Soud zamítl reorganizační plán firmy NWT, který schválili věřitelé

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán inovační a energetické firmy NWT z Hulína na Kroměřížsku, který na konci září schválili věřitelé firmy. Vyplývá to z usnesení v insolvenčním rejstříku. Spolumajitel společnosti sdělil, že NWT zvažuje další postup. Firma na sebe podala insolvenční návrh loni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala.

Do insolvenčního řízení se přihlásilo 603 věřitelů 618 pohledávek, část z nich ale nebyla uznána. Přihlášené pohledávky dosáhly 1,682 miliardy korun. „Dle našeho názoru jsme předložili nejlepší dosažitelné řešení, které si získalo podporu absolutní většiny věřitelů. Rozhodnutí soudu ale respektujeme. Z pohledu NWT nyní zvažujeme další postup,“ uvedl Jan Čermák za Servis-24, který je spolumajitelem firmy.

Reorganizační plán schválilo sto procent zajištěných a 98 procent nezajištěných věřitelů.

Soudkyně Renáta Maixnerová v usnesení mimo jiné uvedla, že v reorganizačním plánu nejsou řádně uvedené všechny pohledávky za majetkovou podstatou. Měla i další výtky. „Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužnice. Není tak například vůbec zřejmé, na základě jakých předpokladů vychází plán příjmů z tržeb, s nimiž souvisí i vznik dalších pohledávek za majetkovou podstatou a od nichž se odvíjí úhrada těchto pohledávek, a to jak dosud neuhrazených, tak nově vzniklých,“ stojí v usnesení.

Proti rozhodnutí soudu se může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci jak NWT, tak věřitelé, kteří pro přijetí plánu hlasovali. Některý z věřitelů také může přijít s vlastním reorganizačním plánem. Poslední možností je vyhlášení konkurzu.

Podle znaleckého posudku by v případě konkurzu zajištění věřitelé získali 226,5 milionu korun a nezajištění 49 milionů korun. Firma upozornila, že při využití reorganizace by nezajištění uživatelé dostali padesát milionů korun.

Až do vyhlášení insolvence měla společnost deset divizí. Postupně ukončila činnost divizí pasivní domy, development, marketing a energie, která se věnovala dodávkám elektřiny a zemního plynu. V činnosti pokračovaly divize agro, ICT, elektro, energo, e-business a backoffice. V reorganizačním plánu chtěla NWT dosud fungující divize změnit na samostatné firmy, které konkrétní společnosti odkoupí. Společnosti Elektro Servis, Energo, ICT a Agro za části NWT mají zaplatit od šesti do tří milionů korun.

Kromě toho počítal plán s prodejem hmotného movitého majetku, pohledávek, duševního vlastnictví, smluvních vztahů a oběžných aktiv nové firmě Boff NWT za zhruba jedenáct milionů korun. Tato firma měla zároveň odkoupit aktiva NWT za 291 milionů, přičemž jeho závazky měla částečně uhradit a částečně převzít s ručením investičního fondu Ifis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...