Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 budou vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně. Po mnohahodinovém jednání se na tom v Lucemburku dohodli ministři životního prostředí členských zemí. Pro kompromisní návrh hlasovala i Česká republika.
Snížíme emise aut o 35 procent, shodly se země EU. Pro hlasovalo i Česko
Cíl na úrovni pětatřicetiprocentního omezení emisí pro osobní automobily navrhlo Rakousko, tedy aktuálně předsednická země EU, jako kompromis. Po celodenním maratonu vyjednávání pro návrh nakonec hlasovalo 20 z 28 zemí Unie, čtyři státy, které chtěly vyšší – nejméně čtyřicetiprocentní cíl – byly proti a čtyři se zdržely.
Rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová na noční tiskové konferenci poděkovala zemím, které dokázaly změnit postoj, a připomněla pondělní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). V ní stojí, že cíle Pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.
Česká republika hlasovala pro
Podle českého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže hlasovala nakonec pro kompromisní podobu návrhu i Česká republika, ačkoliv původně prosazovala snižování jen o 30 procent. „Získali jsme nejlepší možný výsledek, který jsme mohli. Kdybychom se zdrželi, tak jsme na tom hůř,“ řekl Smrž po jednání. Postoj podle něj v průběhu jednání změnilo také Německo, které též původně trvalo pro rok 2030 jen na snížení o 30 procent.
„Nám jako České republice vadí i to, že je velký tlak na elektromobily, ale my bychom chtěli více technologické neutrality. Jsme silní v CNG (stlačený zemní plyn), jsou tu možnosti v biometanu, začínáme vážně uvažovat o vodíkových vozech,“ řekl ministr pro životní prostředí Richard Brabec (ANO).
Do konečné verze se podařilo prosadit „revizní klauzuli“, která počítá s tím, že v roce 2023 bude zanalyzována reálná situace a zhodnoceno plnění domluvených kroků tak, aby bylo možné případně cíl snižování emisí CO2 pro rok 2030 přehodnotit. Pro rok 2025 by měl platit cíl snížit emise oxidu uhličitého u nových aut o 15 procent oproti hodnotám roku 2021.
Novinkou v kompromisu je také systém pobídek pro výrobce, které je budou vést k tomu, aby elektrické automobily více uváděli na trhy těch států EU, kde je v letošním roce podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel pod 60 procenty celounijního průměru.
Začíná jednání o konečné legislativě
Některé země, včetně Německa, České republiky a dalších států Visegrádské skupiny, trvaly na původním návrhu Evropské komise v podobě třicetiprocentního snížení emisí.
Další členové jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko prosazovali nejméně 40 procent, což je hodnota, na níž se minulý týden shodl Evropský parlament. S tím bude rakouské předsednictví Rady EU vyjednávat o konečné podobě příslušné legislativy. První schůzka je podle diplomatů naplánována už na středu.
Ceny se zvýší, obor bude ohrožen
Přísnější emisní limity pro automobily vyráběné v EU se promítnou do cen vozů pro zákazníky. Celé automobilové odvětví se změní k nepoznání. Uvedli to odborníci na automobilový průmysl.
Schválený návrh emisních limitů pro osobní automobily podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla zůstává i nadále velice ambiciózní a přesahuje velmi výrazně to, co po zvážení všech možností navrhovala jak sama Evropská komise, tak i český automobilový průmysl, potažmo země V4 a Německo.
„To, že skokové změny emisních limitů v takto rychlém sledu zaplatí přímo v ceně výrobku nebo nepřímo v daních občan, aniž by se mu zvýšila užitná hodnota vozů, je zřejmé. Přesto se český autoprůmysl hlásí k nízkoemisní mobilitě, udělá vše pro to, aby pro nástup elektromobilů byly vytvořeny co nejlepší podmínky. Nadále také bude přesvědčovat vládu, že je nutné naplnit všechny body Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu, včetně finančních pobídek pro občany tak, aby byly nákupy elektromobilů pro ně atraktivní,“ řekl agentuře ČTK.
obrázek
Partner EY Petr Knap považuje dohodu za technologické i ekonomické ohrožení oboru. Za tlak, který spolu s dalšími externími trendy změní automobilové odvětví k nepoznání. „Vyrovnat se s tím bude pro automobilky velmi náročné. Primárně musí akcelerovat rozvoj elektromobility a zřejmě budou muset elektrická auta prodávat s minimální či nulovou marží.“
Evropská asociace výrobců aut ACEA uvedla, že opatření budou mít negativní dopad na konkurenceschopnost průmyslu, na zaměstnance automobilek i na spotřebitele. Doplnila, že systém založený na sankcích, který minulý týden podpořili poslanci Evropského parlamentu, v kombinaci s vysokými prodejními kvótami není v souladu s realitou a narušuje zásadu technologické neutrality.
Cesty, jak dohodu splnit
Jednou z cest ke splnění dohody je vyrábět automobily menší, lehčí a méně výkonné, řekl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility FS ČVUT v pořadu Devadesátka ČT24.
Druhou je technologický směr, tedy pokročilé pohony, hybridní pohony, pokročilá paliva. Případně elektromobily, kde je otázka, odkud pochází elektřina a jaké emise CO2 jsou spojeny s výrobou elektřiny. Elektřinu sice vyrábíme spalováním uhlí, ale jsme ji schopni vyrábět s nízkými emisemi CO2 pomocí jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů, dodal.
Obavy automobilek nejsou reálné, uvedl Vojtíšek. Argumentoval příklady z minulosti, kdy firmy tvrdily, že při zpřísňování různých podmínek zkrachují, ale nic z toho se nestalo. „Některé firmy zkrachovaly, jiné vznikly,“ doplnil.
Pokud se bude prodávat méně automobilů, o to více se bude podle Vojtíška jezdit hromadnou dopravou. O to více se tedy prodá trolejbusů, autobusů a vlakových jednotek (i elektrických lokomotiv), které se také vyrábějí v Česku. „Vůbec nejsem přesvědčen, že český průmysl jako takový na tom bude škodný,“ zdůraznil. Někdo podle něho vydělá, někdo prodělá, příležitosti se najdou jinde, domnívá se.
„Jakýkoliv krok, i malý, který vede ke snižování emisí CO2, lze považovat za úspěch,“ zhodnotil v pořadu dohodu ministrů životního prostředí ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michal V. Marek.
Odkázal mj. na zprávu o změnách klimatu. Experti v ní zdůrazňují, že je velmi rychle nutné zaměřit se na přechod na obnovitelné zdroje. Na nápravu je podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) i nezávislých expertů jen minimum času.
„Když hovoříme o globálních změnách, stále se oháníme tím, že tady (v Evropě) uděláme nějaké opatření, ale příspěvek Evropy je vlastně malý, zanedbatelný a celý svět se chová jinak. To je přesně ten špatný přístup k problému,“ řekl. Zdá se mi to neadekvátní vzhledem k problému (změna klimatu), před kterým stojíme, dodal.