Praha/Brusel – Členské země Evropské unie, které neplatí eurem, se budou moci účastnit některých zvláštních summitů eurozóny. Přístup na jednání měnové unie ovšem budou mít jen ty státy, které podepíší připravovanou evropskou smlouvu o rozpočtové zodpovědnosti. Informoval o tom dnes ČRo1-Radiožurnál s odvoláním na poslední návrh textu této smlouvy.
Eurozóna se původně chtěla scházet samostatně s vyloučením států s vlastní měnou. Ty ale do návrhu nové smlouvy o fiskální unii prosadily svou účast u všech jednání, která se budou dokumentu nějakým způsobem týkat. Jak uvedl vysoce postavený zdroj Radiožurnálu, stojí za touto aktivitou hlavně Češi, Poláci a Švédové.
Článek 12, odstavec 6:
„Za účelem diskuse o zvláštních otázkách týkajících se naplnění této smlouvy předseda summitu eurozóny pozve, kde to bude vhodné a minimálně jednou ročně, na vrcholnou schůzku eurozóny hlavy států nebo šéfy vlád těch smluvních stran, jejichž měnou není euro a které ratifikovaly tuto smlouvu.“
Polsko si v minulých dnech účast na vrcholných schůzkách eurozóny kladlo jako podmínku pro to, aby smlouvu podepsalo. K jeho požadavku se přidalo i Česko, když ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09) avizoval český zájem na účasti při summitech eurozóny.
Hospodářství eurozóny nás ovlivňuje, argumentují ne-členové
Státy stojící mimo společenství eura se ovšem budou summitů pouze účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Argumentují hlavně tím, že rozhodnutí eurozóny mají dopad i na ně. Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram.
Chystaná rozpočtová smlouva zpřísňuje pravidla pro hospodaření států s eurem. Podle svých zastánců by měla do budoucna zabránit opakování současné dluhové krize. Text mají v pondělí na summitu v Bruselu definitivně schválit vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie.
Česká vláda s dokumentem podmínečně souhlasila tento týden. Zda se k němu připojí, ale rozhodne až podle finálního textu, který ze summitu vzejde. Pakt by poté podle ní ale bylo také třeba ratifikovat ústavní většinou v Parlamentu či referendem.
