Berlín vystaví stopku dieselům. Zákaz bude platit pro vybrané ulice

Nahrávám video

Berlín zakáže vjezd starších dieselových aut do vybraných ulic. Podle televize ntv o tom rozhodl tamní správní soud. Zákaz se bude týkat těch dieselových aut, která splňují emisní normu Euro 5 a starší, typicky půjde o vozy připuštěné do provozu před 1. zářím 2015. Německá metropole se tak zařadí na seznam měst, kde řidiči musí počítat s dopravními omezeními. Opatření, které zřejmě začne platit v polovině příštího roku, má vést ke snížení emisí oxidu dusičitého (NO2).

Správní soud konstatoval, že Berlín musí do 31. března 2019 upravit své plány pro dodržování čistoty ovzduší tak, aby obsahovaly opatření nezbytná pro dodržení maximální hranice emisí NO2. „K tomu patří zákaz jízdy pro dieselová auta nejméně na jedenácti úsecích,“ určil soud.

Zákaz jízdy, který se bude týkat také nákladních aut s emisní normou Euro 5 a starších, má začít platit dva až tři měsíce po jeho zakotvení v plánu dodržování čistoty ovzduší. V německé metropoli se bude týkat mimo jiné klíčových tepen, jako je Leipziger Strasse, Reinhardtstrasse nebo Friedrichstrasse. Na 117 dalších úsecích musí Berlín možnost zákazu jízdy alespoň prověřit.

Zákaz pro celou vnitřní část Berlína aktivistům neprošel

Správní soud se zabýval žalobou organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe, která podobně postupuje i v jiných městech.

Její zástupci původně chtěli zákaz vjezdu starších naftových vozů do celé vnitřní části Berlína, nakonec ale z tohoto požadavku ustoupili. Předsedající soudce Ulrich Marticke totiž už během projednávání konstatoval, že zákaz vjezdu dieselů, které splňují ekologickou normu Euro 0 až Euro 5, do vnitřní části města nemá šanci na úspěch, protože v řadě zdejších míst jsou ekologické limity dodržovány.

Částečnému zákazu se ale Berlín nevyhne, stejně jako Hamburk, kde už takové opatření platí, nebo Stuttgart a Frankfurt nad Mohanem, kde teprve platit začne. Počítat s ním musejí i další města, která nedodržují limit 40 mikrogramů NO2 na metr krychlový v ročním průměru, který platí již od roku 2010.

Kvůli přibývajícím zákazům jízdy ve spolkové republice je možné, že se část starších německých dieselů přesune do zemí východní Evropy. Obává se toho podle nedělního vyjádření eurokomisařky pro vnitřní trh a průmysl Elžbiety Bieńkowské také Evropská komise.

Radnice se chystala zasáhnout sama od sebe

Berlínská radnice se na možné zákazy jízdy dopředu připravovala a sama zvažovala, že je ve zhruba dvaceti úsecích od září příštího roku zavede. Opatření, které mělo obsahovat i určité výjimky, se mělo dotknout zhruba 218 tisíc berlínských majitelů aut.

I kvůli přibývajícím zákazům jízdy a rostoucímu tlaku veřejnosti se v poslední době snaží situaci řešit také němečtí politici. Minulý týden se dohodli na tom, že část majitelů starších dieselových aut bude mít nárok na montáž novějších katalyzátorů, což by jim mělo umožnit auta nadále všude používat.

Podle Deutsche Umwelthilfe je ale dohoda politiků nedostatečná, mimo jiné proto, že se týká jen čtrnácti měst, a třeba s Berlínem vůbec nepočítá. „Vláda neudělala to, co by bylo nutné,“ je přesvědčena šéfka poslanců Zelených Katrin Göringová-Eckardová. Levice požaduje důslednější postup vůči automobilkám, které navrhovaná vládní opatření přinejmenším zčásti odmítají. Podobně to vidí i někteří poslanci koaliční sociální demokracie.

Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi šest tisíc lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané emisemi NO2. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k vážným následkům.

Evropská města: Od zákazu dieselů k zákazu všech aut

Řada velkých evropských měst plánuje omezit automobilovou dopravu a místo toho budovat cyklostezky a renovovat ulice pro chodce.

Ve Francii by se do roku 2040 měly úplně přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Již od července 2016 se nesmějí ve všední dny pohybovat v centru Paříže řidiči s auty vyrobenými před rokem 1997. Za jízdu jim hrozí pokuta. Starosta města plánuje určit vybrané ulice jen pro elektrické automobily, a to do roku 2020. Město se snaží také o krátkodobé snižování emisí, když zavedlo dny bez aut.

V Aténách plánují zakázat vjezd vozům na naftu do roku 2025, jejich cílem je ale zákaz pro všechna auta.

Také starostka Madridu chce do roku 2019 pouštět do centra města jen kola, autobusy a taxi. Madrid navíc plánuje do roku 2025 zakázat vjezd všem dieselům. Rovněž norské Oslo chce dostat do roku 2019 z centra metropole všechny osobní automobily. V Kodani,  kde více než polovina lidí míří denně do práce autem, se chce město do roku 2025 zbavit všech vozů.

Rovněž Londýn hodlá zamezit dieselům ve vjezdu do roku 2020. Další britská města kvůli znečištění zvažují rozšíření takzvaných zón čistého ovzduší. Británie chce do roku 2040 stejně jako Francie zakázat prodej jak dieselových, tak i benzinových motorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 9 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.