Praha – Závěrečným čtením prošla velká vládní novela stavebního zákona, která má za cíl mimo jiné zjednodušit proces povolování staveb. Podle ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského má novela posílit princip „jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí“. Sněmovna naopak neodsouhlasila návrh hospodářského výboru, který kritizovali ekologičtí aktivisté. Ten šel na ruku developerům, neboť by změnil zákon o ochraně půdního fondu a usnadnil by tedy developerům vyjmutí pozemků z pozemkového fondu.
Poslanci schválená předloha například rozšiřuje výčet případů, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Třeba bazén do 40 metrů čtverečních, větší skleník, plot nebo garáž si budou moct lidé postavit i bez úřednického razítka. Návrh zpřesňuje také postup při vedení zjednodušeného územního řízení. Současně s tím výrazně zkracuje některé lhůty v územním plánování a upravuje podmínky, za jakých se veřejnost může účastnit správních řízení.
Novela však zvyšuje některé poplatky. Za stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty zaplatí stavebník nově pět tisíc korun místo dosavadních tří set korun. Za stavbu garáže s nejvýše třemi stáními zaplatí místo tří set korun nově rovnou tisícovku.
Předloha má dále umožnit lidem, aby připomínkovali návrhy územních plánů už v takové fázi úředního procesu, kdy to dosud možné nebylo. Změna má posílit také pozici vlastníků pozemků dotčených územním plánem. Poslanci do předlohy vložili také návrh sněmovního výboru na odložení termínu, do kdy musí mít obce své územní plány, z roku 2015 do roku 2020. Obcím umožní postavit některé stavby do roku 2020 i bez územního plánu.
Petr Novotný, realitní tým advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners
„Na novele není podstatné zvýšení poplatků, ale aby lidé i firmy skutečně získali rychlejší proces povolování a jednodušší i předvídatelnější postup stavebních úřadů. Stále se potýkáme s nejednotným postupem stavebních úřadů, rozdílnými požadavky na podklady a nepřiměřenou délkou trvání stavebního řízení. Praxe ukáže, jestli novela tento stav dokáže změnit.“
Sněmovna naopak neodsouhlasila návrh hospodářského výboru, který kritizovali ekologičtí aktivisté. Občanská sdružení, která jsou účastníkem správního řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, by podle tohoto návrhu mohla podávat pouze námitky k ochraně přírody a krajiny. Pokud by se sdružení odvolávalo z jiného důvodu, úřad by ho musel povinně zamítnout. „Nám vadí hlavně pozměňovací návrh hospodářského výboru, který zakazuje podávat připomínky k čemukoliv jinému než k ochraně přírody. To znamená, že ty nejčastější připomínky k prachu a hluku na staveništi by nesměly být vznášeny,“ konstatoval před sněmovním hlasováním odborník na ekologickou politiku Daniel Vondrouš.
Neuspěl ani poslanecký návrh, podle kterého by se za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu dopravních staveb a energetických rozvodů nemusely platit zákonem požadované odvody.
