Berlín vystaví stopku dieselům. Zákaz bude platit pro vybrané ulice

Nahrávám video

Berlín zakáže vjezd starších dieselových aut do vybraných ulic. Podle televize ntv o tom rozhodl tamní správní soud. Zákaz se bude týkat těch dieselových aut, která splňují emisní normu Euro 5 a starší, typicky půjde o vozy připuštěné do provozu před 1. zářím 2015. Německá metropole se tak zařadí na seznam měst, kde řidiči musí počítat s dopravními omezeními. Opatření, které zřejmě začne platit v polovině příštího roku, má vést ke snížení emisí oxidu dusičitého (NO2).

Správní soud konstatoval, že Berlín musí do 31. března 2019 upravit své plány pro dodržování čistoty ovzduší tak, aby obsahovaly opatření nezbytná pro dodržení maximální hranice emisí NO2. „K tomu patří zákaz jízdy pro dieselová auta nejméně na jedenácti úsecích,“ určil soud.

Zákaz jízdy, který se bude týkat také nákladních aut s emisní normou Euro 5 a starších, má začít platit dva až tři měsíce po jeho zakotvení v plánu dodržování čistoty ovzduší. V německé metropoli se bude týkat mimo jiné klíčových tepen, jako je Leipziger Strasse, Reinhardtstrasse nebo Friedrichstrasse. Na 117 dalších úsecích musí Berlín možnost zákazu jízdy alespoň prověřit.

Zákaz pro celou vnitřní část Berlína aktivistům neprošel

Správní soud se zabýval žalobou organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe, která podobně postupuje i v jiných městech.

Její zástupci původně chtěli zákaz vjezdu starších naftových vozů do celé vnitřní části Berlína, nakonec ale z tohoto požadavku ustoupili. Předsedající soudce Ulrich Marticke totiž už během projednávání konstatoval, že zákaz vjezdu dieselů, které splňují ekologickou normu Euro 0 až Euro 5, do vnitřní části města nemá šanci na úspěch, protože v řadě zdejších míst jsou ekologické limity dodržovány.

Částečnému zákazu se ale Berlín nevyhne, stejně jako Hamburk, kde už takové opatření platí, nebo Stuttgart a Frankfurt nad Mohanem, kde teprve platit začne. Počítat s ním musejí i další města, která nedodržují limit 40 mikrogramů NO2 na metr krychlový v ročním průměru, který platí již od roku 2010.

Kvůli přibývajícím zákazům jízdy ve spolkové republice je možné, že se část starších německých dieselů přesune do zemí východní Evropy. Obává se toho podle nedělního vyjádření eurokomisařky pro vnitřní trh a průmysl Elžbiety Bieńkowské také Evropská komise.

Radnice se chystala zasáhnout sama od sebe

Berlínská radnice se na možné zákazy jízdy dopředu připravovala a sama zvažovala, že je ve zhruba dvaceti úsecích od září příštího roku zavede. Opatření, které mělo obsahovat i určité výjimky, se mělo dotknout zhruba 218 tisíc berlínských majitelů aut.

I kvůli přibývajícím zákazům jízdy a rostoucímu tlaku veřejnosti se v poslední době snaží situaci řešit také němečtí politici. Minulý týden se dohodli na tom, že část majitelů starších dieselových aut bude mít nárok na montáž novějších katalyzátorů, což by jim mělo umožnit auta nadále všude používat.

Podle Deutsche Umwelthilfe je ale dohoda politiků nedostatečná, mimo jiné proto, že se týká jen čtrnácti měst, a třeba s Berlínem vůbec nepočítá. „Vláda neudělala to, co by bylo nutné,“ je přesvědčena šéfka poslanců Zelených Katrin Göringová-Eckardová. Levice požaduje důslednější postup vůči automobilkám, které navrhovaná vládní opatření přinejmenším zčásti odmítají. Podobně to vidí i někteří poslanci koaliční sociální demokracie.

Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi šest tisíc lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané emisemi NO2. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k vážným následkům.

Evropská města: Od zákazu dieselů k zákazu všech aut

Řada velkých evropských měst plánuje omezit automobilovou dopravu a místo toho budovat cyklostezky a renovovat ulice pro chodce.

Ve Francii by se do roku 2040 měly úplně přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Již od července 2016 se nesmějí ve všední dny pohybovat v centru Paříže řidiči s auty vyrobenými před rokem 1997. Za jízdu jim hrozí pokuta. Starosta města plánuje určit vybrané ulice jen pro elektrické automobily, a to do roku 2020. Město se snaží také o krátkodobé snižování emisí, když zavedlo dny bez aut.

V Aténách plánují zakázat vjezd vozům na naftu do roku 2025, jejich cílem je ale zákaz pro všechna auta.

Také starostka Madridu chce do roku 2019 pouštět do centra města jen kola, autobusy a taxi. Madrid navíc plánuje do roku 2025 zakázat vjezd všem dieselům. Rovněž norské Oslo chce dostat do roku 2019 z centra metropole všechny osobní automobily. V Kodani,  kde více než polovina lidí míří denně do práce autem, se chce město do roku 2025 zbavit všech vozů.

Rovněž Londýn hodlá zamezit dieselům ve vjezdu do roku 2020. Další britská města kvůli znečištění zvažují rozšíření takzvaných zón čistého ovzduší. Británie chce do roku 2040 stejně jako Francie zakázat prodej jak dieselových, tak i benzinových motorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 15 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Německé úřady vyšetřují dva útoky na rozvodny, mohlo jít podle nich o sabotáže

Německé úřady vyšetřují dva úterní útoky na rozvodny na východě a na západě země. V obou případech se domnívají, že šlo o sabotáže. V úterý ráno neznámí pachatelé způsobili zkrat v rozvodně u elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, ve středu policie ještě informovala o úmyslně způsobeném zkratu v rozvodně v Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku.
08:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 1 hhodinou

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 1 hhodinou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.