legislativa je vždycky rok, rok a půl nebo i dva,“ říká Babiš.

„Tu novou techniku vůbec ne“

V jedné z olomouckých restaurací – Hospodě na hřišti – si zavedení elektronických pokladen pochvalují. Přesto, že je EET téměř přesně rok od spuštění, přišla už na víc než 30 tisíc. „Usnadňuje nám to práci, co se týče objednávek jídel, že vlastně nemusíme chodit do kuchyně,“ uvedla tamní servírka Lenka Hájková.

Naopak třeba manželé Čáslavkovi v Sloupnici u Litomyšle rodinný hostinec kvůli EET zavřeli. Restaurací, které říkají, že s novou evidencí tržeb by se jim nevyplatilo pokračovat, jsou přitom podle Sdružení místních samospráv v Česku stovky. „Tu novou techniku my vůbec ne, jsme rádi, že zapneme počítač a zas ho vypneme. Nebudu to prostě řídit,“ konstatuje bývalá majitelka restaurace Zdeňka Čáslavková.

Evidence tržeb, která letos podle odhadů ministerstva přinese do rozpočtu kolem pěti miliard, tak rozdělila nejen politickou scénu a podnikatele, ale i ústavní soudce. „Ještě není ústavní soud dostatečně sjednocen. Nepochybně budeme muset rozhodnout nejpozději do poloviny prosince,“ dodává Rychetský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 54 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...