Soud zamítl reorganizační plán firmy NWT, který schválili věřitelé

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán inovační a energetické firmy NWT z Hulína na Kroměřížsku, který na konci září schválili věřitelé firmy. Vyplývá to z usnesení v insolvenčním rejstříku. Spolumajitel společnosti sdělil, že NWT zvažuje další postup. Firma na sebe podala insolvenční návrh loni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala.

Do insolvenčního řízení se přihlásilo 603 věřitelů 618 pohledávek, část z nich ale nebyla uznána. Přihlášené pohledávky dosáhly 1,682 miliardy korun. „Dle našeho názoru jsme předložili nejlepší dosažitelné řešení, které si získalo podporu absolutní většiny věřitelů. Rozhodnutí soudu ale respektujeme. Z pohledu NWT nyní zvažujeme další postup,“ uvedl Jan Čermák za Servis-24, který je spolumajitelem firmy.

Reorganizační plán schválilo sto procent zajištěných a 98 procent nezajištěných věřitelů.

Soudkyně Renáta Maixnerová v usnesení mimo jiné uvedla, že v reorganizačním plánu nejsou řádně uvedené všechny pohledávky za majetkovou podstatou. Měla i další výtky. „Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužnice. Není tak například vůbec zřejmé, na základě jakých předpokladů vychází plán příjmů z tržeb, s nimiž souvisí i vznik dalších pohledávek za majetkovou podstatou a od nichž se odvíjí úhrada těchto pohledávek, a to jak dosud neuhrazených, tak nově vzniklých,“ stojí v usnesení.

Proti rozhodnutí soudu se může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci jak NWT, tak věřitelé, kteří pro přijetí plánu hlasovali. Některý z věřitelů také může přijít s vlastním reorganizačním plánem. Poslední možností je vyhlášení konkurzu.

Podle znaleckého posudku by v případě konkurzu zajištění věřitelé získali 226,5 milionu korun a nezajištění 49 milionů korun. Firma upozornila, že při využití reorganizace by nezajištění uživatelé dostali padesát milionů korun.

Až do vyhlášení insolvence měla společnost deset divizí. Postupně ukončila činnost divizí pasivní domy, development, marketing a energie, která se věnovala dodávkám elektřiny a zemního plynu. V činnosti pokračovaly divize agro, ICT, elektro, energo, e-business a backoffice. V reorganizačním plánu chtěla NWT dosud fungující divize změnit na samostatné firmy, které konkrétní společnosti odkoupí. Společnosti Elektro Servis, Energo, ICT a Agro za části NWT mají zaplatit od šesti do tří milionů korun.

Kromě toho počítal plán s prodejem hmotného movitého majetku, pohledávek, duševního vlastnictví, smluvních vztahů a oběžných aktiv nové firmě Boff NWT za zhruba jedenáct milionů korun. Tato firma měla zároveň odkoupit aktiva NWT za 291 milionů, přičemž jeho závazky měla částečně uhradit a částečně převzít s ručením investičního fondu Ifis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...