Praha – Poslanci dali souhlas se vznikem třetí, desetiprocentní sazby DPH a zvýšením daňové slevy na druhé a další dítě. Současně s tím schválili i vrácení daňové slevy pracujícím a podnikajícím důchodcům a také omezení výdajových paušálů pro živnostníky. Prošla i vládní novela, která zpřísní podmínky pro podnikání družstevních záložen – například omezí jejich maximální bilanční sumu nebo zvýší odvody záložen do Fondu pojištění vkladů.
Sněmovna schválila daňové změny a přísnější regulaci záložen
Pro daňové změny hlasovaly strany vládní koalice a komunisté, pravicová opozice předlohy kritizovala s tím, že zvýší daně. Poslanci Úsvitu se zdrželi. Novely musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident, platit by měly od ledna příštího roku.
V současnosti je možné na každé dítě odečíst z daní 13 404 korun ročně, tedy 1 117 korun měsíčně. Podle návrhu se má sleva na druhé dítě zvýšit o 200 korun měsíčně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně. Kabinet Bohuslava Sobotky chce slevy zvyšovat i v budoucnu – do roku 2017 by měla sleva na druhé dítě vzrůst až o 500 korun a na třetí a další dítě o 900 korun.
Úlev se znovu dočkají pracující důchodci – ti si pravděpodobně budou moci od příštího roku opět činit nárok na slevu 24 840 korun ročně. O tu přišli v rámci daňového balíčku, který v roce 2012 předložila bývalá Nečasova vláda.
Od příštího roku bude mít Česko taky třetí sazbu DPH ve výši 10 %, vztahovat se bude na knihy, kojeneckou výživu a léky. Proti původnímu vládnímu návrhu poslanci do této sazby zařadili i veterinární léčiva. V současné době platí základní sazba 21 % a snížená 15 %, obě budou i nadále zachovány.
Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele – chce tak podpořit třeba rodiny s dětmi nebo seniory. Že by nová sazba prospěla rodinám s nízkými příjmy, ale například předseda ODS Petr Fiala odmítl. Změna se prý nemusí v cenách vůbec projevit.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhoval převést do nové sazby všechny položky ze současné 15procentní sazby, ale neuspěl. „Vláda ty prostředky, které vybírá, nepoužívá ke stabilizaci veřejných rozpočtů, ale k tomu, aby zvyšovala běžné výdaje a plýtvala. V takovém případě je lepší, když ty peníze zůstanou lidem,“ obhajoval Kalousek svůj návrh v rozhovoru pro ČT.
„Takto (tři sazby DPH) to předpokládá koaliční smlouva. Pokud to budeme chtít udělat jinak, budeme ji muset změnit.(…) Debata o případném posunu sazeb, to znamená především, že by se ta dnešní patnáctiprocentní ještě snižovala a ta desetiprocentní taky, tak ta je otevřená,“ myslí si Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Zavedení třetí snížené sazby sice může vést ke snížení cen pro konečné spotřebitele, nicméně nelze očekávat žádné markantní zlevňování. Zavedení třetí sazby je další komplikace již tak složitého daňového systému. V praxi to bude znamenat dodatečné administrativní náklady, a to nejen pro podnikatele, ale možná i pro samotný stát,“ uvedl odborník na nepřímé daně PwC ČR Martin Diviš. Stát se podle něj snaží prostřednictvím daňových zákonů vytvářet sociální politiku, což nevnímá jako efektivní nástroj.
„Jsme přesvědčeni, že ty zmatky budou minimální na rozdíl od minulých let, kdy podnikatelé a veřejnost v prosinci nevěděli, jaké sazby budou platit od Nového roku,“ poznamenal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
GALERIE
videogallery_473213
Dolní komora se rovněž vyslovila pro omezení výdajových paušálů živnostníků na dva miliony korun. Týká se to paušálů ve výši 60 a 80 %. To se nelíbilo hlavně ODS a hnutí Úsvit, které neúspěšně navrhovaly ze zákona toto ustanovení vypustit. „Vláda dělá všechno pro to, aby zkomplikovala život aktivním lidem, živnostníkům a drobným podnikatelům,“ myslí si předseda ODS Petr Fiala, podle kterého omezení výdajových paušálů podle nic nepřinese, a to ani státnímu rozpočtu.
Šéf poslanců TOP 09 Kalousek již dříve několikrát řekl, že kvůli daňovým změnám z dílny vládní koalice zaplatí lidé v příštím roce na daních o 14,6 miliardy korun víc.
Regulace družstevních záložen se zpřísní
Kromě daňových změn zvedli poslanci ruku i pro vládní novelu, která má zpřísnit podmínky pro podnikání družstevních záložen. Norma od roku 2018 zavádí především omezení roční bilanční sumy kampeliček na 5 miliard korun a omezení výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun.
Už od příštího roku se pak zvýší příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Od stejného data by záložny neměly poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy.
Vláda chce novelou podpořit dlouhodobou udržitelnost sektoru družstevních záložen. Jak před třemi lety upozornila mise Mezinárodního měnového fondu, průměrná velikost tuzemských kampeliček je výrazně větší než v jiných zemích a tyto instituce neplní sociální funkci.
Poslanci dali zelenou i normám týkajícím se finančního trhu. Na jejich základě by se měl snížit limit pro bezhotovostní platby z dosavadních 350 000 korun na 270 000 korun. Sobotkův tým to obhajuje potřebou omezit korupční riziko. Zákon výslovně stanoví, že příjemce je povinen odmítnout platbu nad nově stanovený limit, pokud není bezhotovostní.
Poslanci schválili opatření proti zneužívání životních pojistek
Zákon by měl od příštího roku zamezit zneužívání příspěvků zaměstnavatelů vyplácených na životní pojistky zaměstnanců jako alternativy k platu. Poslanci dnes při schvalování novely zákona o daních z příjmů rozhodli, že zaměstnanci se k těmto penězům dostanou bez sankce nejdříve po pěti letech trvání smlouvy s pojišťovnou nebo po dovršení 60 let věku. Změna má začít platit od příštího roku. Pokud klient vypoví smlouvu o životním pojištění předčasně, bude muset dodatečně zdanit vše, co dosud na daních ušetřil. Tato podmínka platí i za současného znění zákona, když se příspěvky dodatečně zdaňují za celou dobu trvání pojištění. Nově, počínaje rokem 2015, bude klient dodatečně zdaňovat příspěvky zaměstnavatele jen deset let nazpět.