Praha - Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení přes kritiku opozice schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Závěrečné hlasování se má odehrát v prosinci. Návrh podpořilo 102 přítomných koaličních poslanců. Opozice byla proti, spolu s ní hlasoval i bývalý poslanec koaličních VV Stanislav Huml. Návrh na vrácení rozpočtu vládě k přepracování nepadl. Poslanci debatovali o rozpočtu zhruba od půl deváté dopoledne.
Plán finančního hospodaření státu předpokládá schodek 105 miliard korun, který je o 30 miliard nižší než letos, a to při příjmech ve výši zhruba 1,085 bilionu a výdajích 1,190 bilionu korun. Navíc kabinet sestavil návrh rozpočtu na základě optimističtější prognózy hospodářského růstu, než jaký předpokládají nové odhady. Vláda proto hodlá po lednové predikci připravit novelu zákona o státním rozpočtu.
Opozice dnes dopoledne ve sněmovně vládní návrh státního rozpočtu pro příští rok ostře kritizovala. Hospodářský plán podle levicových politiků poškodí ekonomiku a sociální systémy a kabinet nedělá žádná prorůstová opatření.
Ještě před projednáváním výše příjmů, výdajů a deficitu opozice zdůraznila, že předlohu nepodpoří. Vyčítá totiž vládě, že sestavila rozpočet na základě nereálných odhadů hospodářského vývoje a rezignovala na zvýšení příjmů. Opozice v tomto ohledu hovoří o znovuzavedení daňové progrese, s čímž však nesouhlasí koalice.
Přestože sněmovna v prvním čtení schvaluje jen základní parametry rozpočtu, očekává se ostrá debata. Vláda má ale v dolní komoře pohodlnou většinu hlasů. Očekává se, že sněmovna rozpočet nakonec podpoří.
Sobotka: Rozpočet je nerealistický
„Ten rozpočet je nerealistický a nepravdivý,“ prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vláda podle něj vůbec nemyslí na negativní vývoj ekonomiky v příštím roce. Sociální demokracie by však projednávání tohoto klíčového ekonomického zákona neměla zdržovat tak, jak tomu bylo od úterý při projednávání škrtů ve státní podpoře stavebního spoření.
Jiří Paroubek, bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér, který zakládá novou stranu NS-LEV 21, podotkl, že schodek 105 miliard je u vlády rozpočtové odpovědnosti „pěkná porce“. Vládní strany podle něho vycházejí vstříc spřízněným firmám, na lidech s nižšími a středními příjmy ale šetří. „Vláda nedělá nic, aby podnítila spotřebu obyvatel,“ řekl. Paroubek volal po zavedení daňové progrese a kritizoval chystané změny v sazbách DPH.
Miroslav Kalousek, ministr financí
„Musíme se hlavně soustředit na stranu výdajovou a tam já jsem přesvědčen, že musíme skončit s tupými škrty a zahájit ostré, hodně ostré škrty. Jsme povinni připravovat řadu krizových scénářů pro variantu horší, ještě horší a ještě horší.“
Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD
„Pokud bude propad dramatický, a to nelze vyloučit, tak je zapotřebí fiskálních stimulů. A dělat je trochu jinak, než jak to dělal (Kalousek) minule, v roce 2009, kdy se tvářil, že se nic neděje, a vyrobil deficit ve výši 192 miliard korun.“
Při sestavení státního rozpočtu se počítalo s červencovým odhadem růstu ekonomiky ve výši 2,5 procenta. Nakonec je však říjnová prognóza ministerstva financí o 1,5 procentního bodu horší, což znamená výpadek příjmů o 17 až 18 miliard korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se dokonce obává dalšího zhoršení prognóz a chce připravit do konce roku krizové scénáře pro případ recese v mírné nebo hlubší podobě. Vláda proto chce v případě potřeby začátkem příštího roku předložit novelu zákona o státním rozpočtu. „Takový přístup vejde do dějin jako Kalouskova finta,“ dodal Sobotka.
K čemu vláda přikročí v případě recese?
Vláda tvrdí, že by si při nynějším sníženém odhadu ekonomického růstu vystačila s výdajovými škrty. Na druhou stranu v případě recese nevylučuje návrhy na zvýšení rozpočtových příjmů. Žádné konkrétní opatření ministři zatím nezveřejnili, politici ODS a TOP 09 se ale v minulosti vyslovovali pro jednotnou 19procentní daň z přidané hodnoty. Proti tomuto návrhu jsou Věci veřejné. Nynější návrh na změny v sazbách hovoří o zvýšení snížené desetiprocentní sazby na 14 procent příští rok a o rok později na sjednocení obou sazeb, tedy i nynější základní 20procentní, na 17,5 procenta.
Podle předpokladu ministerstva financí klesne deficit veřejných financí na 3,7 procenta
hrubého domácího produktu proti původnímu odhadu 4,2 procenta. Příští rok ministerstvo počítá s dalším snížením schodku na 3,2 procenta hrubého domácího produktu. Letošní schodek rozpočtu ve výši 135 miliard korun vláda dodrží, ubezpečil v minulých dnech Kalousek.
Návrh rozpočtu míří po projednání v prvním čtení do sněmovních výborů. O konečné podobě rozpočtu rozhodne v prosinci sněmovna, kdy musí být státní účet na příští rok hotový.
O návrzích na přesuny peněz v rozpočtu nechce Kalousek ani slyšet
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nepřipustí ve druhém čtení poslanecké změny v návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Na takzvané „porcování medvěda“ tak podle něj nedojde. Poslanci v minulosti často navrhovali přesuny peněz v rozpočtu: například na různé investice do obcích a krajů, v nichž byli zvoleni.
„Medvěda vylučuji. Medvěda bych zastřelil, sotva by zabručel,“ uvedl ministr financí.
Rozpočet rodiny a státu dle Lukáše Dolanského
Rodina
Největší částku vydá na důchody a sociální dávky
Rodina, stejně jako stát, s tím co má, nevyjde. Přesto že měsíčně hospodaří s 40 000 Kč, musí si neustále půjčovat. A takové půjčky se za léta nasčítávají - právě to rodinu i stát táhnou ke dnu. Tedy, sečteno podtrženo. Být Procházkovi opravdová rodina, byli by už na ulici. Jenže naši Procházkovi v našem příkladu představují stát. A ten si na svůj život prostě jen půjčí znovu.
