Soud zamítl reorganizační plán firmy NWT, který schválili věřitelé

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán inovační a energetické firmy NWT z Hulína na Kroměřížsku, který na konci září schválili věřitelé firmy. Vyplývá to z usnesení v insolvenčním rejstříku. Spolumajitel společnosti sdělil, že NWT zvažuje další postup. Firma na sebe podala insolvenční návrh loni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala.

Do insolvenčního řízení se přihlásilo 603 věřitelů 618 pohledávek, část z nich ale nebyla uznána. Přihlášené pohledávky dosáhly 1,682 miliardy korun. „Dle našeho názoru jsme předložili nejlepší dosažitelné řešení, které si získalo podporu absolutní většiny věřitelů. Rozhodnutí soudu ale respektujeme. Z pohledu NWT nyní zvažujeme další postup,“ uvedl Jan Čermák za Servis-24, který je spolumajitelem firmy.

Reorganizační plán schválilo sto procent zajištěných a 98 procent nezajištěných věřitelů.

Soudkyně Renáta Maixnerová v usnesení mimo jiné uvedla, že v reorganizačním plánu nejsou řádně uvedené všechny pohledávky za majetkovou podstatou. Měla i další výtky. „Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužnice. Není tak například vůbec zřejmé, na základě jakých předpokladů vychází plán příjmů z tržeb, s nimiž souvisí i vznik dalších pohledávek za majetkovou podstatou a od nichž se odvíjí úhrada těchto pohledávek, a to jak dosud neuhrazených, tak nově vzniklých,“ stojí v usnesení.

Proti rozhodnutí soudu se může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci jak NWT, tak věřitelé, kteří pro přijetí plánu hlasovali. Některý z věřitelů také může přijít s vlastním reorganizačním plánem. Poslední možností je vyhlášení konkurzu.

Podle znaleckého posudku by v případě konkurzu zajištění věřitelé získali 226,5 milionu korun a nezajištění 49 milionů korun. Firma upozornila, že při využití reorganizace by nezajištění uživatelé dostali padesát milionů korun.

Až do vyhlášení insolvence měla společnost deset divizí. Postupně ukončila činnost divizí pasivní domy, development, marketing a energie, která se věnovala dodávkám elektřiny a zemního plynu. V činnosti pokračovaly divize agro, ICT, elektro, energo, e-business a backoffice. V reorganizačním plánu chtěla NWT dosud fungující divize změnit na samostatné firmy, které konkrétní společnosti odkoupí. Společnosti Elektro Servis, Energo, ICT a Agro za části NWT mají zaplatit od šesti do tří milionů korun.

Kromě toho počítal plán s prodejem hmotného movitého majetku, pohledávek, duševního vlastnictví, smluvních vztahů a oběžných aktiv nové firmě Boff NWT za zhruba jedenáct milionů korun. Tato firma měla zároveň odkoupit aktiva NWT za 291 milionů, přičemž jeho závazky měla částečně uhradit a částečně převzít s ručením investičního fondu Ifis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...